Tier display
BORBOR-MorphBOR-PhonCSFocISTSeRSyFTopfefgfrgegggrltrmbmcmpntpsrefststltstx
Web service information

Generated on 15.11.2021 with Corpus Services.

[1]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.001 (001.001)NNR_190X_NelheKokora_flk.002 (001.002)NNR_190X_NelheKokora_flk.003 (001.003)
stl  Nəlɣə-Kokora.Ilan akunan bitčawki.Agiji akinin biwuk tupsačo.Akinindu
st  Неlһеˊ-Кокоˊра.Іlаˊн акуˊнан бітчӓwкі.Агііˊ акыніˊн біˊwук туˊпсачӧ.
ts  Nəlɣə-Kokora. Ilan akunan bitčawki. Aɦiji akinin biwuk tupsačo. Akinindu
tx  Nəlɣə-Kokora. Ilan akunan bitčawki. Aɦiji akinin biwuk tupsačo.
mb  nəlɣə-kokorailanakun-a-nbi-t-ča-wkiaɦi-jiakin-i-nbiwuktupsa-čoakin-i-n-
mp  nəlgə-kokorilanakiːn-i-nbi-t-dʼə-wkiːasiː-wiːakiːn-i-nbiwuktuksa-čəːakiːn-i-n-
ge  snag-trunk.with.rootthree.[NOM]elder.brother.[NOM]-EP-3SGbe-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]woman-RFL.SGelder.brother.[NOM]-EP-3SGforeverrun-PTCP.PST.[NOM]
gg  Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzeldrei.[NOM]älterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGsein-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]Frau-RFL.SGälterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGfür.immerlaufen-PTCP.PST.[NOM]
gr  коряга-кокоратри.[NOM]старший.брат.[NOM]-EP-3SGбыть-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]женщина-RFL.SGстарший.брат.[NOM]-EP-3SGнавсегдабежать-PTCP.PST.[NOM]
mc  n-ncardnum.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)advv-v>ptcp.[n:case]n-n:(ep)-
ps  npropcardnumnptcpnnadvptcpn
BOR  RUS:cult
fe  Nelge-Kokora.There were three brothers.The elder brother's wife ran [away] forever.The elder
fg  Nelge-Kokora.Es waren drei Brüder.Die Frau des älteren Bruders lief für immer [weg].Der ältere
fr  Коряга-Кокора.Жили-были три брата.Жена старшего брата убежала навсегда.
ltr  Неlһе-Кокоˊра.Три брата были.Баба старшего брата совсѣмъ убѣжала.
[2]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.004 (001.004)NNR_190X_NelheKokora_flk.005 (001.005)
stl  ɣərbin bičow Nəlɣə-Kokora.Tar akinin kəɣəmodʼačo — homa kəɣəmodʼačow.
st  Акыніˊнду һербін бічӧw Неlһеˊ-Кокоˊра.Тар акынін кеˊһемоџӓчӧ — хома кеˊһемоˊџӓчӧw.
ts  gərbin bičow Nəlɣə-Kokora. Tar akinin kəɣəmodʼačo — homa kəɣəmodʼačow.
tx  Akinindu gərbin bičow Nəlɣə-Kokora. Tar akinin kəɣəmodʼačo — homa
mb  dugərbi-nbi-čo-wnəlɣə-kokoratarakin-i-nkəɣə-mo-dʼa-čoho-makəɣə-mo-dʼa
mp  duːgərbiː-nbi-čəː-wnəlgə-kokortarakiːn-i-nkəhə-mə-dʼə-čəːsoː-məkəhə-mə-dʼə
ge  elder.brother-EP-3SG-DAT/LOCname.[NOM]-3SGbe-PST-%3SGsnag-trunk.with.rootthat.[NOM]elder.brother.[NOM]-EP-3SGsuffer-%DRV-IPFV-PTCP.PST.[NOM]strong-EVAL.[NOM]suffer-
gg  älterer.Bruder-EP-3SG-DAT/LOCName.[NOM]-3SGsein-PST-%3SGBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzeljener.[NOM]älterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGleiden-%DRV-IPFV-PTCP.PST.[NOM]stark-EVAL.[NOM]leiden-
gr  старший.брат-EP-3SG-DAT/LOCимя.[NOM]-3SGбыть-PST-%3SGкоряга-кокоратот.[NOM]старший.брат.[NOM]-EP-3SGмучаться-%DRV-IPFV-PTCP.PST.[NOM]сильный-EVAL.[NOM]мучаться-
mc  n:(poss)-n:casen.[n:case]-n:(poss)v-v:tense2-v:pn2n-ndem.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]adj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v>v-
ps  ncopnpropdemnptcpadvv
BOR  RUS:cult
fe  brother had the name Nelge-Kokora.The elder brother was suffering, he suffered a lot.
fg  Bruder hatte den Namen Nelge-Kokora.Der ältere Bruder litt, er litt viel.
fr  Старшему брату имя было Коряга-Кокора.Старший брат мучался, сильно мучался.
ltr  Старшему брату имя было Неlһе-Кокора.Тотъ старшій братъ мучался — бѣда горевалъ.
[3]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.006 (001.006)NNR_190X_NelheKokora_flk.007 (001.007)NNR_190X_NelheKokora_flk.008 (001.008)
stl  Tuɣə kəɣəmodʼawki omukon anɣaniwə.Taduk huručo ɣalakti agiji.Ɣorowo ɣənʼadʼawki akinin — tinʼərma
st  Туһеˊ кеһемоˊџӓwкі омукоˊн анһаніˊwе.Тадук хуручӧ һаlаˊкты агіˊі.Һороwоˊ һенˋаˊџӓwкі акынін — тыˊнˋерма
ts  Tuɣə kəɣəmodʼawki omukon anɣaniwə. Taduk huručo galakti aɦiji. Gorowo gənʼadʼawki akinin — tinʼərma
tx  kəɣəmodʼačow. Tuɣə kəɣəmodʼawki omukon anɣaniwə. Taduk huručo galakti aɦiji. Gorowo gənʼadʼawki
mb  -čo-wtuɣəkəɣə-mo-dʼa-wkiomukonanɣani-wəta-dukhuru-čogalaktiaɦi-jigoro-wogənʼa-dʼa-wki
mp  -čəː-wtugikəhə-mə-dʼə-wkiːumunanŋaniː-wətar-duksuru-čəːgələːktəasiː-wiːgoro-wəŋənə-dʼə-wkiː
ge  %DRV-IPFV-PST-%3SGsosuffer-%DRV-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]one.[NOM]year-ACCthat-ABLleave-PTCP.PST.[NOM]searchwoman-RFL.SGlong-ACCgo-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
gg  %DRV-IPFV-PST-%3SGsoleiden-%DRV-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]eins.[NOM]Jahr-ACCjener-ABLlosgehen-PTCP.PST.[NOM]suchenFrau-RFL.SGlang-ACCgehen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
gr  %DRV-IPFV-PST-%3SGтакмучаться-%DRV-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]один.[NOM]год-ACCтот-ABLуйти-PTCP.PST.[NOM]искатьженщина-RFL.SGдолгий-ACCидти-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
mc  v:tense2-v:pn2advv-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]cardnum.[n:case]n-n:casedem-n:casev-v>ptcp.[n:case]vn-n:rfl.possadj-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]
ps  advptcpcardnumndemptcpvnadvptcp
fe  So he suffered for one year.Then he went to search his wife.The elder brother went for a long time, he
fg  So litt er ein Jahr lang.Dann ging er um seine Frau zu suchen.Der ältere Bruder ging lange, er ging überall
fr  Так он промучался год.Потом отправился искать свою жену.Долго ходил старший брат, везде ходил.
ltr  Такъ мучался одинъ годъ.— Тутъ пошелъ искать бабу.Далеко ходилъ старшій братъ — вездѣ
[4]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.009 (001.009)
stl  ɣənʼadʼawi.Kətəkakun udʼar odʼaw— agiji əšaw bakača.Taduk akinin udʼat isšačo omukon
st  һенˋаˊџӓwі.Кетеˊкаˊкун уџаˊр оˊџаw— агіі ешӓˊw бакачаˊ.Тадуˊк акыніˊн уџаˊт ісшӓчӧˊ
ts  gənʼadʼawi. Kətəkakun udʼar odʼaw — aɦiji əšaw bakača. Taduk akinin udʼat isšačo omukon
tx  akinin — tinʼərma gənʼadʼawi. Kətəkakun udʼar odʼaw — aɦiji əšaw bakača. Taduk akinin
mb  akin-i-ntinʼərmagənʼa-dʼa-wikətə-kakunudʼa-ro-dʼa-waɦi-jiə-ša-wbaka-čata-dukakin-i-n
mp  akiːn-i-ntinʼərmaŋənə-dʼə-wkiːkətə-kəːkuːnuːdʼa-loː-čəː-wasiː-wiːə-rə-wbaka-čəːtar-dukakiːn-i-n
ge  elder.brother.[NOM]-EP-3SG%everywherego-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]many-AFCTpath-PL.[NOM]do-PST-%3SGwoman-RFL.SGNEG-AOR-%3SGfind-PTCP.PST.[NOM]that-ABLelder.brother.[NOM]-
gg  älterer.Bruder.[NOM]-EP-3SG%überallgehen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]viel-AFCTWeg-PL.[NOM]machen-PST-%3SGFrau-RFL.SGNEG-AOR-%3SGfinden-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLälterer.Bruder.[NOM]-
gr  старший.брат.[NOM]-EP-3SG%вездеидти-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]много-AFCTдорога-PL.[NOM]делать-PST-%3SGженщина-RFL.SGNEG-AOR-%3SGнайти-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLстарший.брат.[NOM]-
mc  n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)advv-v>v-v>ptcp.[n:case]quant-n:(eval)n-n:(num).[n:case]v-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possv-v:tense1-v:pn2v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-
ps  nadvptcpquantnvnauxptcpdemn
fe  went everywhere.He made a lot of paths, he didn't find his wife.Then the elder brother saw an old
fg  hin.Er machte viele Wege, seine Frau fand er nicht.Dann sah der ältere Bruder auf
fr  Много дорог протоптал, но жену не нашёл.Тут старший брат по пути
ltr  ходилъ.Много дорогъ сдѣлалъ — бабу не нашелъ.Тутъ старшій братъ дорогой
[5]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.010 (001.010)NNR_190X_NelheKokora_flk.011 (001.011)
stl   ətirkan.Tar ətirkan ɣunən akinindu: itiki bajə hurudʼandə?
st  омукоˊн етыркаˊн.Тар етыркаˊн һуˊнен акініˊнду: іˊтыкі баjеˊ хуруˊџӓнде?
ts   ətirkan. Tar ətirkan gunən akinindu: "Itiki bajə hurudʼandə?"
tx  udʼat isšačo omukon ətirkan. Tar ətirkan gunən akinindu: "Itiki bajə hurudʼandə?"
mb  udʼa-tisša-čoomukonətirkantarətirkangun-ə-nakin-i-n-dui-tikibajəhuru-dʼa-ndə
mp  uːdʼa-tičə-čəːumunətirkəːntarətirkəːnguːn-rə-nakiːn-i-n-duːi-tkiːbəjəsuru-dʼə.[rə]-ndi
ge  EP-3SGpath-INSTRsee-PTCP.PST.[NOM]one.[NOM]old.man.[NOM]that.[NOM]old.man.[NOM]say-AOR-3SGelder.brother-EP-3SG-DAT/LOCwhere-ALLhuman.[NOM]leave-IPFV.[AOR]-2SG
gg  EP-3SGWeg-INSTRsehen-PTCP.PST.[NOM]eins.[NOM]alter.Mann.[NOM]jener.[NOM]alter.Mann.[NOM]sagen-AOR-3SGälterer.Bruder-EP-3SG-DAT/LOCwo-ALLMensch.[NOM]losgehen-IPFV.[AOR]-
gr  EP-3SGдорога-INSTRувидеть-PTCP.PST.[NOM]один.[NOM]старик.[NOM]тот.[NOM]старик.[NOM]сказать-AOR-3SGстарший.брат-EP-3SG-DAT/LOCгде-ALLчеловек.[NOM]уйти-IPFV.[AOR]-2SG
mc  n:(poss)n-n:casev-v>ptcp.[n:case]cardnum.[n:case]n.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:(poss)-n:caseinterrog-n:casen.[n:case]v-v>v.[v:tense1]-v:pn1
ps  nptcpcardnumndemnvninterrognv
fe  man on the way.The old man said to the elder brother: "Where are you going, man?"
fg  dem Weg einen alten Mann.Der alte Mann sagte zum älteren Bruder: "Wo gehst du hin, Mensch?"
fr  старика увидел.Тот старик спрашивает старшего брата: «Куда идёшь, человек?»
ltr  увидалъ одного старика.Тотъ старикъ говоритъ стар¬ шему брату: Куда, человѣкъ, идешь?
[6]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.012 (001.012)NNR_190X_NelheKokora_flk.013 (001.013)
stl  Taduk akinin ɣučo: mini agiji biwuk huruwčo.Itiki huruwčo əšaw hami.
st  Тадуˊк акыніˊн һуˊчӧ: мініˊ агіˊі біˊwук хуруwчӧˊ.Іˊтыкі хуруwчӧˊ ешӓˊw хаˊмі.
ts  Taduk akinin gučo: "Mini aɦiji biwuk huruwčo. Itiki huruwčo əšaw hami.
tx  Taduk akinin gučo: "Mini aɦiji biwuk huruwčo. Itiki huruwčo əšaw
mb  ta-dukakin-i-ngu-čomi-niaɦi-jibiwukhuru-w-čoi-tikihuru-w-čoə-ša-w
mp  tar-dukakiːn-i-nguːn-čəːbi-ŋiːasiː-wiːbiwuksuru-wu-čəːi-tkiːsuru-wu-čəːə-rə-w
ge  that-ABLelder.brother.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]I-ATTR.[NOM]woman-RFL.SGall.the.timeleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]where-ALLleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]NEG-
gg  2SGjener-ABLälterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]ich-ATTR.[NOM]Frau-RFL.SGdie.ganze.Zeitlosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]wo-ALLlosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]NEG-
gr  тот-ABLстарший.брат.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]я-ATTR.[NOM]женщина-RFL.SGвсё.времяуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]где-ALLуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]NEG-
mc  dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possadvv-v>v-v>ptcp.[n:case]interrog-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v:tense1
ps  demnptcpposspronadvptcprelproptcpaux
fe  There the elder brother said: "My wife went away forever.Where she had gone, I don't know.
fg  Da sagte der ältere Bruder: "Meine Frau ist für immer weggelaufen.Wo sie hingelaufen ist, weiß ich nicht.
fr  Старший брат отвечает: «Моя жена навсегда ушла.Куда ушла, я не знаю.
ltr  Тутъ старшій братъ сказалъ: моя баба совсѣмъ ушла.Куда ушла — не знаю.
[7]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.014 (001.014)NNR_190X_NelheKokora_flk.015 (001.015)NNR_190X_NelheKokora_flk.016 (001.016)
stl  Mindu uwlondʼam agiji.Bi kəɣəmodʼam!— Ə, ətirkan, bələdkəl mindu.Turotkəl mindu omukon aja
st  Міндуˊ уwlоˊнџӓм агіˊі.Біˊ кеˊһемоџӓм!— Е, етыркаˊн, беˊlедкеl міˊнду.Туроˊткеl міндуˊ омукоˊн аjаˊ
ts  Mindu uwlondʼam aɦiji. Bi kəɣəmodʼam! Ə, ətirkan, bələdkəl mindu. Turotkəl mindu omukon aja
tx  hami. Mindu uwlondʼam aɦiji. Bi kəɣəmodʼam! Ə, ətirkan, bələdkəl mindu. Turotkəl mindu
mb  ha-mimin-duuwlon-dʼa-maɦi-jibikəɣə-mo-dʼa-məətirkanbələ-d-kəlmin-duturot-kəlmin-du
mp  saː-miːbi-duːəwləːn-dʼə.[rə]-masiː-wiːbikəhə-mə-dʼə.[rə]-mətirkəːnbələ-t-kəlbi-duːturəːt-kəlbi-duː
ge  AOR-1SGknow-INFI-DAT/LOCfeel.sorry-IPFV.[AOR]-1SGwoman-RFL.SGI.[NOM]suffer-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGehold.man.[NOM]help-DUR-IMP.2SGI-DAT/LOCspeak-IMP.2SGI-DAT/LOC
gg  AOR-1SGwissen-INFich-DAT/LOCleid.tun-IPFV.[AOR]-1SGFrau-RFL.SGich.[NOM]leiden-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGähalter.Mann.[NOM]helfen-DUR-IMP.2SGich-DAT/LOCsprechen-IMP.2SGich-
gr  AOR-1SGзнать-INFя-DAT/LOCжалеть-IPFV.[AOR]-1SGженщина-RFL.SGя.[NOM]мучаться-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGэстарик.[NOM]помочь-DUR-IMP.2SGя-DAT/LOCговорить-IMP.2SGя-DAT/LOC
mc  -v:pn2v-v:infpers-n:casev-v>v.[v:tense1]-v:pn1n-n:rfl.posspers.[n:case]v-v>v-v>v.[v:tense1]-v:pn1interjn.[n:case]v-v>v-v:imp.pnpers-n:casev-v:imp.pnpers-n:case
ps  vpersvnpersvinterjnvpersvpers
fe  I'm missing my wife.I am suffering!Oh, old man, help me!Say a good word to me!
fg  Mir tut es leid um meine Frau.Ich leide!Ach, alter Mann, hilf mir!Sprich ein gutes Wort zu mir!
fr  Мне жалко жену.Я мучаюсь!Эх, старик, помоги мне!Скажи мне хоть одно доброе
ltr  Мнѣ жалко бабу.Я мучаюсь!Э, старикъ, помоги мнѣ!Скажи мнѣ одно доброе слово!
[8]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.017 (001.017)NNR_190X_NelheKokora_flk.018 (001.018)NNR_190X_NelheKokora_flk.019 (001.019)
stl  turon!Animkal mindu ajači tərul!Itiki bi huruwdʼam!Əkun udʼat huruwdʼam?
st  туроˊн!Аніˊмкаl міндуˊ аjаˊчі теруˊl!Іˊтыкі бі хуруˊwџӓм!Еˊкун уџаˊт хуруwџӓм?
ts  turon! Animkal mindu ajači tərul! Itiki bi huruwdʼam? Eːkun udʼat huruwdʼam?
tx  omukon aja turon! Animkal mindu ajači tərul! Itiki bi huruwdʼam? Eːkun udʼat
mb  omukonajaturonani-m-kalmin-duaja-čitəru-li-tikibihuru-w-dʼa-meːkunudʼa-t
mp  umunajaturəːnaniː-m-kəlbi-duːaja-čiːturəːn-li-tkiːbisuru-wu-dʼəː-meːkunuːdʼa-t
ge  one.[NOM]good.[NOM]word.[NOM]offer-%%-IMP.2SGI-DAT/LOCgood-ATTR.[NOM]word-PL.[NOM]where-ALLI.[NOM]leave-PASS-FUT.IMM-1SGwhat.[NOM]path-
gg  DAT/LOCeins.[NOM]gut.[NOM]Wort.[NOM]schenken-%%-IMP.2SGich-DAT/LOCgut-ATTR.[NOM]Wort-PL.[NOM]wo-ALLich.[NOM]losgehen-PASS-FUT.IMM-1SGwas.[NOM]Weg-
gr  один.[NOM]хороший.[NOM]слово.[NOM]дарить-%%-IMP.2SGя-DAT/LOCхороший-ATTR.[NOM]слово-PL.[NOM]где-ALLя.[NOM]уйти-PASS-FUT.IMM-1SGчто.[NOM]дорога-
mc  cardnum.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:imp.pnpers-n:caseadj-n>adj.[n:case]n-n:(num).[n:case]interrog-n:casepers.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn1interrog.[n:case]n-n:case
ps  cardnumadjnvpersadjninterrogpersvinterrogn
fe  Offer me good advise!Where will I go?Along which way will I go?
fg  Schenk mir einen guten Rat!Wo gehe ich hin?Welchen Weg werde ich
fr  слово!Дай мне добрый совет!Куда мне пойти?Какой дорогой мне пойти?
ltr  Подари мнѣ добрый совѣтъ!Куда я пойду?Какой дорогой пойду?
[9]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.020 (001.020)NNR_190X_NelheKokora_flk.021 (001.021)NNR_190X_NelheKokora_flk.022 (001.022)
stl  Irə bakadʼam mini agiji?Tar ətirkankakurwə doldičow — doldimətəmi ɣučo Nəlɣə-kokorildu: Hi huruw kal moɣadu!
st  Іˊре бакаџаˊм міні агіі?Тар етыркаˊнкаˊкурwе доlдычӧw — доˊlдыметемі һучӧ Неlһе-кокоˊрыlду: Хі хуруw каl моˊһаду!
ts  Irə bakadʼam mini aɦiji?" Tar ətirkankakurwə doldičow — doldimətəmi gučo Nəlɣə-Kokorildu: "Hi huruwkal moɦadu!
tx  huruwdʼam? Irə bakadʼam mini aɦiji?" Tar ətirkankakurwə doldičow — doldimətəmi gučo
mb  huru-w-dʼa-mirəbaka-dʼa-mmi-niaɦi-jitarətirkan-kaku-r-wədoldi-čo-wdoldi-mətəmigu-čo
mp  suru-wu-dʼəː-wirbaka-dʼəː-mbi-ŋiːasiː-wiːtarətirkəːn-kəːkuːn-l-wədoːldiː-čəː-wdoːldiː-mətəmiguːn-čəː
ge  INSTRleave-PASS-FUT.IMM-1SGwherefind-FUT.IMM-1SGI-ATTR.[NOM]woman-RFL.SGthat.[NOM]old.man-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHhear-PST-%3SGhear-%CVB.SEQsay-
gg  INSTRlosgehen-PASS-FUT.IMM-1SGwofinden-FUT.IMM-1SGich-ATTR.[NOM]Frau-RFL.SGjener.[NOM]alter.Mann-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHhören-PST-%3SGhören-%CVB.SEQsagen-
gr  INSTRуйти-PASS-FUT.IMM-1SGгденайти-FUT.IMM-1SGя-ATTR.[NOM]женщина-RFL.SGтот.[NOM]старик-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHслышать-PST-%3SGслышать-%CVB.SEQсказать-
mc  v-v>v-v:tense2-v:pn2interrogv-v:tense2-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possdem.[n:case]n-n:(eval)-n:(num).[n:case]-clitv-v:tense2-v:pn2v-v:conv.impersv-
ps  vinterrogvpossprondemnvvptcp
fe  Where will I find my wife?"The old man listened, having listened he said to Nelge-Kokora: "You go to the forest!
fg  nehmen?Wo werde ich meine Frau finden?"Der alte Mann hörte zu, er hörte zu und sagte zu Nelge-Kokora: "Geh du in den Wald!
fr  Где найти мою жену?»Старик выслушал и, выслушав, сказал Коряге-Кокоре: «Пойди в лес!
ltr  Гдѣ найду мою бабу?— Тотъ старикъ выслушалъ — выслушавши сказалъ Неlһе-Кокоˊру: ты ступай къ лѣсу!
[10]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.023 (001.023)
stl  Əla hi isšakal muriji!Tar murini hi ujkal omukon
st  Еˊlа хі ісшӓкаl муріˊі!Таˊр муріˊні хі уjкаl
ts  Əla hi isšakal muriji! Tar murini hi ujkal omukon
tx  Nəlɣə-Kokorildu: "Hi huruwkal moɣadu! Əla hi isšakal muriji! Tar murini
mb  nəlɣə-kokor-i-l-duhihuru-w-kalmoɦa-duə-lahiisša-kalmuri-jitarmurin-i
mp  nəlgə-kokor-i-l-duːsiːsuru-wu-kəlmoːsa-duːər-ləːsiːičə-kəlmurin-jətarmurin-wiː
ge  PTCP.PST.[NOM]snag-trunk.with.root-EP-PL-DAT/LOCyou.SG.[NOM]leave-PASS-IMP.2SGforest-DAT/LOCthis-LATyou.SG.[NOM]see-IMP.2SGhorse-ACC.INDEFthat.[NOM]horse-RFL.SG
gg  PTCP.PST.[NOM]Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzel-EP-PL-DAT/LOCdu.[NOM]losgehen-PASS-IMP.2SGWald-DAT/LOCdieser-LATdu.[NOM]sehen-IMP.2SGPferd-ACC.INDEFjener.[NOM]Pferd-RFL.SG
gr  PTCP.PST.[NOM]коряга-кокора-EP-PL-DAT/LOCты.[NOM]уйти-PASS-IMP.2SGлес-DAT/LOCэтот-LATты.[NOM]увидеть-IMP.2SGлошадь-ACC.INDEFтот.[NOM]лошадь-RFL.SG
mc  v>ptcp.[n:case]n-n-n:(ep)-n:(num)-n:casepers.[n:case]v-v>v-v:imp.pnn-n:casedem-n:casepers.[n:case]v-v:imp.pnn-n:casedem.[n:case]n-n:rfl.poss
ps  nproppersvndempersvndemn
BOR  RUS:cult
fe  There you see a horse!Tie the horse to a tree!
fg  Sieh dort ein Pferd!Binde das Pferd an einen
fr  Там ты увидишь коня!Привяжи того коня к
ltr  Тамъ ты смо три коня!Того коня ты привяжи къ
[11]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.024 (001.024)NNR_190X_NelheKokora_flk.025 (001.025)NNR_190X_NelheKokora_flk.026 (001.026)
stl  modu!Nan mundukat kawulɣatkəl!Əlaɣa mundukat kawulɣodʼandə — taduk ɣuɣda-dunda ɣalaktikal!
st  омукоˊн моˊду!Наˊн мундукаˊт каwуlһаˊткеl!Еˊlаһа мундукаˊт каwуlһоˊџӓнде — тадук һуһда-дунда һаlаˊктыкаl!
ts  modu! (Man) mundukat kawulɣatkəl! Əlaɦa mundukat kawulɣodʼandə — taduk guɣda dunda galaktikal!
tx  hi ujkal omukon modu! (Man) mundukat kawulɣatkəl! Əlaɦa mundukat kawulɣodʼandə — taduk guɣda
mb  hiuj-kalomukonmo-dumanmunduka-tkawulɣa-t-kələlaɦamunduka-tkawulɣo-dʼa-ndəta-dukguɣda
mp  siːuji-kəlumunmoː-duːməːnmundukaːn-tkowulɣa-t-kəleːlasamundukaːn-tkowulɣa-dʼəː-nditar-dukgugda
ge  you.SG.[NOM]attach-IMP.2SGone.[NOM]tree-DAT/LOCself.[NOM]hare-INSTR%shapeshift-DUR-IMP.2SGwhenhare-INSTR%shapeshift-FUT.IMM-2SGthat-ABLhigh.[NOM]
gg  du.[NOM]befestigen-IMP.2SGeins.[NOM]Baum-DAT/LOCselbst.[NOM]Hase-INSTR%sich.verwandeln-DUR-IMP.2SGwannHase-INSTR%sich.verwandeln-FUT.IMM-2SGjener-ABLhoch.[NOM]
gr  ты.[NOM]привязать-IMP.2SGодин.[NOM]дерево-DAT/LOCсам.[NOM]заяц-INSTR%обратиться-DUR-IMP.2SGкогдазаяц-INSTR%обратиться-FUT.IMM-2SGтот-ABLвысокий.[NOM]
mc  pers.[n:case]v-v:imp.pncardnum.[n:case]n-n:caseemphpro.[n:case]n-n:casev-v>v-v:imp.pninterrogn-n:casev-v:tense2-v:pn1dem-n:caseadj.[n:case]
ps  persvcardnumnemphpronvconjnvdemadj
fe  And you yourself turn into a hare!When you turn into a hare, then search the Upper World!
fg  Baum!Und du selbst verwandele dich in einen Hasen!Wenn du dich in einen Hasen verwandelst, dann such die Obere Welt!
fr  дереву!Сам оборотись зайцем!Когда зайцем оборотишься, ищи верхний мир!
ltr  одному дереву!Самъ зайцемъ оборотись!Когда зайцемъ оборотишься тогда высокую землю ищи!
[12]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.027 (001.027)NNR_190X_NelheKokora_flk.028 (001.028)
stl  Əla hənʼit dundaduji aškəl taduk doldikal!— Tuɣə ɣučow tar ətirkankakurwə.
st  Еˊlа хенˋіˊт дуˊндадуˊі аˊшкеl тадуˊк доˊlдыкаl!— Туһеˊ һуˊчӧw таˊр етыркаˊнкаˊкурwе.
ts  Əla hənʼit dundaduji aškəl taduk doldikal!" Tuɣə gučow tar ətirkankakurwə.
tx  dunda galaktikal! Əla hənʼit dundaduji aškəl taduk doldikal!" Tuɣə gučow tar ətirkankakurwə.
mb  dundagalakti-kalə-lahənʼ-i-tdunda-du-jia-š-kəlta-dukdoldi-kaltuɣəgu-čo-wtarətirkan-kaku-r-wə
mp  dundəgələːktə-kələr-ləːseːn-i-tdundə-duː-wiːaː-sin-kəltar-dukdoːldiː-kəltugiguːn-čəː-wtarətirkəːn-kəːkuːn-l-wə
ge  earth.[NOM]search-IMP.2SGthis-LATear-EP-INSTRearth-DAT/LOC-RFL.SGlie.down-INCEP-IMP.2SGthat-ABLhear-IMP.2SGsosay-PST-%3SGthat.[NOM]old.man-AFCT-%PL.[NOM]-EMPH
gg  Erde.[NOM]suchen-IMP.2SGdieser-LATOhr-EP-INSTRErde-DAT/LOC-RFL.SGsich.hinlegen-INCEP-IMP.2SGjener-ABLhören-IMP.2SGsosagen-PST-%3SGjener.[NOM]alter.Mann-AFCT-%PL.[NOM]-EMPH
gr  земля.[NOM]искать-IMP.2SGэтот-LATухо-EP-INSTRземля-DAT/LOC-RFL.SGложиться-INCEP-IMP.2SGтот-ABLслышать-IMP.2SGтаксказать-PST-%3SGтот.[NOM]старик-AFCT-%PL.[NOM]-EMPH
mc  n.[n:case]v-v:imp.pndem-n:casen-n:(ep)-n:casen-n:case-n:rfl.possv-v>v-v:imp.pndem-n:casev-v:imp.pnadvv-v:tense2-v:pn2dem.[n:case]n-n:(eval)-n:(num).[n:case]-clit
ps  nvdemnnvdemvadvvdemn
fe  Then lie down with the ear on the earth and listen!"So the old man said.
fg  Dann lege dich mit dem Ohr auf die Erde und lausche!"So sagte der alte Mann.
fr  Потом припади ухом к земле и прислушайся!»Так сказал старик.
ltr  Тамъ ухомъ къ землѣ припади — тутъ слу¬ шай!— Такъ сказалъ старикъ.
[13]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.029 (001.029)NNR_190X_NelheKokora_flk.030 (001.030)NNR_190X_NelheKokora_flk.031 (001.031)
stl  Nəlɣə-Kokora huručo.Ilanitin tirɣani əməčo moɣadu— ədu təɣətčarən — kuktən dolbaniwə təɣətčow.
st  Неlһе-Кокоˊра хуручӧ.Іˊlаныˊтын тырһані емечӧ моˊһаду— едуˊ теһеˊтчӓрен — куˊктен доlбаніˊwе теˊһетчӧw.
ts  Nəlɣə-Kokora huručo. Ilanitin tirɣani əməčo moɦadu. Ədu təɣətčarən — kuktən dolbaniwə təɣətčow.
tx  Nəlɣə-Kokora huručo. Ilanitin tirɣani əməčo moɣadu. Ədu təɣətčarən — kuktən
mb  nəlɣə-kokorahuru-čoilan-i-tintirɣaniəmə-čomoɦa-duə-dutəɣət-ča-rə-nkuktə-n
mp  nəlgə-kokorsuru-čəːilan-giː-tintirganiːəmə-čəːmoːsa-duːər-duːtəgət-dʼə-rə-nkuːktə-n
ge  snag-trunk.with.root.[NOM]leave-PTCP.PST.[NOM]three-ORD-3PLday.[NOM]come-PTCP.PST.[NOM]forest-DAT/LOCthis-DAT/LOCsit-IPFV-AOR-3SGall.[NOM]-3SG
gg  Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]losgehen-PTCP.PST.[NOM]drei-ORD-3PLTag.[NOM]kommen-PTCP.PST.[NOM]Wald-DAT/LOCdieser-DAT/LOCsitzen-IPFV-AOR-3SGalle.[NOM]-3SG
gr  коряга-кокора.[NOM]уйти-PTCP.PST.[NOM]три-ORD-3PLдень.[NOM]прийти-PTCP.PST.[NOM]лес-DAT/LOCэтот-DAT/LOCсидеть-IPFV-AOR-3SGвесь.[NOM]-3SG
mc  n-n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:casedem-n:casev-v>v-v:tense1-v:pn1quant.[n:case]-n:(poss)
ps  npropptcpadjnptcpndemvquant
BOR  RUS:cult
fe  Nelge-Kokora went off.On the third day he came to forest.Here he is sitting, he sat all the night.
fg  Nelge-Kokora ging los.Am dritten Tag kam er zum Wald.Hier sitzt er, er saß die ganze Nacht.
fr  Коряга-Кокора пошёл.На третий день он пришёл в лес.Там он сидел, всю ночь сидел.
ltr  Неlһе-Кокора пошелъ.На третій день пришелъ къ лѣсу.Здѣсь сидитъ всю ночь сидѣлъ.
[14]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.032 (001.032)NNR_190X_NelheKokora_flk.033 (001.033)
stl  Diɣinitin tirɣani unə timatna Nəlɣə-Kokora muriji isšačo.Tar muriji dʼawučičaw — dʼawatəmi
st  Дыһыніˊтын тырһаніˊ уˊне тымаˊтна Неlһе-Коˊкора муріˊі ісшӓчӧˊ.Тар муріˊі џаˊwучічаw — џӓwатемі
ts  Diɣinitin tirɣani unə timatna Nəlɣə-Kokora muriji isšačo. Tar muriji dʼawučičaw — dʼawatəmi
tx  dolbaniwə təɣətčow. Diɣinitin tirɣani unə timatna Nəlɣə-Kokora muriji isšačo. Tar muriji
mb  dolbani-wətəɣət-čo-wdiɣin-i-tintirɣaniunətimatnanəlɣə-kokoramuri-jiisša-čotarmuri-jidʼawu-či-ča-w
mp  dolboni-wətəgət-čəː-wdigin-giː-tintirganiːunəːtimaːtnənəlgə-kokormurin-wiːičə-čəːtarmurin-wiːdʼawa-dʼə-čəː-
ge  night-ACCsit-PST-%3SGfour-ORD-3PLday.[NOM]soonin.the.morningsnag-trunk.with.root.[NOM]horse-RFL.SGsee-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]horse-RFL.SGcatch-IPFV-
gg  Nacht-ACCsitzen-PST-%3SGvier-ORD-3PLTag.[NOM]baldmorgensBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]Pferd-RFL.SGsehen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Pferd-RFL.SGfangen-IPFV-
gr  ночь-ACCсидеть-PST-%3SGчетыре-ORD-3PLдень.[NOM]скороутромкоряга-кокора.[NOM]лошадь-RFL.SGувидеть-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]лошадь-RFL.SGпоймать-IPFV
mc  n-n:casev-v:tense2-v:pn2cardnum-cardnum>adj-n:(poss)n.[n:case]advadvn-n.[n:case]n-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v:tense2
ps  nvadjnadvadvnpropnptcpdemnv
BOR  RUS:cult
fe  On the fourth day early in the morning Nelge-Kokora saw the horse.He caught the horse, having caught he tied it
fg  Am vierten Tag am früheren Morgen sah Nelge-Kokora das Pferd.Er fing das Pferd, er fing und band es an
fr  На четвёртый день рано утром Коряга-Кокора увидел коня.Он поймал того коня. Поймав [коня], он
ltr  На четвертый день рано утромъ Неlһе-Кокора коня увидалъ.Того коня поймалъ — поймавши къ
[15]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.034 (001.034)
stl  omukon modu ujtčow — mandipču ujtčow tar muriji.Taduk man kawulɣatčow mundukat —
st  омукоˊн моˊду уˊjтчӧw — маˊндыпчу уˊjтчӧw таˊр муріˊі.Тадук маˊн каwуlһаˊтчӧw мундукаˊт —
ts  omukon modu ujtčow — mandipču ujtčow tar muriji. Taduk man kawulɣatčow mundukat —
tx  dʼawučičaw — dʼawatəmi omukon modu ujtčow — mandipču ujtčow tar muriji. Taduk man
mb  dʼawa-təmiomukonmo-duuj-t-čo-wmandi-pčuuj-t-čo-wtarmuri-jita-dukmankawulɣa-t-čo-w
mp  wdʼawa-mətəmiumunmoː-duːuji-t-čəː-wmandi-pčuuji-t-čəː-wtarmurin-wiːtar-dukməːnkowulɣa-t-čəː-w
ge  PST-%3SGcatch-%CVB.SEQone.[NOM]tree-DAT/LOCattach-RES-PST-%3SGstrong-%ADVZattach-RES-PST-%3SGthat.[NOM]horse-RFL.SGthat-ABLself.[NOM]%shapeshift-
gg  PST-%3SGfangen-%CVB.SEQeins.[NOM]Baum-DAT/LOCbefestigen-RES-PST-%3SGkräftig-%ADVZbefestigen-RES-PST-%3SGjener.[NOM]Pferd-RFL.SGjener-ABLselbst.[NOM]
gr  -PST-%3SGпоймать-%CVB.SEQодин.[NOM]дерево-DAT/LOCпривязать-RES-PST-%3SGкрепкий-%ADVZпривязать-RES-PST-%3SGтот.[NOM]лошадь-RFL.SGтот-ABLсам.[NOM]%обратиться-
mc  -v:pn2v-v:conv.imperscardnum.[n:case]n-n:casev-v>v-v:tense2-v:pn2adj-adj>advv-v>v-v:tense2-v:pn2dem.[n:case]n-n:rfl.possdem-n:caseemphpro.[n:case]v-v>v-v:tense2-
ps  vcardnumnvadvvdemndememphprov
fe  to a tree, he tied up the horse firmly.Then he himself turned into a hare, he ran, he
fg  einen Baum, er band das Pferd fest.Dann verwandelte er sich selbst in einen
fr  привязал его к дереву. Крепко привязал коня.Тут он сам оборотился зайцем и побежал,
ltr  одному дереву привязалъ — крѣпко привязалъ того коня.Тутъ самъ оборотился зайцемъ —
[16]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.035 (001.035)
stl  tupsačo — ajoki tupsačo.Tar mundukan ɣuɣda-dundadu ista.Ista — mətəmi
st  туˊпсачӧ — аӧкі туˊпсачӧ.Таˊр мундукан һуһда-дундаду іста.Істаˊ — метеміˊ
ts  tupsačo — ajoki tupsačo. Tar mundukan guɣda dundadu ista. Istamətəmi dundadoji
tx  kawulɣatčow mundukat — tupsačo — ajoki tupsačo. Tar mundukan guɣda dundadu ista. Istamətəmi
mb  munduka-ttupsa-čoajokitupsa-čotarmundukanguɣdadunda-duis-tais-ta-mətəmi
mp  mundukaːn-ttuksa-čəːəjəːkiːtuksa-čəːtarmundukaːngugdadundə-duːis-rəis-rə-mətəmi
ge  DUR-PST-%3SGhare-INSTRrun-PTCP.PST.[NOM]%quicklyrun-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]hare.[NOM]high.[NOM]earth-DAT/LOCreach-AOR.[%3SG]reach-AOR.[%3SG]-
gg  %sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGHase-INSTRlaufen-PTCP.PST.[NOM]%schnelllaufen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Hase.[NOM]hoch.[NOM]Erde-DAT/LOCerreichen-AOR.[%3SG]erreichen-AOR.[%3SG]
gr  DUR-PST-%3SGзаяц-INSTRбежать-PTCP.PST.[NOM]%быстробежать-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]заяц.[NOM]высокий.[NOM]земля-DAT/LOCдостичь-AOR.[%3SG]достичь-AOR.[%3SG]-
mc  v:pn2n-n:casev-v>ptcp.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]adj.[n:case]n-n:casev-v:tense1.[v:pn1]v-v:tense1.[v:pn1]-
ps  nptcpadvptcpdemnadjnvv
fe  ran quickly.The hare reached the Upper World.Having arrived he lay
fg  Hasen, er rannte, er rannte schnell.Das Hase erreichte die Obere Welt.Er kam an und legte sich
fr  быстро побежал.Заяц достиг верхнего мира.Достигнув [его], он лёг
ltr  побѣжалъ быстро побѣжалъ.Тотъ заяцъ на высокую землю достигъ.Достигши на землю
[17]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.036 (001.036)NNR_190X_NelheKokora_flk.037 (001.037)
stl  dundadoji adʼačo — taduk doldidʼarən.Əgikakun mundukan doldičo: ikodʼarən, ikondʼarən — nʼan əwidʼarən nʼan inʼaktədʼarən — kurʼmʼuw
st  дуˊндадоˊі аџӓчӧ — тадуˊк доˊlдыџӓрен.Еˊгікаˊкун мундукан доlдычӧ: ікоџӓрен, іконџӓрен — нˋаˊн еwыˊџӓрен нˋаˊн інˋӓˊктеџӓрен —
ts  adʼačo — taduk doldidʼarən. Əɦikakun mundukan doldičo: Ikodʼarən, ikondʼarən — nʼan əwidʼarən nʼan inʼaktədʼarən — kurʼmʼuw
tx  dundadoji adʼačo — taduk doldidʼarən. Əɦikakun mundukan doldičo: Ikodʼarən, ikondʼarən —
mb  dunda-do-jia-dʼa-čota-dukdoldi-dʼa-rə-nəɦi-kakunmundukandoldi-čoiko-dʼa-rə-nikon-dʼa-rə-n
mp  dundə-duː-wiːaː-dʼə-čəːtar-dukdoːldiː-dʼə-rə-nəsiː-kəːkuːnmundukaːndoːldiː-čəːikəː-dʼə-rə-nikəːn-dʼə-rə-n
ge  %CVB.SEQearth-DAT/LOC-RFL.SGlie.down-IPFV-PTCP.PST.[NOM]that-ABLhear-IPFV-AOR-3SGnow-AFCThare.[NOM]hear-PTCP.PST.[NOM]sing-IPFV-AOR-3SGdance-IPFV-AOR-3SG
gg  -%CVB.SEQErde-DAT/LOC-RFL.SGsich.hinlegen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLhören-IPFV-AOR-3SGjetzt-AFCTHase.[NOM]hören-PTCP.PST.[NOM]singen-IPFV-AOR-3SGtanzen-IPFV-AOR-3SG
gr  %CVB.SEQземля-DAT/LOC-RFL.SGложиться-IPFV-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLслышать-IPFV-AOR-3SGсейчас-AFCTзаяц.[NOM]слышать-PTCP.PST.[NOM]петь-IPFV-AOR-3SGплясать-IPFV-AOR-3SG
mc  v:conv.impersn-n:case-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casev-v>v-v:tense1-v:pn1adv-n:(eval)n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1v-v>v-v:tense1-v:pn1
ps  nptcpdemvadvnptcpvv
fe  down on the earth, then he is listening.Now the hare hears: [someone] is singing, dancing, and is playing and laughing, they are celebrating a
fg   auf die Erde, dann lauscht er.Jetzt hört der Hase: [Jemand] singt, tanzt, und er spielt und lacht, sie feiern Hochzeit.
fr   на землю и прислушался.Тут заяц слышит: [кто-то] поёт, танцует, играет и смеётся — свадьбу отмечают.
ltr  легъ тутъ слушаетъ.Теперь заяцъ услыхалъ: поютъ, пляшутъ, опять смѣются — свадьбу играютъ.
[18]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.038 (001.038)
stl  əwidʼarilwə.Mundukan odudʼarən: əkunitil hargil kurʼmʼuw əwidʼariwə?
st  курˋмӱw еwыˊџӓріlwе.Мундукан оˊдуџӓрен: еˊкунітыl харгіl курˋмˋӱw еwыˊџӓріwе?
ts  əwidʼarilwə. Mundukan odudʼarən: əkunitil hargil kurʼmʼuw əwidʼariwə?
tx  nʼan əwidʼarən nʼan inʼaktədʼarən — kurʼmʼuw əwidʼarilwə. Mundukan odudʼarən: əkunitil hargil
mb  nʼanəwi-dʼa-rə-nnʼaninʼaktə-dʼa-rə-nkurʼmʼuwəwi-dʼa-ri-l-wəmundukanodu-dʼa-rə-nəkun-i-tilhargi-l
mp  nʼaːnəwiː-dʼə-rə-nnʼaːninʼəktə-dʼə-rə-nkuruməwiː-dʼə-riː-l-wəmundukaːnodu-dʼə-rə-neːkun-i-tilhargiː-l
ge  alsoplay-IPFV-AOR-3SGalsolaugh-IPFV-AOR-3SGwedding.[NOM]play-IPFV-PTCP.PRS-PL.[NOM]-EMPHhare.[NOM]be.surprised-IPFV-AOR-3SGwhat-EP-PL.[NOM]devil-PL.[NOM]
gg  auchspielen-IPFV-AOR-3SGauchlachen-IPFV-AOR-3SGHochzeit.[NOM]spielen-IPFV-PTCP.PRS-PL.[NOM]-EMPHHase.[NOM]sich.wundern-IPFV-AOR-3SGwas-EP-PL.[NOM]Teufel-PL.[NOM]
gr  тожеиграть-IPFV-AOR-3SGтожесмеяться-IPFV-AOR-3SGсвадьба.[NOM]играть-IPFV-PTCP.PRS-PL.[NOM]-EMPHзаяц.[NOM]удивляться-IPFV-AOR-3SGчто-EP-PL.[NOM]черт-PL.[NOM]
mc  advv-v>v-v:tense1-v:pn1advv-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]v-v>v-v>ptcp-n:(num).[n:case]-clitn.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1interrog-n:(ep)-n:(num).[n:case]n-n:(num).[n:case]
ps  advvadvvnptcpnvinterrogn
BOR  DOLG/YAK:cultDOLG/YAK:cult
fe  wedding.The hare is surprised: "What devils are celebrating a wedding"?
fg  Der Hase wundert sich: "Was für Teufel feiern Hochzeit"?
fr  Заяц дивится: «Что за дьяволы свадьбу отмечают?»
ltr  Заяцъ удивляется: какіе дьяволы свадьбу играютъ
[19]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.039 (001.039)
stl  — Taduk tupsačo — tupsadʼawki, tupsadʼawki — omukon palaɣaji bakača.
st  — Тадуˊк туˊпсачӧ — туˊпсаџӓwкі, тупсаџӓwкі — омукон паlаһаˊі бакачаˊ.
ts  — Taduk tupsačo — tupsadʼawki, tupsadʼawki — omukon palaɣaji bakača.
tx  kurʼmʼuw əwidʼariwə? — Taduk tupsačo — tupsadʼawki, tupsadʼawki — omukon palaɣaji bakača.
mb  kurʼmʼuwəwi-dʼa-ri-wəta-duktupsa-čotupsa-dʼa-wkitupsa-dʼa-wkiomukonpalaɣa-jibaka-ča
mp  kuruməwiː-dʼə-riː-wətar-duktuksa-čəːtuksa-dʼə-wkiːtuksa-dʼə-wkiːumunbalaga-jəbaka-čəː
ge  wedding.[NOM]play-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHthat-ABLrun-PTCP.PST.[NOM]run-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]run-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]one.[NOM]balagan-ACC.INDEFfind-PTCP.PST.[NOM]
gg  Hochzeit.[NOM]spielen-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHjener-ABLlaufen-PTCP.PST.[NOM]laufen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]laufen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]eins.[NOM]Balagan-ACC.INDEFfinden-
gr  свадьба.[NOM]играть-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHтот-ABLбежать-PTCP.PST.[NOM]бежать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]бежать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]один.[NOM]балаган-ACC.INDEFнайти-
mc  n.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]-clitdem-n:casev-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]cardnum.[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]
ps  nptcpdemptcpptcpptcpcardnumnptcp
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  Then he ran, he was running and running, he found one tent.
fg  Dann rannte er, er rannte und rannte, er fand ein Zelt.
fr  Потом побежал. Бежал-бежал — нашёл балаган.
ltr  Тутъ побѣжалъ — бѣжалъ, бѣжалъ одинъ балаганъ нашелъ.
[20]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.040 (001.040)NNR_190X_NelheKokora_flk.041 (001.041)
stl  Tar pa laɣadu hargi bidʼawki — dʼaɣə-baba.Tar dʼaɣə-baba hargil tuɣi bičow: omukon əɣa, omukon itə, omukon haɣɣani.
st  Таˊр паˊ lаһаду харгі біџӓwкі — џӓһеˊ-баˊба.Тар џӓһе-баˊба харгіl туһыˊ бічӧˊw: омукон еˊһа, омукон іˊте, омукоˊн хаһһаныˊ.
ts  Tar palaɣadu hargi bidʼawki — dʼaɣə baba. Tar dʼaɣə baba hargil tuɣi bičow: omukon əɦa, omukon itə, omukon haɣɣani.
tx  Tar palaɣadu hargi bidʼawki — dʼaɣə baba. Tar dʼaɣə baba hargil tuɣi bičow: omukon
mb  tarpalaɣa-duhargibi-dʼa-wkidʼaɣə babatardʼaɣə babahargi-ltuɣibi-čo-womukon
mp  tarbalaga-duːhargiːbi-dʼə-wkiːdʼaɣə babatardʼaɣə babahargiː-ltugibi-čəː-wumun
ge  that.[NOM]balagan-DAT/LOCdevil.[NOM]be-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]Baba.Yagaold.woman.[NOM]that.[NOM]Baba.Yagaold.woman.[NOM]devil-%PL.[NOM]sobe-PST-%3SGone.[NOM]
gg  PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Balagan-DAT/LOCTeufel.[NOM]sein-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]Baba.Jagaalte.Frau.[NOM]jener.[NOM]Baba.Jagaalte.Frau.[NOM]Teufel-%PL.[NOM]sosein-PST-%3SGeins.[NOM]
gr  PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]балаган-DAT/LOCчерт.[NOM]быть-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]Баба.Ягабаба.[NOM]тот.[NOM]Баба.Ягабаба.[NOM]черт-%PL.[NOM]такбыть-PST-%3SGодин.[NOM]
mc  dem.[n:case]n-n:casen.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]npropn.[n:case]dem.[n:case]npropn.[n:case]n-n:(num).[n:case]advv-v:tense2-v:pn2
ps  demnnptcpnpropndemnpropnnadvcopcardnum
BOR  RUS:cultRUS:coreRUS:cultRUS:core
fe  In this tent there was a devil, the Baba Yaga.The Baba Yaga devil was like this: one eye, one tooth, one leg.
fg  In diesem Zelt war ein Teufel, die Baba Jaga.Der Baba Jaga-Teufel war so: ein Auge, ein Zahn, ein Bein.
fr  В том балагане дьявол был, Баба-Яга.Дьяволица-Баба-Яга была такой: с одним глазом, одним зубом, одной ногой.
ltr  Въ этомъ балаганѣ дьяволъ былъ — Џӓһе-баба.Та Џӓһе-баба дьяволъ такой была: одинъ глазъ, одинъ зубъ, одна нога.
[21]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.042 (001.042)NNR_190X_NelheKokora_flk.043
stl  Mundukankakun ajoki čulʼubdičow pala ɣadu.Tar horgil dʼaɣə-baba isšačo mundukaji —
st  Мундукаˊнкаˊкун аӧкіˊ чуlӱˊбдычӧw паlа һаˊду.Тар хоˊргіl џаһеˊ-баˊба іˊсшӓчӧ мундукаˊі
ts  Mundukankakun ajoki čulʼubdičow palaɣadu. Tar horgil dʼaɣə baba isšačo mundukaji —
tx  əɦa, omukon itə, omukon haɣɣani. Mundukankakun ajoki čulʼubdičow palaɣadu. Tar horgil dʼaɣə
mb  əɦaomukonitəomukonhaɣɣanimundukan-kakunajokičulʼubdi-čo-wpalaɣa-dutarhorgi-ldʼaɣə
mp  əːsaumuniktəumunhalganmundukaːn-kəːkuːnəjəːkiːčulugdi-čəː-wbalaga-duːtarhargiː-ldʼaɣə
ge  eye.[NOM]one.[NOM]tooth.[NOM]one.[NOM]foot.[NOM]hare-AFCT.[NOM]%quicklyjump.on.one.foot-PST-%3SGbalagan-DAT/LOCthat.[NOM]devil-%PL.[NOM]Baba.Yaga
gg  Auge.[NOM]eins.[NOM]Zahn.[NOM]eins.[NOM]Fuß.[NOM]Hase-AFCT.[NOM]%schnellauf.einem.Bein.springen-PST-%3SGBalagan-DAT/LOCjener.[NOM]Teufel-%PL.[NOM]Baba.Jaga
gr  глаз.[NOM]один.[NOM]зуб.[NOM]один.[NOM]нога.[NOM]заяц-AFCT.[NOM]%быстропрыгать.на.одной.ноге-PST-%3SGбалаган-DAT/LOCтот.[NOM]черт-%PL.[NOM]Баба.Яга
mc  cardnum.[n:case]n.[n:case]cardnum.[n:case]n.[n:case]cardnum.[n:case]n.[n:case]n-n:(eval).[n:case]advv-v:tense2-v:pn2n-n:casedem.[n:case]n-n:(num).[n:case]nprop
ps  ncardnumncardnumnnadvvndemnnprop
BOR  RUS:cult
fe  The hare jumped quickly into the tent.The Baba Yaga devil saw the hare and went
fg  Der Hase sprang schnell ins Zelt.Der Baba Jaga-Teufel sah den Hasen und
fr  Заяц быстро заскочил в балаган.Дьяволица-Баба-Яга увидела зайца и
ltr  Заяцъ быстро заскочилъ въ балаганъ.Тотъ дьяволъ Џӓһе-баба посмотрѣла на
[22]
ref  (001.043)NNR_190X_NelheKokora_flk.044 (001.044)NNR_190X_NelheKokora_flk.045
stl  huruwčo.Taduk mundukan nʼan kowulɣatčow — nan bajə.Ədu Nəlɣə-Kokora kətəkakun
st   — хуруwчӧ.Тадуˊк мундукаˊн нˋаˊн коwуlһатчӧw — наˊн баjе.Едуˊ Неlһе-Кокоˊра кетеˊкаˊкун
ts  huruwčo. Taduk mundukan nʼan kowulɣatčow — nan bajə. Ədu Nəlɣə-Kokora kətəkakun
tx  baba isšačo mundukaji — huruwčo. Taduk mundukan nʼan kowulɣatčow — nan bajə. Ədu Nəlɣə-
mb  babaisša-čomunduka-jihuru-w-čota-dukmundukannʼankowulɣa-t-čo-wnanbajəə-dunəlɣə-kokora
mp  babaičə-čəːmundukaːn-wiːsuru-wu-čəːtar-dukmundukaːnnʼaːnkowulɣa-t-čəː-wnʼaːnbəjəər-duːnəlgə-kokor
ge  old.woman.[NOM]see-PTCP.PST.[NOM]hare-RFL.SGleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]that-ABLhare.[NOM]again%shapeshift-DUR-PST-%3SGagainhuman.[NOM]this-DAT/LOCsnag-
gg  alte.Frau.[NOM]sehen-PTCP.PST.[NOM]Hase-RFL.SGlosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLHase.[NOM]wieder%sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGwiederMensch.[NOM]dieser-DAT/LOCBaumstumpf-
gr  баба.[NOM]увидеть-PTCP.PST.[NOM]заяц-RFL.SGуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLзаяц.[NOM]опять%обратиться-DUR-PST-%3SGопятьчеловек.[NOM]этот-DAT/LOCкоряга-
mc  n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen.[n:case]advv-v>v-v:tense2-v:pn2advn.[n:case]dem-n:casen-n.[n:case]
ps  nptcpnptcpdemnadvvadvndemnprop
BOR  RUS:coreRUS:cult
fe  off.Then the hare shapeshifted again, [it is] again a human.Here Nelhe-Kokora saw many
fg  ging fort.Dann verwandelte sich der Hase wieder, [er ist] wieder ein Mensch.Hier sah Nelhe-Kokora viele Leute.
fr  ушла.Тут заяц опять оборотился, опять человеком [стал].Здесь [в балагане] Коряга-Кокора
ltr  зайца — ушла.Тутъ заяцъ опять оборотился — опять че ловѣкъ.Здесь Неlһеˊ-Кокоˊра много
[23]
ref  (001.045)NNR_190X_NelheKokora_flk.046 (001.046)
stl  bajəlwo isšačo.Omukon ətirkan ɣundʼarən: Itiko bajə hurudʼandə?Əwa ɣalaktəndə?
st  баjеˊlwо ісшӓчӧˊ.Омукоˊн етыркаˊн һунџӓрен: Іˊтыко баjе хуруџӓнде?Еˊwа һаlаˊктенде?
ts  bajəlwo isšačo. Omukon ətirkan gundʼarən: "Itiko bajə hurudʼandə? Eːwa galaktəndə?
tx  Kokora kətəkakun bajəlwo isšačo. Omukon ətirkan gundʼarən: "Itiko bajə hurudʼandə? Eːwa
mb  kətə-kakunbajə-l-woisša-čoomukonətirkangun-dʼa-rə-ni-tikobajəhuru-dʼa-ndəeː-wa
mp  kətə-kəːkuːnbəjə-l-wəičə-čəːumunətirkəːnguːn-dʼə-rə-ni-tkiːbəjəsuru-dʼə.[rə]-ndieː-wə
ge  trunk.with.root.[NOM]many-AFCThuman-PL-ACCsee-PTCP.PST.[NOM]one.[NOM]old.man.[NOM]say-IPFV-AOR-3SGwhere-ALLhuman.[NOM]leave-IPFV.[AOR]-2SGwhat-ACC
gg  Stamm.mit.Wurzel.[NOM]viel-AFCTMensch-PL-ACCsehen-PTCP.PST.[NOM]eins.[NOM]alter.Mann.[NOM]sagen-IPFV-AOR-3SGwo-ALLMensch.[NOM]losgehen-IPFV.[AOR]-2SGwas-ACC
gr  кокора.[NOM]много-AFCTчеловек-PL-ACCувидеть-PTCP.PST.[NOM]один.[NOM]старик.[NOM]сказать-IPFV-AOR-3SGгде-ALLчеловек.[NOM]уйти-IPFV.[AOR]-2SGчто-ACC
mc  quant-n:(eval)n-n:(num)-n:casev-v>ptcp.[n:case]cardnum.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1interrog-n:casen.[n:case]v-v>v.[v:tense1]-v:pn1interrog-n:case
ps  quantnptcpcardnumnvinterrognvinterrog
BOR  
fe  people.One old man says: "Where are you going, man?What are you looking
fg  Ein alter Mann sagt: "Wohin gehst du, Mensch?Was suchst du?
fr   увидел много людей.Один старик спрашивает: «Куда идёшь, человек?Что ищешь?
ltr  людей увидалъ.Одинъ старикъ говоритъ: куда, человѣкъ, идешь?Кого ищешь?
[24]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.047 (001.047)NNR_190X_NelheKokora_flk.048 (001.048)NNR_190X_NelheKokora_flk.049 (001.049)
stl  Kurʼmʼuwdu əməčo?Tar Nəlɣə-Kokora ɣučo: Əkunitin kurʼmʼuw bičow?
st  Курˋмˋӱˊwду емечӧ?Тар Неlһе-Кокора һучӧ: Екуніˊтын курˋмӱw бічӧw?
ts  Kurʼmʼuwdu əməčo?" Tar Nəlɣə-Kokora gučo: "Əkunitin kurʼmʼuw bičow?"
tx  galaktəndə? Kurʼmʼuwdu əməčo?" Tar Nəlɣə-Kokora gučo: "Əkunitin kurʼmʼuw bičow?"
mb  galaktə-ndəkurʼmʼuw-duəmə-čotarnəlɣə-kokoragu-čoəkun-i-tinkurʼmʼuwbi-čo-w
mp  gələːktə.[rə]-ndikurum-duːəmə-čəːtarnəlgə-kokorguːn-čəːeːkun-i-tinkurumbi-čəː-w
ge  search.[AOR]-2SGwedding-DAT/LOCcome-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]snag-trunk.with.root.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]what-EP-3PLwedding.[NOM]be-PST-
gg  suchen.[AOR]-2SGHochzeit-DAT/LOCkommen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]was-EP-3PLHochzeit.[NOM]sein-PST-
gr  искать.[AOR]-2SGсвадьба-DAT/LOCприйти-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]коряга-кокора.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]что-EP-3PLсвадьба.[NOM]быть-PST-
mc  v.[v:tense1]-v:pn1n-n:casev-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interrog-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]v-v:tense2-
ps  vnptcpdemnpropptcpinterrogncop
BOR  DOLG/YAK:cultRUS:cultDOLG/YAK:cult
fe  for?Have you come for the wedding?"Nelhe-Kokora said: "What kind of wedding was it?"
fg  Bist du zur Hochzeit gekommen?"Nelhe-Kokora sagte: "Was für eine Hochzeit war das?"
fr  На свадьбу пришёл?»Коряга-Кокора спрашивает: «Какая-такая свадьба была?»
ltr  На свадьбу пришелъ?Тотъ Неlһеˊ-Кокоˊра һучӧ: Какая такая свадьба была?
[25]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.050 (001.050)NNR_190X_NelheKokora_flk.051 (001.051)
stl  Ətirkan ɣunən: hini agit kurʼmʼuw bičow!Əgikakun Nəlɣə-Kokora ɣəladʼarən tar ətirkani: Ə, ətirkan!
st  Етыркаˊн һуˊнен: хініˊ агіˊт курˋмӱˊw бічӧˊw!Егікаˊкун Неlһеˊ-Кокоˊра һеlаˊџӓрен тар етыркаˊні: Е, етыркаˊн!
ts  Ətirkan gunən: "Hini aɦit kurʼmʼuw bičow!" Əɦikakun Nəlɣə-Kokora gəladʼarən tar ətirkani: "Ə, ətirkan!
tx  Ətirkan gunən: "Hini aɦit kurʼmʼuw bičow!" Əɦikakun Nəlɣə-Kokora gəladʼarən tar
mb  ətirkangun-ə-nhi-niaɦi-tkurʼmʼuwbi-čo-wəɦi-kakunnəlɣə-kokoragəla-dʼa-rə-ntar
mp  ətirkəːnguːn-rə-nsiː-ŋiːasiː-skurumbi-čəː-wəsiː-kəːkuːnnəlgə-kokorgələː-dʼə-rə-ntar
ge  %3SGold.man.[NOM]say-AOR-3SGyou.SG-ATTR.[NOM]woman.[NOM]-2SGwedding.[NOM]be-PST-%3SGnow-AFCTsnag-trunk.with.root.[NOM]ask-IPFV-AOR-3SGthat.[NOM]
gg  %3SGalter.Mann.[NOM]sagen-AOR-3SGdu-ATTR.[NOM]Frau.[NOM]-2SGHochzeit.[NOM]sein-PST-%3SGjetzt-AFCTBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]bitten-IPFV-AOR-3SGjener.[NOM]
gr  %3SGстарик.[NOM]сказать-AOR-3SGты-ATTR.[NOM]женщина.[NOM]-2SGсвадьба.[NOM]быть-PST-%3SGсейчас-AFCTкоряга-кокора.[NOM]просить-IPFV-AOR-3SGтот.[NOM]
mc  v:pn2n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2adv-n:(eval)n-n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1dem.[n:case]
ps  nvposspronncopadvnpropvdem
BOR  DOLG/YAK:cultRUS:cult
fe  The old man says: "It was your wife's wedding!"There Nelhe-Kokora asks the old man: "Eh, old man!
fg  Der alte Mann sagt: "Es war die Hochzeit deiner Frau!"Da fragt Nelhe-Kokora den alten Mann: "Ach, alter Mann!
fr  Старик отвечает: «Это свадьба твоей жены была!»Тут Коряга-Кокора просит старика: «Эй, старик!
ltr  Старикъ говоритъ: твоей бабы свадьба была!Теперь Неlһеˊ-Кокоˊра проситъ того старика: Э, старикъ!
[26]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.052 (001.052)
stl  ɣukəl mindu omukon turon — niwə əkunitin bajə dʼorokočow mini agiw?
st  һуˊкеl міˊнду омукоˊн турон — ніˊwе еˊкуніˊтын баjеˊ џӧрокочӧˊw мініˊ агіˊw?
ts  Gukəl mindu omukon turon — niwə əkunitin bajə dʼorokočow mini aɦiw?
tx  ətirkani: "Ə, ətirkan! Gukəl mindu omukon turon — niwə əkunitin bajə dʼorokočow mini aɦiw?
mb  ətirkan-iəətirkangu-kəlmin-duomukonturonni-wəəkun-i-tinbajədʼoroko-čo-wmi-niaɦi-w
mp  ətirkəːn-wiːətirkəːnguːn-kəlbi-duːumunturəːnŋiː-wəeːkun-i-tinbəjədʼorokoː-čəː-wbi-ŋiːasiː-w
ge  old.man-RFL.SGehold.man.[NOM]say-IMP.2SGI-DAT/LOCone.[NOM]word.[NOM]who.[NOM]-EMPHwhat-EP-3PLhuman.[NOM]steal-PST-%3SGI-ATTR.[NOM]
gg  alter.Mann-RFL.SGähalter.Mann.[NOM]sagen-IMP.2SGich-DAT/LOCeins.[NOM]Wort.[NOM]wer.[NOM]-EMPHwas-EP-3PLMensch.[NOM]stehlen-PST-%3SGich-ATTR.[NOM]Frau.[NOM]-
gr  старик-RFL.SGэстарик.[NOM]сказать-IMP.2SGя-DAT/LOCодин.[NOM]слово.[NOM]кто.[NOM]-EMPHчто-EP-3PLчеловек.[NOM]украсть-PST-%3SGя-ATTR.[NOM]
mc  n-n:rfl.possinterjn.[n:case]v-v:imp.pnpers-n:casecardnum.[n:case]n.[n:case]interrog.[n:case]-clitinterrog-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-
ps  ninterjnvperscardnumninterroginterrognvposspron
fe  Tell me one word, who, what kind of human has stolen my wife?
fg  Sag mir ein Wort, wer, was für ein Mensch hat meine Frau gestohlen?
fr  Скажи мне всего одно слово: кто, какой-такой человек украл мою жену?
ltr  Скажи мнѣ одно слово — чей, какой такой человѣкъ укралъ мою бабу?
[27]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.053 (001.053)NNR_190X_NelheKokora_flk.054 (001.054)
stl  — Turoškəl mindu omukon turon — niwə dʼoroko?Ətirkan ɣučo: huruwkəl ɣuɣnə udʼat — əla bakadʼandə!
st  — Туроˊшкеl міндуˊ омукон турон — ніˊwе џӧрокоˊ?Етыркаˊн һуˊчӧ: хуруˊwкеl һуˊһне уџаˊт — еˊlа бакаˊџанде!
ts  — Turoškəl mindu omukon turon — niwə dʼoroko?" Ətirkan gučo: "Huruwkəl guɣnə udʼat — əla bakadʼandə!"
tx  — Turoškəl mindu omukon turon — niwə dʼoroko?" Ətirkan gučo: "Huruwkəl guɣnə udʼat
mb  turo-š-kəlmin-duomukonturonni-wədʼorokoətirkangu-čohuru-w-kəlguɣnəudʼa-t
mp  turəː-sin-kəlbi-duːumunturəːnŋiː-wədʼorokoːətirkəːnguːn-čəːsuru-wu-kəlguŋnəuːdʼa-t
ge  woman.[NOM]-1SG%speak-INCEP-IMP.2SGI-DAT/LOCone.[NOM]word.[NOM]who.[NOM]-EMPHthief.[NOM]old.man.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]leave-PASS-IMP.2SGdirect.[NOM]path-
gg  1SG%sprechen-INCEP-IMP.2SGich-DAT/LOCeins.[NOM]Wort.[NOM]wer.[NOM]-EMPHDieb.[NOM]alter.Mann.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]losgehen-PASS-IMP.2SGdirekt.[NOM]Weg-
gr  женщина.[NOM]-1SG%говорить-INCEP-IMP.2SGя-DAT/LOCодин.[NOM]слово.[NOM]кто.[NOM]-EMPHвор.[NOM]старик.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]уйти-PASS-IMP.2SGпрямой.[NOM]дорога-
mc  n:(poss)v-v>v-v:imp.pnpers-n:casecardnum.[n:case]n.[n:case]interrog.[n:case]-clitn.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v:imp.pnadj.[n:case]n-n:case
ps  vperscardnumninterrognnptcpvadjn
fe  Tell me one word, who is the thief?"The old man said: "Take the direct way, there you'll find!"
fg  Sag mir ein Wort, wer ist der Dieb?"Der alte Mann sagte: "Nimm den direkten Weg, da wirst du [ihn] finden!"
fr  Скажи мне только одно слово: кто вор?»Старик говорит: «Иди по прямой дороге — там ты [вора] и найдёшь!»
ltr  Скажи мнѣ одно слово — кто воръ?Старикъ сказалъ: иди прямо дорогой — тамъ найдешь!
[28]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.055 (001.055)
stl  Nʼan Nəlɣə-Kokora kawulɣatčow mundukat taduk tupsačo ɣuɣnə udʼat.Tupsadʼawki,
st  Нˋаˊн Неlһеˊ-Кокоˊра каwуlһаˊтчӧw мундукаˊт тадуˊк туˊпсачӧ һуˊһне уџаˊт.Туˊпсаџӓwкі,
ts  Nʼan Nəlɣə-Kokora kawulɣatčow mundukat taduk tupsačo guɣnə udʼat. Tupsadʼawki,
tx  əla bakadʼandə!" Nʼan Nəlɣə-Kokora kawulɣatčow mundukat taduk tupsačo guɣnə udʼat. Tupsadʼawki,
mb  ə-labaka-dʼa-ndənʼannəlɣə-kokorakawulɣa-t-čo-wmunduka-tta-duktupsa-čoguɣnəudʼa-ttupsa-dʼa-wki
mp  ər-ləːbaka-dʼəː-ndinʼaːnnəlgə-kokorkowulɣa-t-čəː-wmundukaːn-ttar-duktuksa-čəːguŋnəuːdʼa-ttuksa-dʼə-wkiː
ge  INSTRthis-LATfind-FUT.IMM-2SGagainsnag-trunk.with.root.[NOM]%shapeshift-DUR-PST-%3SGhare-INSTRthat-ABLrun-PTCP.PST.[NOM]direct.[NOM]path-INSTRrun-IPFV-
gg  INSTRdieser-LATfinden-FUT.IMM-2SGwiederBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]%sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGHase-INSTRjener-ABLlaufen-PTCP.PST.[NOM]direkt.[NOM]Weg-INSTRlaufen-IPFV-
gr  INSTRэтот-LATнайти-FUT.IMM-2SGопятькоряга-кокора.[NOM]%обратиться-DUR-PST-%3SGзаяц-INSTRтот-ABLбежать-PTCP.PST.[NOM]прямой.[NOM]дорога-INSTRбежать-IPFV-
mc  dem-n:casev-v:tense2-v:pn1advn-n.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2n-n:casedem-n:casev-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]n-n:casev-v>v-
ps  demvadvnpropvndemptcpadjnptcp
BOR  RUS:cult
fe  Nelhe-Kokora turned into a hare again and ran along the direct way.He was running and
fg  Wieder verwandelte sich Nelhe-Kokora in einen Hasen und lief den direkten Weg entlang.Er rannte und
fr  Коряга-Кокора опять обратился зайцем и побежал по прямой дороге.Бежал-бежал, три
ltr  Опять Неlһеˊ-Кокоˊра оборотился зайцемъ — тутъ побѣжалъ прямой дорогой.— Бѣжалъ,
[29]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.056 (001.056)NNR_190X_NelheKokora_flk.057 (001.057)
stl  tupsadʼawki — ilan tirɣani tupsadʼawki.Digitin tirɣani omukon dʼudu bakača.
st  туˊпсаџӓwкі — іlаˊн тырһані туˊпсаџӓwкі.Дыгіˊтын тырһані омукоˊн џӱду бакачаˊ.
ts  tupsadʼawki — ilan tirɣani tupsadʼawki. Digitin tirɣani omukon dʼudu bakača.
tx  tupsadʼawki — ilan tirɣani tupsadʼawki. Digitin tirɣani omukon dʼudu bakača.
mb  tupsa-dʼa-wkiilantirɣanitupsa-dʼa-wkidig-i-tintirɣaniomukondʼu-dubaka-ča
mp  tuksa-dʼə-wkiːilantirganiːtuksa-dʼə-wkiːdigin-giː-tintirganiːumundʼuː-duːbaka-čəː
ge  PTCP.HAB.[NOM]run-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]three.[NOM]day.[NOM]run-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]four-ORD.[NOM]-3PLday.[NOM]one.[NOM]tent-DAT/LOCfind-PTCP.PST.[NOM]
gg  PTCP.HAB.[NOM]laufen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]drei.[NOM]Tag.[NOM]laufen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]vier-ORD.[NOM]-3PLTag.[NOM]eins.[NOM]Zelt-DAT/LOCfinden-PTCP.PST.[NOM]
gr  PTCP.HAB.[NOM]бежать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]три.[NOM]день.[NOM]бежать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]четыре-ORD.[NOM]-3PLдень.[NOM]один.[NOM]чум-DAT/LOCнайти-PTCP.PST.[NOM]
mc  v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]cardnum.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum>adj.[n:case]-n:(poss)n.[n:case]cardnum.[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]
ps  ptcpcardnumnptcpadjncardnumnptcp
fe   running, he was running for three days.On the fourth day he found a tent.
fg  rannte, er rannte drei Tage lang.Am vierten Tag fand er ein Zelt.
fr  дня бежал.На четвёртый день он нашёл чум.
ltr  бѣжалъ три дня бѣжалъ.На четвертый день один чумъ на шелъ.
nt  [DCh]: Not clear why dative-locative case at direct object.
[30]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.058 (001.058)NNR_190X_NelheKokora_flk.059 (001.059)
stl  Tar dʼudu dʼorako bajə təɣətčarən.Mundukan buroli dʼuji tupsačo — taduk dʼudu čulʼubdočo.
st  Тар џӱду џӧракоˊ баjе теһеˊтчӓрен.Мундукаˊн буроlі џуˊі туˊпсачӧ — тадуˊк џӱˊду чуlӱбдочӧ.
ts  Tar dʼudu dʼorako bajə təɣətčarən. Mundukan buroli dʼuji tupsačo — taduk dʼudu čulʼubdočo.
tx  Tar dʼudu dʼorako bajə təɣətčarən. Mundukan buroli dʼuji tupsačo — taduk dʼudu čulʼubdočo.
mb  tardʼu-dudʼorakobajətəɣət-ča-rə-nmundukanburolidʼu-jitupsa-čota-dukdʼu-dučulʼubdo-čočulʼub-
mp  tardʼuː-duːdʼorokoːbəjətəgət-dʼə-rə-nmundukaːnmurəːliːdʼuː-wiːtuksa-čəːtar-dukdʼuː-duːčulugdi-čəːčulugdi-
ge  that.[NOM]tent-DAT/LOCthief.[NOM]human.[NOM]sit-IPFV-AOR-3SGhare.[NOM]surroundingtent-RFL.SGrun-PTCP.PST.[NOM]that-ABLtent-DAT/LOCjump.on.one.foot-PTCP.PST.[NOM]
gg  jener.[NOM]Zelt-DAT/LOCDieb.[NOM]Mensch.[NOM]sitzen-IPFV-AOR-3SGHase.[NOM]UmgebungZelt-RFL.SGlaufen-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLZelt-DAT/LOCauf.einem.Bein.springen-PTCP.PST.[NOM]
gr  тот.[NOM]чум-DAT/LOCвор.[NOM]человек.[NOM]сидеть-IPFV-AOR-3SGзаяц.[NOM]окрестностьчум-RFL.SGбежать-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLчум-DAT/LOCпрыгать.на.одной.ноге-PTCP.PST.[NOM]
mc  dem.[n:case]n-n:casen.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]locnn-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen-n:casev-v>ptcp.[n:case]v-
ps  demnnnvnlocnnptcpdemnptcpv
fe  In this tent the thief is sitting.The hare ran around the tent, then he jumped on one foot into the tent.Having
fg  In diesem Zelt sitzt der Dieb.Der Hase rannte um das Zelt herum, dann sprang er auf einem Bein ins Zelt hinein.Er
fr  В том чуме вор сидит.Заяц обежал вокруг чума, потом заскочил в него.
ltr  Въ этомъ чуму воръ — человѣкъ сидитъ.Заяцъ кругомъ чума обѣжалъ — тутъ въ чумъ заскочилъ.
nt  [DCh]:
[31]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.060 (001.060)
stl  Čulʼubmətəmi minin agiji isšačo — tar agiji təɣətčarən arakukan hoɣodʼarən.Mundukan
st  Чуlӱˊбметемі мініˊн агіі ісшачӧˊ — тар агіˊі теһеˊтчӓрен аракукаˊн хоһоˊџӓрен.Мундукаˊн
ts  Čulʼubmətəmi minin aɦiji isšačo — tar aɦiji təɣətčarən arakukan hoɣodʼarən. Mundukan
tx  Čulʼubmətəmi minin aɦiji isšačo — tar aɦiji təɣətčarən arakukan hoɣodʼarən. Mundukan
mb  mətəmimi-ni-naɦi-jiisša-čotaraɦi-jitəɣət-ča-rə-narakukanhoɣo-dʼa-rə-nmundukan
mp  mətəmibi-ŋiː-nasiː-wiːičə-čəːtarasiː-wiːtəgət-dʼə-rə-narakukaːnsoŋo-dʼə-rə-nmundukaːn
ge  jump.on.one.foot-%CVB.SEQI-ATTR-3SGwoman-RFL.SGsee-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]woman-RFL.SGsit-IPFV-AOR-3SGsilentlycry-IPFV-AOR-3SGhare.[NOM]
gg  auf.einem.Bein.springen-%CVB.SEQich-ATTR-3SGFrau-RFL.SGsehen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Frau-RFL.SGsitzen-IPFV-AOR-3SGleiseweinen-IPFV-AOR-3SGHase.[NOM]
gr  прыгать.на.одной.ноге-%CVB.SEQя-ATTR-3SGженщина-RFL.SGувидеть-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]женщина-RFL.SGсидеть-IPFV-AOR-3SGтихонькоплакать-IPFV-AOR-3SGзаяц.[NOM]
mc  v:conv.imperspers-pers>posspro-n:(poss)n-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v:tense1-v:pn1advv-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]
ps  posspronptcpdemnvadvvn
fe  jumped [inside] he saw his(?) wife, the woman was sitting and silently crying.The hare says
fg  sprang [hinein] und sah seine(?) Frau, die Frau saß und weinte leise.Der Hase sagt
fr  Заскочив [в чум], он увидел свою(?) жену. Жена сидит и тихонько плачет.Заяц
ltr  Заскочивши свою бабу смотрѣлъ — та баба сидитъ тихонько плачетъ.Заяцъ
nt  The form "minin" is awkward and the analysis is tentative.
[32]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.061 (001.061)NNR_190X_NelheKokora_flk.062 (001.062)NNR_190X_NelheKokora_flk.063 (001.063)
stl  ɣundʼarən dʼorokodu: əkunitin hindu kurʼmʼuw bičow?— Uldəji uɣukun bičow.Dʼamodʼačow ripču.Agiji
st  һуˊнџӓрен џӧрокоˊду: еˊкуніˊтын хіˊнду курˋмӱˊw бічӧw?— Уlдеі уһукуˊн бічӧw.Џӓмоџӓчӧw рыˊпчӱ.Агіі
ts  gundʼarən dʼorokodu: "Əkunitin hindu kurʼmʼuw bičow? — Uldəji uɣukun bičow. Dʼamodʼačow ripču. Aɦiji
tx  gundʼarən dʼorokodu: "Əkunitin hindu kurʼmʼuw bičow? — Uldəji uɣukun bičow. Dʼamodʼačow ripču. Aɦiji
mb  gun-dʼa-rə-ndʼoroko-duəkun-i-tinhin-dukurʼmʼuwbi-čo-wuldə-jiuɣu-kunbi-čo-wdʼa-mo-dʼa-čo-wripčuaɦi-ji
mp  guːn-dʼə-rə-ndʼorokoː-duːeːkun-i-tinsiː-duːkurumbi-čəː-wuldə-jəugiː-kunbi-čəː-wdʼəw-mə-dʼə-čəː-wəruːpčuasiː-wiː
ge  say-IPFV-AOR-3SGthief-DAT/LOCwhat-EP-3PLyou.SG-DAT/LOCwedding.[NOM]be-PST-%3SGmeat-ACC.INDEFfew-AUGbe-PST-%3SGeat-%DRV-IPFV-PST-%3PLbad.[NOM]woman-
gg  sagen-IPFV-AOR-3SGDieb-DAT/LOCwas-EP-3PLdu-DAT/LOCHochzeit.[NOM]sein-PST-%3SGFleisch-ACC.INDEFwenig-AUGsein-PST-%3SGessen-%DRV-IPFV-PST-%3PLschlecht.[NOM]Frau-
gr  сказать-IPFV-AOR-3SGвор-DAT/LOCчто-EP-3PLты-DAT/LOCсвадьба.[NOM]быть-PST-%3SGмясо-ACC.INDEFмало-AUGбыть-PST-%3SGесть-%DRV-IPFV-PST-%3PLплохой.[NOM]женщина
mc  v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:caseinterrog-n:(ep)-n:(poss)pers-n:casen.[n:case]v-v:tense2-v:pn2n-n:casequant-n:(eval)v-v:tense2-v:pn2v-v>v-v>v-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]n-
ps  vninterrogpersncopnquantvvadvn
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  to the thief: "What kind of wedding did you have?There was very little meat.They were eating poorly (?).My(?)
fg  zum Dieb: "Was für eine Hochzeit war das bei dir?Es gab ganz wenig Fleisch.Man aß schlecht (?).Meine(?)
fr  спрашивает вора: «Что за свадьба у тебя была?Мяса мало было.Ели плохо (?).Моя(?)
ltr  говоритъ вору: какая та кая у тебя свадьба была?— мяса мало было.Ѣда плохая.Баˊба
[33]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.064 (001.064)NNR_190X_NelheKokora_flk.065 (001.065)NNR_190X_NelheKokora_flk.066 (001.066)
stl  kəɣəmodʼarən..Əkunitin ər kurʼmʼuw bigin?!Tar dʼoroko-bajə homa tikulidʼačow — tuɣə ɣunən: Ə, mundukan, əkəl turot ripču!
st  кеˊһемоџӓрен..Еˊкуніˊтын еˊр курˋмӱˊw бігіˊн?!Тар џӧрокоˊ-баjеˊ хоˊма тыкуˊlіџӓчӧw — туһе һуˊнен: Е, мундукаˊн, екеˊl туроˊт рыˊпчӱ!
ts  kəɣəmodʼarən. Əkunitin ər kurʼmʼuw biɦin?" Tar dʼoroko-bajə homa tikulidʼačow — tuɣə gunən: "Ə, mundukan, əkəl turot ripču!
tx  kəɣəmodʼarən. Əkunitin ər kurʼmʼuw biɦin?" Tar dʼoroko-bajə homa tikulidʼačow — tuɣə
mb  kəɣə-mo-dʼa-rə-nəkun-i-tinərkurʼmʼuwbi-ɦi-ntardʼoroko-bajəho-matiku-l-i-dʼa-čo-wtuɣə
mp  kəhə-mə-dʼə-rə-neːkun-i-tinərkurumbi-rə-ntardʼorokoː-bəjəsoː-mətiku-l-i-dʼə-čəː-wtugi
ge  RFL.SGsuffer-%DRV-IPFV-AOR-3SGwhat-EP-3PLthis.[NOM]wedding.[NOM]be-AOR-3SGthat.[NOM]thief-man.[NOM]strong-EVAL.[NOM]be.angry-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGso
gg  RFL.SGleiden-%DRV-IPFV-AOR-3SGwas-EP-3PLdieser.[NOM]Hochzeit.[NOM]sein-AOR-3SGjener.[NOM]Dieb-Mann.[NOM]stark-EVAL.[NOM]sich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGso
gr  -RFL.SGмучаться-%DRV-IPFV-AOR-3SGчто-EP-3PLэтот.[NOM]свадьба.[NOM]быть-AOR-3SGтот.[NOM]вор-мужчина.[NOM]сильный-EVAL.[NOM]сердиться-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGтак
mc  n:rfl.possv-v>v-v>v-v:tense1-v:pn1interrog-n:(ep)-n:(poss)dem.[n:case]n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1dem.[n:case]n-n.[n:case]adj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2adv
ps  vinterrogdemncopdemnadvvadv
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  wife is suffering.What kind of wedding is this?!"The thief got very angry, he says so: "Oh, hare, don't speak badly!
fg  Frau leidet.Was für eine Hochzeit ist das?!"Der Dieb wurde sehr böse, er sagt so: "Oh, Hase, sprich nicht schlecht!
fr  жена мучается.Что это за свадьба такая?!»Вор сильно рассердился и говорит так: «Эй, заяц, не говори худо!
ltr  мучается.Какая такая эта свадьба!?Тотъ воръ-человѣкъ бѣда разсердился — такъ говоритъ: Э, заяцъ, не говори худо!
[34]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.067 (001.067)NNR_190X_NelheKokora_flk.068 (001.068)NNR_190X_NelheKokora_flk.069
stl  Əwa hindu məja?Dʼaptilə mindu kətəkakun binon.ajawundi — dʼawkal!
st  Еwа хінду меˊjа?Џӓˊптыlе мінду кетеˊкаˊкун бінон.аˊjаwунды — џӓwкаl!
ts  Eːwa hindu məja? Dʼaptilə mindu kətəkakun binon. Ajawundi — dʼawkal!
tx  gunən: "Ə, mundukan, əkəl turot ripču! Eːwa hindu məja? Dʼaptilə mindu kətəkakun binon. Ajawundi — dʼawkal!
mb  gun-ə-nəmundukanə-kəlturotripčueː-wahin-duməjadʼaptiləmin-dukətə-kakunbi-no-najaw-u-ndidʼaw-kal
mp  guːn-rə-nmundukaːnə-kəlturəːnəruːpčueː-wəsiː-duːməjadʼəptiləːbi-duːkətə-kəːkuːnbi-nəː-najaw.[rə]-i-ndidʼəw-kəl
ge  say-AOR-3SGehhare.[NOM]NEG-IMP.2SGspeakbad.[NOM]what-ACCyou.SG-DAT/LOC%necessaryfood.[NOM]I-DAT/LOCmany-AFCTbe-PROB-3SGlike.[AOR]-EP-2SGeat-IMP.2SG
gg  sagen-AOR-3SGähHase.[NOM]NEG-IMP.2SGsprechenschlecht.[NOM]was-ACCdu-DAT/LOC%nötigEssen.[NOM]ich-DAT/LOCviel-AFCTsein-PROB-3SGmögen.[AOR]-EP-2SGessen-
gr  сказать-AOR-3SGэзаяц.[NOM]NEG-IMP.2SGговоритьплохой.[NOM]что-ACCты-DAT/LOC%надоеда.[NOM]я-DAT/LOCмного-AFCTбыть-PROB-3SGнравиться.[AOR]-EP-2SGесть-
mc  v-v:tense1-v:pn1interjn.[n:case]v-v:imp.pnvadj.[n:case]interrog-n:casepers-n:caseprtn.[n:case]pers-n:casequant-n:(eval)v-v:mood1-v:pn1v.[v:tense1]-v:(ep)-v:pn1v-v:imp.pn
ps  vinterjnauxvadvinterrogpersprtnpersquantcopvv
fe  What do you need?I have apparently a lot of food.[If] you want, eat!
fg  Was brauchst du?Ich habe wohl viel Essen.[Wenn] du möchtest, iss!
fr  Что тебе надо?Еды у меня, должно быть, много.[Если] хочешь, ешь!
ltr  Чего тебѣ надо?Ѣды у меня много есть.Хочешь — ѣшь!
[35]
ref  (001.069)NNR_190X_NelheKokora_flk.070 (001.070)NNR_190X_NelheKokora_flk.071 (001.071)NNR_190X_NelheKokora_flk.072 (001.072)
stl  Əkəl turoti ripču!Mundukan nʼan ɣundʼarən: Əkunitin hi ajapču bajə!Əkunitin baj bajə!
st  Екеˊl туроты рыˊпчӱ!Мундукан нˋаˊн һуˊнџӓрен: Еˊкуніˊтын хі аjаˊпчӱ баjеˊ!Еˊкуніˊтын баj баjеˊ!
ts  Əkəl turoti ripču!" Mundukan nʼan gundʼarən: "Əkunitin hi ajapču bajə! Əkunitin baj bajə!
tx  Əkəl turoti ripču!" Mundukan nʼan gundʼarən: "Əkunitin hi ajapču bajə! Əkunitin baj bajə!
mb  ə-kəlturotiripčumundukannʼangun-dʼa-rə-nəkun-i-tinhiajapčubajəəkun-i-tinbajbajə
mp  ə-kəlturəːnəruːpčumundukaːnnʼaːnguːn-dʼə-rə-neːkun-i-tinsiːajapčubəjəeːkun-i-tinbajbəjə
ge  NEG-IMP.2SGspeakbad.[NOM]hare.[NOM]alsosay-IPFV-AOR-3SGwhat-EP-3PLyou.SG.[NOM]good.[NOM]human.[NOM]what-EP-3PLrich.[NOM]
gg  IMP.2SGNEG-IMP.2SGsprechenschlecht.[NOM]Hase.[NOM]auchsagen-IPFV-AOR-3SGwas-EP-3PLdu.[NOM]gut.[NOM]Mensch.[NOM]was-EP-3PLreich.[NOM]
gr  IMP.2SGNEG-IMP.2SGговоритьплохой.[NOM]заяц.[NOM]тожесказать-IPFV-AOR-3SGчто-EP-3PLты.[NOM]хороший.[NOM]человек.[NOM]что-EP-3PLбогатый.[NOM]
mc  v-v:imp.pnvadj.[n:case]n.[n:case]advv-v>v-v:tense1-v:pn1interrog-n:(ep)-n:(poss)pers.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]interrog-n:(ep)-n:(poss)adj.[n:case]n.[n:case]
ps  auxvadvnadvvinterrogpersadjninterrogadjn
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  Don't speak badly!"The hare also says: "What a good human you are!What a rich human!
fg  Sprich nicht schlecht!"Der Hase sagt auch: "Was bist du für eine guter Mensch!Was für ein reicher Mensch!
fr  Не говори худо!»Заяц говорит: «Какой ты хороший человек!Какой богатый человек!
ltr  Не говори худо!Заяцъ опять говоритъ: какой такой ты хорошій человѣкъ!Какой-такой богатый человѣкъ!
[36]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.073 (001.073)NNR_190X_NelheKokora_flk.074 (001.074)
stl  Əkunitin turor aja!..Əlala hini agiji hutəji baldidʼarən, toli hindu dʼaptilə dʼawdʼam!
st  Еˊкуніˊтын туроˊр аjаˊ!..Еlаlаˊ хініˊ агіˊі хутеˊі баlдыџӓрен, тоlі хіндуˊ џӓˊптыlе џӓˊwџӓм!
ts  Əkunitin turor aja! Əlaha hini aɦiji hutəji baldidʼarən, toli hindu dʼaptilə dʼawdʼam!"
tx  Əkunitin turor aja! Əlaha hini aɦiji hutəji baldidʼarən, toli hindu dʼaptilə dʼawdʼam!"
mb  əkun-i-tinturo-rajaəlahahi-niaɦi-jihutə-jibaldi-dʼa-rə-ntolihin-dudʼaptilədʼaw-dʼa-m
mp  eːkun-i-tinturəːn-lajaeːlasasiː-ŋiːasiː-wiːhutə-wiːbaldi-dʼə-rə-ntəːlisiː-duːdʼəptiləːdʼəw-dʼəː-m
ge  human.[NOM]what-EP-3PLword-PL.[NOM]good.[NOM]whenyou.SG-ATTR.[NOM]woman-RFL.SGchild-RFL.SGgive.birth-IPFV-AOR-3SGthenyou.SG-DAT/LOCfood.[NOM]eat-FUT.IMM-
gg  Mensch.[NOM]was-EP-3PLWort-PL.[NOM]gut.[NOM]wanndu-ATTR.[NOM]Frau-RFL.SGKind-RFL.SGgebären-IPFV-AOR-3SGdanndu-DAT/LOCEssen.[NOM]essen-
gr  человек.[NOM]что-EP-3PLслово-PL.[NOM]хороший.[NOM]когдаты-ATTR.[NOM]женщина-RFL.SGребенок-RFL.SGродить-IPFV-AOR-3SGтогдаты-DAT/LOCеда.[NOM]есть-FUT.IMM
mc  interrog-n:(ep)-n:(poss)n-n:(num).[n:case]adj.[n:case]interrogpers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possn-n:rfl.possv-v>v-v:tense1-v:pn1advpers-n:casen.[n:case]v-v:tense2-
ps  interrognadjconjposspronnvadvpersnv
fe  What good words!When your wife gives birth to a child for you, then I'll eat your food!"
fg  Was für gute Worte!Wenn deine Frau dir ein Kind gebärt, dann werde ich bei dir das Essen essen!"
fr  Какие добрые слова [ты говоришь]!Когда твоя жена тебе ребёнка родит, я у тебя еду буду есть!»
ltr  Какой-такой разговоръ добрый!.Когда у твоей бабы сынъ родится, тогда у тебя ѣду буду ѣсть!
[37]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.075 (001.075)NNR_190X_NelheKokora_flk.076 (001.076)
stl  Tar dʼoroko-bajə nʼan tikulidʼačowkakun — Əkəl ripču turoti! —ɣunən tar dʼoroko bajə — bi wadʼam hini!
st  Тар џӧрокоˊ-баjе нˋаˊн тыкуlіџӓчӧwкаˊкун — Екеˊl рыпчу туроты! —һунен тар џӧрокоˊ баjеˊ — бі wаџӓм хініˊ!
ts  Tar dʼoroko-bajə nʼan tikulidʼačowkakun. "Əkəl ripču turoti", gunən tar dʼoroko bajə, "bi wadʼam hini!
tx   Tar dʼoroko-bajə nʼan tikulidʼačowkakun. "Əkəl ripču turoti", gunən tar dʼoroko bajə, "bi
mb  tardʼoroko-bajənʼantiku-l-i-dʼa-čo-w-kakunə-kəlripčuturotigun-ə-ntardʼorokobajəbiwa-dʼa-
mp  tardʼorokoː-bəjənʼaːntiku-l-i-dʼə-čəː-w-kəːkuːnə-kələruːpčuturəːnguːn-rə-ntardʼorokoːbəjəbiwaː-dʼəː-
ge  1SGthat.[NOM]thief-man.[NOM]againbe.angry-INCH-EP-IPFV-PST-%3SG-AFCTNEG-IMP.2SGbad.[NOM]speaksay-AOR-3SGthat.[NOM]thief.[NOM]human.[NOM]I.[NOM]kill-
gg  FUT.IMM-1SGjener.[NOM]Dieb-Mann.[NOM]wiedersich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PST-%3SG-AFCTNEG-IMP.2SGschlecht.[NOM]sprechensagen-AOR-3SGjener.[NOM]Dieb.[NOM]Mensch.[NOM]ich.[NOM]töten-
gr  -1SGтот.[NOM]вор-мужчина.[NOM]опятьсердиться-INCH-EP-IPFV-PST-%3SG-AFCTNEG-IMP.2SGплохой.[NOM]говоритьсказать-AOR-3SGтот.[NOM]вор.[NOM]человек.[NOM]я.[NOM]убить-
mc  v:pn1dem.[n:case]n-n.[n:case]advv-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2-v:(eval)v-v:imp.pnadj.[n:case]vv-v:tense1-v:pn1dem.[n:case]n.[n:case]n.[n:case]pers.[n:case]v-
ps  demnadvvauxadvvvdemnnpersv
fe  The thief got very angry again."Don't talk badly", the thief says, "I'll kill you!
fg  Der Dieb wurde wieder sehr böse."Sprich nicht schlecht", sagt der Dieb, "ich werde dich töten!
fr  Вор опять сильно рассердился.«Не говори худо, — предупреждает вор, — а то я убью тебя!
ltr  Тотъ воръ-человѣкъ опять разсердился — Оставь худой раз говоръ! — говоритъ тотъ воръ человѣкъ. — Я убью тебя!
[38]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.077 (001.077)NNR_190X_NelheKokora_flk.078 (001.078)
stl  Əkəl turoti!Taduk mundukan ɣundʼarən: Ə, dʼoroko-bajə, poжaluj, əkəl watəda!Dʼoroko-bajə ɣunən:
st  Екеˊl туроˊты!Тадуˊк мундукан һунџӓрен: Е, џӧрокоˊ-баjе, пожаˊlуj, екеˊl wаˊтеда!Џӧроко-баjе һунен:
ts  Əkəl turoti!" Taduk mundukan gundʼarən: "Ə, dʼoroko-bajə, požaluj, əkəl watəda!" Dʼoroko-bajə gunən:
tx  wadʼam hini! Əkəl turoti!" Taduk mundukan gundʼarən: "Ə, dʼoroko-bajə, požaluj, əkəl watəda!" Dʼoroko-bajə
mb  mhiniə-kəlturotita-dukmundukangun-dʼa-rə-nədʼoroko-bajəpožalujə-kəlwa-tə-dadʼoroko-bajə
mp  msinəə-kəlturəːntar-dukmundukaːnguːn-dʼə-rə-ndʼorokoː-bəjəpožalujə-kəlwaː-rə-dədʼorokoː-bəjə
ge  FUT.IMM-1SGyou.SG.ACCNEG-IMP.2SGspeakthat-ABLhare.[NOM]say-IPFV-AOR-3SGehthief-man.[NOM]pleaseNEG-IMP.2SGkill-PTCP.NFUT-EMPHthief-man.[NOM]
gg  FUT.IMM-1SGdu.ACCNEG-IMP.2SGsprechenjener-ABLHase.[NOM]sagen-IPFV-AOR-3SGähDieb-Mann.[NOM]bitteNEG-IMP.2SGtöten-PTCP.NFUT-EMPHDieb-Mann.[NOM]
gr  FUT.IMM-1SGты.ACCNEG-IMP.2SGговоритьтот-ABLзаяц.[NOM]сказать-IPFV-AOR-3SGэвор-мужчина.[NOM]пожалуйстаNEG-IMP.2SGубить-PTCP.NFUT-EMPHвор-
mc  v:tense2-v:pn1persv-v:imp.pnvdem-n:casen.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1interjn-n.[n:case]prtv-v:imp.pnv-v>ptcp-clitn-n.[n:case]
ps  persauxvdemnvinterjnprtauxptcpn
BOR  RUS:mod
fe  Don't talk!"Then the hare says: "Eh, thief, please don't kill [me]!"The thief says: "What
fg  Sprich nicht!"Da sagt der Hase: "Ach, Dieb, bitte töte [mich] nicht!"Der Dieb sagt: "Was
fr  Не говори!»Тут заяц стал умолять: «Эй, вор, пожалуйста, не убивай [меня]!»Вор спрашивает:
ltr  Не разговаривай!Тутъ заяцъ говоритъ: Э, воръ-человѣкъ, пожалуйста, не убивай!Воръ-человѣкъ
[39]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.079 (001.079)NNR_190X_NelheKokora_flk.080 (001.080)NNR_190X_NelheKokora_flk.081 (001.081)NNR_190X_NelheKokora_flk.082
stl  əkunitin ɣərbin dʼoroko?Hi handə?— Hami! — ɣunən mundukan.— Ha! ha! ha! — nʼaktədʼarən
st  еˊкуніˊтын һербіˊн џӧрокоˊ?Хі хаˊнде?— Хаˊмі! — һуˊнен мундукаˊн.— Ха! ха! ха! — нˋӓктеџӓрен
ts  "Əkunitin gərbin dʼoroko? Hi handə?" "Hami", gunən mundukan. "Ha, ha, ha", nʼaktədʼarən dʼoroko-
tx  gunən: "Əkunitin gərbin dʼoroko? Hi handə?" "Hami", gunən mundukan. "Ha, ha, ha", nʼaktədʼarən
mb  gun-ə-nəkun-i-tingərbi-ndʼorokohiha-ndəha-migun-ə-nmundukanhahahanʼaktə-dʼa-rə-n
mp  guːn-rə-neːkun-i-tingərbiː-ndʼorokoːsiːsaː.[rə]-ndisaː.[rə]-mguːn-rə-nmundukaːnhahahainʼəktə-dʼə-rə-n
ge  say-AOR-3SGwhat-EP-3PLname.[NOM]-3SGthief.[NOM]you.SG.[NOM]know.[AOR]-2SGknow.[AOR]-1SGsay-AOR-3SGhare.[NOM]hahahalaugh-IPFV-AOR-
gg  sagen-AOR-3SGwas-EP-3PLName.[NOM]-3SGDieb.[NOM]du.[NOM]wissen.[AOR]-2SGwissen.[AOR]-1SGsagen-AOR-3SGHase.[NOM]hahahalachen-IPFV-AOR-
gr  мужчина.[NOM]сказать-AOR-3SGчто-EP-3PLимя.[NOM]-3SGвор.[NOM]ты.[NOM]знать.[AOR]-2SGзнать.[AOR]-1SGсказать-AOR-3SGзаяц.[NOM]хахахасмеяться-IPFV-
mc  v-v:tense1-v:pn1interrog-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]-n:(poss)n.[n:case]pers.[n:case]v.[v:tense1]-v:pn1v.[v:tense1]-v:pn1v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]interjinterjinterjv-v>v-v:tense1-
ps  vinterrognnpersvvvninterjinterjinterjv
fe   kind of name is "thief"?Do you know?""I know", the hare says."Ha, ha, ha", the thief is laughing.
fg  für ein Name ist das, "Dieb"?Weißt du das?""Weiß ich", sagt der Hase."Ha, ha, ha", lacht der Dieb.
fr  «Что это за имя такое — «вор»?Ты знаешь?»«Знаю», — отвечает заяц.«Ха-ха-ха!» — смеётся вор.
ltr  говоритъ: какое такое имя — воръ?Ты знаешь?— Знаю! — говоритъ заяцъ.Ха! Ха! Ха! — смѣется воръ-
[40]
ref  (001.082)NNR_190X_NelheKokora_flk.083 (001.083)NNR_190X_NelheKokora_flk.084 (001.084)NNR_190X_NelheKokora_flk.085 (001.085)
stl  dʼoroko-bajə — Ha! ha! ha! — ɣunən — Əwa čokoti handi?!Hi ɣuɣnə əšawišandə!— Čokoti — ɣunən
st  џороко-баjе —Ха! ха! ха! — һуˊнен — Еˊwа чӧˊкоты хаˊнды?!Хі һуˊһне ешӓˊwішӓˊнде!— Чӧкоты —
ts  bajə. "Ha, ha, ha", gunən. "Eːwa čokoti handi? Hi guɣnə əšaw išandə!" "Čokoti", gunən,
tx  dʼoroko-bajə. "Ha, ha, ha", gunən. "Eːwa čokoti handi? Hi guɣnə əšaw išandə!" "Čokoti",
mb  dʼoroko-bajəhahahagun-ə-neː-wačokotiha-ndihiguɣnəə-ša-wiša-ndəčokoti
mp  dʼorokoː-bəjəhahahaguːn-rə-neː-wəčokotisaː.[rə]-ndisiːguŋnəə-rə-wičə.[rə]-ndičokoti
ge  3SGthief-man.[NOM]hahahasay-AOR-3SGwhat-ACCcross.eyed.[NOM]know.[AOR]-2SGyou.SG.[NOM]direct.[NOM]NEG-AOR-%2SGsee.[AOR]-2SGcross.eyed.[NOM]
gg  3SGDieb-Mann.[NOM]hahahasagen-AOR-3SGwas-ACCschieläugig.[NOM]wissen.[AOR]-2SGdu.[NOM]direkt.[NOM]NEG-AOR-%2SGsehen.[AOR]-2SGschieläugig.[NOM]
gr  AOR-3SGвор-мужчина.[NOM]хахахасказать-AOR-3SGчто-ACCкосоглазый.[NOM]знать.[AOR]-2SGты.[NOM]прямой.[NOM]NEG-AOR-%2SGувидеть.[AOR]-2SGкосоглазый.[NOM]
mc  v:pn1n-n.[n:case]interjinterjinterjv-v:tense1-v:pn1interrog-n:caseadj.[n:case]v.[v:tense1]-v:pn1pers.[n:case]adj.[n:case]v-v:tense1-v:pn2v.[v:tense1]-v:pn1adj.[n:case]
ps  ninterjinterjinterjvinterrognvpersadvauxvn
fe  "Ha, ha, ha", he says."What do you know, cross-eyed?!You don't see straightly!""Cross-eyed", he [=
fg  "Ha, ha, ha", sagt er."Was weißt du, Schieläugiger?!Du guckst nicht gerade!""Schieläugiger",
fr  «Ха-ха-ха!» — говорит он.«Что ты знаешь, косоглазый?Ты прямо не видишь!»«Косоглазый, —
ltr  человѣкъ — Ха! ха! ха! — говоритъ Чего косоглазый знаешь?!Ты прямо не видишь!Косоглазый! —
[41]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.086 (001.086)NNR_190X_NelheKokora_flk.087 (001.087)NNR_190X_NelheKokora_flk.088 (001.088)
stl   — hami!?.Moɣnon ! — ɣolikiškan!Mundukan kawulɣatčow nʼan bajət — taduk homa tikulidʼačow — ɣunən: hi dʼoroko!
st  һунен — хаˊмі!?.Моһноˊн ! — һоˊlікішкан!Мундукаˊн каwуlһаˊтчӧw нˋаˊн баjеˊт — тадуˊк хома тыкуlіџӓчӧw — һуˊнен: хі џӧроко!
ts  "hami?" "Moɣnon, golikiškan!" Mundukan kawulɣatčow nʼan bajət, taduk homa tikulidʼačow, gunən: "Hi dʼoroko!
tx  gunən, "hami?" "Moɣnon, golikiškan!" Mundukan kawulɣatčow nʼan bajət, taduk homa tikulidʼačow,
mb  gun-ə-nha-mimoɣnongolikiškanmundukankawulɣa-t-čo-wnʼanbajə-tta-dukho-matiku-l-i-dʼa-čo-w
mp  guːn-rə-nsaː.[rə]-mmoŋnonɣolikiškanmundukaːnkowulɣa-t-čəː-wnʼaːnbəjə-ttar-duksoː-mətiku-l-i-dʼə-čəː-w
ge  say-AOR-3SGknow.[AOR]-1SGfoolfraidy.cathare.[NOM]%shapeshift-DUR-PST-%3SGagainman-INSTRthat-ABLstrong-EVAL.[NOM]be.angry-INCH-EP-IPFV-
gg  sagen-AOR-3SGwissen.[AOR]-1SGDummkopfAngsthaseHase.[NOM]%sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGwiederMann-INSTRjener-ABLstark-EVAL.[NOM]sich.ärgern-INCH-EP-
gr  сказать-AOR-3SGзнать.[AOR]-1SGглупецтрусишказаяц.[NOM]%обратиться-DUR-PST-%3SGопятьмужчина-INSTRтот-ABLсильный-EVAL.[NOM]сердиться-INCH-EP-IPFV
mc  v-v:tense1-v:pn1v.[v:tense1]-v:pn1nnn.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2advn-n:casedem-n:caseadj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-
ps  vvnnnvadvndemadvv
fe   the thief(?)] says, "do I know?!""[You're] a fool, a fraidy cat!"The hare turned again into a human, then he got very angry, he says: "You're the thief!
fg  sagt er [= der Dieb(?)], "weiß ich?!""[Du bist] ein Dummkopf, ein Angsthase!"Der Hase verwandelte sich wieder in einen Menschen, dann wurde er sehr böse, er sagt: "Du bist der Dieb!
fr  говорит он [= вор(?)], — я знаю?!»«[Ты] дурак! Трусишка!»Заяц снова обратился человеком. Тут он сильно рассердился и говорит: «Ты вор!
ltr  говоритъ знаю?!Дуракъ, ты! Трусишка!Заяцъ оборотился опять человѣкомъ — тутъ бѣда осердился — говоритъ: ты воръ!
[42]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.089 (001.089)
stl  Mini agiji dʼorokočow! — tuɣə ɣunən Nəlɣə-Kokora.ɣunča mətəmi ɣačaw diliw
st  Міні агіˊі џӧрокочӧˊw! — туһеˊ һуˊнен Неlһе-Коˊкора.һуˊнчӓ метемі һачӓˊw
ts  Mini aɦiji dʼorokočow", tuɣə gunən Nəlɣə-Kokora. Gunčamətəmi gačaw diliw
tx  gunən: "Hi dʼoroko! Mini aɦiji dʼorokočow", tuɣə gunən Nəlɣə-Kokora. Gunčamətəmi
mb  gun-ə-nhidʼorokomi-niaɦi-jidʼoroko-čo-wtuɣəgun-ə-nnəlɣə-kokoragun-ča-mətəmi
mp  guːn-rə-nsiːdʼorokoːbi-ŋiːasiː-wiːdʼorokoː-čəː-wtugiguːn-rə-nnəlgə-kokorguːn-dʼə-mətəmi
ge  PST-%3SGsay-AOR-3SGyou.SG.[NOM]thief.[NOM]I-ATTR.[NOM]woman-RFL.SGsteal-PST-%2SGsosay-AOR-3SGsnag-trunk.with.root.[NOM]say-IPFV-%CVB.SEQ
gg  IPFV-PST-%3SGsagen-AOR-3SGdu.[NOM]Dieb.[NOM]ich-ATTR.[NOM]Frau-RFL.SGstehlen-PST-%2SGsosagen-AOR-3SGBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]sagen-IPFV-%CVB.SEQ
gr  -PST-%3SGсказать-AOR-3SGты.[NOM]вор.[NOM]я-ATTR.[NOM]женщина-RFL.SGукрасть-PST-%2SGтаксказать-AOR-3SGкоряга-кокора.[NOM]сказать-IPFV-%CVB.SEQ
mc  v:pn2v-v:tense1-v:pn1pers.[n:case]n.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possv-v:tense2-v:pn2advv-v:tense1-v:pn1n-n.[n:case]v-v>v-v:conv.impers
ps  vpersnposspronvadvvnpropv
BOR  RUS:cult
fe  You stole my wife", so Nelhe-Kokora says.Having said this he took
fg  Du hast meine Frau gestohlen", so sagt Nelhe-Kokora.Er sagte das und nahm den
fr  Ты украл мою жену!» Так говорит Коряга-Кокора.Сказав это, он взял
ltr  Мою бабу укралъ! Такъ говоритъ Неlһе-Кокоˊра.Сказавши взялъ голову
[43]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.090 (001.090)NNR_190X_NelheKokora_flk.091 (001.091)
stl   muriči — tar dilit nudačow dʼorokoji.Tar muriči diliw uraran dəɣildəčo — wača digindʼan bajəl.
st  дыlіw мурічі — таˊр дыlіт нудачӧw џӧрокоˊі.Тар мурічі дыlіˊw уˊраран деһыˊlдечӧ — wаˊча дыгіˊнџаˊн баjеˊl.
ts   muriči — tar dilit nudačow dʼorokoji. Tar muriči diliw uraran dəɣildəčo — wača digindʼan bajəl.
tx  gačaw diliw muriči — tar dilit nudačow dʼorokoji. Tar muriči diliw uraran
mb  ga-ča-wdil-i-wmuri-čitardil-i-tnuda-čo-wdʼoroko-jitarmuri-čidil-i-wura-ra-n
mp  ga-čəː-wdil-i-wmurin-čiːtardil-i-tnoːdaː-čəː-wdʼorokoː-wiːtarmurin-čiːdil-i-wuraː-rə-n
ge  take-PST-%3SGhead.[NOM]-EP-%3SGhorse-ATTR.[NOM]that.[NOM]head-EP-INSTRthrow-PST-%3SGthief-RFL.SGthat.[NOM]horse-ATTR.[NOM]head.[NOM]-EP-%3SGmiss-AOR-3SG
gg  nehmen-PST-%3SGKopf.[NOM]-EP-%3SGPferd-ATTR.[NOM]jener.[NOM]Kopf-EP-INSTRwerfen-PST-%3SGDieb-RFL.SGjener.[NOM]Pferd-ATTR.[NOM]Kopf.[NOM]-EP-%3SGverfehlen-AOR-3SG
gr  взять-PST-%3SGголова.[NOM]-EP-%3SGлошадь-ATTR.[NOM]тот.[NOM]голова-EP-INSTRбросить-PST-%3SGвор-RFL.SGтот.[NOM]лошадь-ATTR.[NOM]голова.[NOM]-EP-%3SGпромахнуться-AOR-3SG
mc  v-v:tense2-v:pn2n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n>adj.[n:case]dem.[n:case]n-n:(ep)-n:casev-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possdem.[n:case]n-n>adj.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v:tense1-v:pn1
ps  vnadjdemnvndemadjnv
fe  the horse's head, he darted the head to the thief.The horse's head flew past [the thief], it killed forty people.
fg   Kopf des Pferdes, er warf mit dem Kopf auf den Dieb.Der Pferdekopf flog vorbei, er tötete vierzig Leute.
fr  голову коня и бросил ту голову в вора.Голова коня пролетела мимо и убила сорок человек.
ltr  коня — той голо вой бросилъ въ вора.Та коня голова мимо пролетѣла — убила сорокъ человѣкъ.
[44]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.092 (001.092)
stl  Əgikakun tar dʼoroko-bajə ɣundʼarən: Ə, bajəɣmiš, poжaluj əkəlwatəda!
st  Егікаˊкун таˊр џӧрокоˊ-баjе һунџӓрен: Е, баjеˊһмыш, пожаlуˊj екеlwатеда!
ts  Əɦikakun tar dʼoroko-bajə gundʼarən: "Ə, bajəɣmiš, požaluj əkəl watəda!
tx  dəɣildəčo — wača digindʼan bajəl. Əɦikakun tar dʼoroko-bajə gundʼarən: "Ə, bajəɣmiš,
mb  dəɣ-i-ldə-čowa-čadigin-dʼanbajə-ləɦi-kakuntardʼoroko-bajəgun-dʼa-rə-nəbajə-ɣ-mi-špožaluj
mp  dəg-i-ldə-čəːwaː-čəːdigin-dʼaːnbəjə-ləsiː-kəːkuːntardʼorokoː-bəjəguːn-dʼə-rə-nbəjə-ŋi-wiː-spožaluj
ge  fly-EP-DRV-PTCP.PST.[NOM]kill-PTCP.PST.[NOM]four-ten.[NOM]human-PL.[NOM]now-AFCTthat.[NOM]thief-man.[NOM]say-IPFV-AOR-3SGehman-ALIEN-RFL.SG-2SGplease
gg  fliegen-EP-DRV-PTCP.PST.[NOM]töten-PTCP.PST.[NOM]vier-zehn.[NOM]Mensch-PL.[NOM]jetzt-AFCTjener.[NOM]Dieb-Mann.[NOM]sagen-IPFV-AOR-3SGähMann-ALIEN-RFL.SG-2SGbitte
gr  лететь-EP-DRV-PTCP.PST.[NOM]убить-PTCP.PST.[NOM]четыре-десять.[NOM]человек-PL.[NOM]сейчас-AFCTтот.[NOM]вор-мужчина.[NOM]сказать-IPFV-AOR-3SGэмужчина-ALIEN-RFL.SG-2SG
mc  v-v:(ep)-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum.[n:case]n-n:(num).[n:case]adv-n:(eval)dem.[n:case]n-n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1interjn-n:Any-n:rfl.poss-n:(poss)prt
ps  ptcpptcpcardnumnadvdemnvinterjnprt
BOR  
fe  Now the thief says: "Eh, man, please don't kill [me]!
fg  Jetzt sagt der Dieb: "Ach, Mensch, bitte töte [mich] nicht!
fr  Теперь вор умоляет: «Эй, человек, пожалуйста, не убивай [меня]!»
ltr  Теперь тотъ воръ-человѣкъ говоритъ: Э, человѣкъ, пожалуйста не убивай!
nt  [DCh]: The analysis of "bajəɣmiš" is obscure and tentative.
[45]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.093 (001.093)NNR_190X_NelheKokora_flk.094 (001.094)
stl  Hi digindʼan bajəlwor wača — əril rupču!əman wača digindʼan bajəlwor!
st  Хі дыгіˊнџаˊн баjеˊlwор wаˊча — еріl рупчӱ!емаˊн wаˊча дыгіˊнџан баjеlwор!
ts  Hi digindʼan bajəlwor wača — əril rupču! Əman wača digindʼan bajəlwor!
tx  požaluj əkəl watəda! Hi digindʼan bajəlwor wača — əril rupču! Əman wača
mb  ə-kəlwa-tə-dahidigin-dʼanbajə-l-worwa-čaəri-lrupčuəmanwa-čadigin-dʼan
mp  ə-kəlwaː-rə-dəsiːdigin-dʼaːnbəjə-l-wərwaː-čəːər-ləruːpčuəmanwaː-čəːdigin-dʼaːn
ge  NEG-IMP.2SGkill-PTCP.NFUT-EMPHyou.SG.[NOM]four-ten.[NOM]human-PL-RFL.PLkill-PTCP.PST.[NOM]this-PL.[NOM]bad.[NOM]in.vainkill-PTCP.PST.[NOM]four-
gg  NEG-IMP.2SGtöten-PTCP.NFUT-EMPHdu.[NOM]vier-zehn.[NOM]Mensch-PL-RFL.PLtöten-PTCP.PST.[NOM]dieser-PL.[NOM]schlecht.[NOM]umsonsttöten-PTCP.PST.[NOM]vier-
gr  пожалуйстаNEG-IMP.2SGубить-PTCP.NFUT-EMPHты.[NOM]четыре-десять.[NOM]человек-PL-RFL.PLубить-PTCP.PST.[NOM]этот-PL.[NOM]плохой.[NOM]напрасноубить-PTCP.PST.[NOM]четыре-
mc  v-v:imp.pnv-v>ptcp-clitpers.[n:case]cardnum-cardnum.[n:case]n-n:(num)-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]dem-n:(num).[n:case]adj.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]cardnum-
ps  auxptcpperscardnumnptcpdemadjadvptcpcardnum
BOR  RUS:mod
fe  You've killed forty people, that's bad!You've killed forty people in vain!
fg  Du hast vierzig Menschen getötet, das ist schlecht!Du hast vierzig Menschen umsonst getötet!
fr  Ты убил сорок человек — это плохо!Ты напрасно убил сорок человек!
ltr  Ты сорокъ человѣкъ убилъ — это худо!Напрасно убилъ сорокъ человѣкъ!
nt  
[46]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.095 (001.095)NNR_190X_NelheKokora_flk.096 (001.096)NNR_190X_NelheKokora_flk.097 (001.097)
stl  — poжa luj əkəl watəda!əkəl tikulidi!Bidʼawkal ajat, bijə!Nəlɣə-kokora nʼan
st  — пожа луj екеˊl wатеда!екеˊl тыкуˊlіды!Біˊџӓwкаl аjаˊт, быjеˊ!Неlһеˊ-кокоˊра нˋаˊн
ts  Požaluj əkəl watəda! Əkəl tikulidi! Bidʼawkal ajat, bijə!" Nəlɣə-kokora nʼan
tx  digindʼan bajəlwor! Požaluj əkəl watəda! Əkəl tikulidi! Bidʼawkal ajat, bijə!" Nəlɣə-kokora
mb  bajə-l-worpožalujə-kəlwa-tə-daə-kəltiku-l-i-dibi-dʼa-w-kalaja-tbijənəlɣə-kokora
mp  bəjə-l-wərpožalujə-kəlwaː-rə-dəə-kəltiku-l-i-dʼəbi-dʼə-wu-kəlaja-tbəjənəlgə-kokor
ge  ten.[NOM]man-PL-RFL.PLpleaseNEG-IMP.2SGkill-PTCP.NFUT-EMPHNEG-IMP.2SGbe.angry-INCH-EP-IPFVbe-IPFV-PASS-IMP.2SGgood-ADVZhumansnag-trunk.with.root.[NOM]
gg  zehn.[NOM]Mann-PL-RFL.PLbitteNEG-IMP.2SGtöten-PTCP.NFUT-EMPHNEG-IMP.2SGsich.ärgern-INCH-EP-IPFVsein-IPFV-PASS-IMP.2SGgut-ADVZMenschBaumstumpf-
gr  десять.[NOM]мужчина-PL-RFL.PLпожалуйстаNEG-IMP.2SGубить-PTCP.NFUT-EMPHNEG-IMP.2SGсердиться-INCH-EP-IPFVбыть-IPFV-PASS-IMP.2SGхороший-ADVZчеловеккоряга-кокора.[NOM]
mc  cardnum.[n:case]n-n:(num)-n:rfl.possprtv-v:imp.pnv-v>ptcp-clitv-v:imp.pnv-v>v-v:(ep)-v>vv-v>v-v>v-v:imp.pnadj-adj>advnn-n.[n:case]
ps  nprtauxptcpauxvcopadvnnprop
BOR  RUS:modRUS:cult
fe  Please don't kill [me]!Don't get angry!Be good, man!"Nelhe-Kokora got angry
fg  Bitte töte [mich] nicht!Werde nicht böse!Sei gut, Mensch!"Nelhe-Kokora wurde wieder
fr  Пожалуйста, не убивай [меня]!Не сердись!Будь добр, человек!»Коряга-Кокора опять
ltr  Пожалуйста не убивай!Не сердись!Будь добрым, человѣкъ!Неlһеˊ-кокоˊра опять
nt  [DCh]: The form "tikulidi" seems to be incomplete.
[47]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.098 (001.098)NNR_190X_NelheKokora_flk.099 (001.099)
stl  tikulidʼačow — nan nudačow purtat dʼorokoji.Tar dʼoroko kowulɣəčo — purta wača ilandʼan bajəlwor.
st  тыкуˊlіџӓчӧw — наˊн нуˊдачӧw пуˊртат џӧрокоˊі.Таˊр џӧрокоˊ коwуˊlһечӧ — пуˊрта wаˊча іlаˊнџаˊн баjеˊlwор.
ts  tikulidʼačow — nan nudačow purtat dʼorokoji. Tar dʼoroko kowulɣəčo — purta wača ilandʼan bajəlwor.
tx  nʼan tikulidʼačow — nan nudačow purtat dʼorokoji. Tar dʼoroko kowulɣəčo — purta wača
mb  nʼantiku-l-i-dʼa-čo-wnannuda-čo-wpurta-tdʼoroko-jitardʼorokokowulɣə-čopurtawa-ča
mp  nʼaːntiku-l-i-dʼə-čəː-wnʼaːnnoːdaː-čəː-wpurta-tdʼorokoː-wiːtardʼorokoːkowulɣa-čəːpurtawaː-čəː
ge  againbe.angry-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGalsothrow-PST-%3SGknife-INSTRthief-RFL.SGthat.[NOM]thief.[NOM]%dodge-PTCP.PST.[NOM]knife.[NOM]kill-PTCP.PST.[NOM]
gg  Stamm.mit.Wurzel.[NOM]wiedersich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGauchwerfen-PST-%3SGMesser-INSTRDieb-RFL.SGjener.[NOM]Dieb.[NOM]%ausweichen-PTCP.PST.[NOM]Messer.[NOM]töten-PTCP.PST.[NOM]
gr  опятьсердиться-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGтожебросить-PST-%3SGнож-INSTRвор-RFL.SGтот.[NOM]вор.[NOM]%увернуться-PTCP.PST.[NOM]нож.[NOM]убить-PTCP.PST.[NOM]
mc  advv-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2advv-v:tense2-v:pn2n-n:casen-n:rfl.possdem.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]
ps  advvadvvnndemnptcpnptcp
BOR  
fe  again, and he darted a knife to the thief.The thief dodged, the knife killed thirty people.
fg  böse, und er warf mit einem Messer auf den Dieb.Der Dieb wich aus, das Messer tötete dreißig Menschen.
fr  рассердился и бросил в вора нож.Вор увернулся, и нож убил тридцать человек.
ltr  разсердился — опять бросилъ ножемъ въ вора.Тотъ воръ увернулся — ножъ убилъ тридцать человѣкъ.
[48]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.100 (001.100)NNR_190X_NelheKokora_flk.101 (001.101)
stl  Dʼoroko-bajə nʼan ɣəlaktidʼarən Nəlɣəkokoroji.Nəlɣə-Kokora ɣučow: əkəl turoti!
st  Џӧрокоˊ-баjе нˋаˊн һеlактыџӓрен Неlһеˊкокоˊроі.Неlһеˊ-Кокоˊра һуˊчӧw: екеˊl туроˊты!
ts  Dʼoroko-bajə nʼan gəlaktidʼarən Nəlɣəkokoroji. Nəlɣə-Kokora gučow: "Əkəl turoti!
tx  ilandʼan bajəlwor. Dʼoroko-bajə nʼan gəlaktidʼarən Nəlɣəkokoroji. Nəlɣə-Kokora gučow: "Əkəl turoti!
mb  ilan-dʼanbajə-l-wordʼoroko-bajənʼangəla-kti-dʼa-rə-nnəlɣə-kokoro-jinəlɣə-kokoragu-čo-wə-kəlturoti
mp  ilan-dʼaːnbəjə-l-wərdʼorokoː-bəjənʼaːngələː-ktə-dʼə-rə-nnəlgə-kokor-wiːnəlgə-kokorguːn-čəː-wə-kəlturəːn
ge  three-tenman-PL-RFL.PLthief-man.[NOM]againask-ITER-IPFV-AOR-3SGsnag-trunk.with.root-RFL.SGsnag-trunk.with.root.[NOM]say-PST-%3SGNEG-IMP.2SGspeak
gg  drei-zehnMann-PL-RFL.PLDieb-Mann.[NOM]wiederbitten-ITER-IPFV-AOR-3SGBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel-RFL.SGBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]sagen-PST-%3SGNEG-IMP.2SGsprechen
gr  три-десятьмужчина-PL-RFL.PLвор-мужчина.[NOM]опятьпросить-ITER-IPFV-AOR-3SGкоряга-кокора-RFL.SGкоряга-кокора.[NOM]сказать-PST-%3SGNEG-IMP.2SGговорить
mc  cardnum-cardnumn-n:(num)-n:rfl.possn-n.[n:case]advv-v>v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n-n:rfl.possn-n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2v-v:imp.pnv
ps  cardnumnnadvvnpropnpropvauxv
BOR  RUS:cultRUS:cult
fe  The thief is begging Nelhe-Kokora again.Nelhe-Kokora said: "Don't talk!
fg  Der Dieb bittet Nelhe-Kokora wieder.Nelhe-Kokora sagte: "Rede nicht!
fr  Вор снова умоляет Корягу-Кокору.Коряга-Кокора говорит: «Не умоляй!
ltr  Воръ-человѣкъ опять проситъ НеlһеˊКокорʼу.Неlһеˊ-Кокоˊра һуˊчӧ: не разговаривай!
[49]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.102 (001.102)NNR_190X_NelheKokora_flk.103 (001.103)NNR_190X_NelheKokora_flk.104 (001.104)
stl  Bi hindu wadʼam!Agiji mini ɣadʼam!Ajawundi — ajat boriwɣot!— Kə! Tupsawɣot ɣuɣdaji
st  Біˊ хіндуˊ wаџӓм!Агіˊі мініˊ һаˊџам!Аˊjаwунды — аjаˊт боріwһоˊт!— Ке! Туˊпсаwһот һуһдаі
ts  Bi hindu wadʼam! Aɦiji mini gadʼam! Ajawundi — ajat boriwɣot!" "Kə, tupsawɣot guɣdaji dundadu.
tx  Bi hindu wadʼam! Aɦiji mini gadʼam! Ajawundi — ajat boriwɣot!" "Kə, tupsawɣot
mb  bihin-duwa-dʼa-maɦi-jimi-niga-dʼa-majaw-u-ndiaja-tbori-w-ɣottupsa-w-ɣot
mp  bisiː-duːwaː-dʼəː-masiː-wiːbi-ŋiːga-dʼəː-majaw.[rə]-i-ndiaja-tbori-wu-ŋəːttuksa-wu-ŋəːt
ge  I.[NOM]you.SG-DAT/LOCkill-FUT.IMM-1SGwoman-RFL.SGI-ATTR.[NOM]take-FUT.IMM-1SGlike.[AOR]-EP-2SGgood-ADVZdivide-PASS-IMP.1PL.ININTJrun-PASS-IMP.1PL.IN
gg  ich.[NOM]du-DAT/LOCtöten-FUT.IMM-1SGFrau-RFL.SGich-ATTR.[NOM]nehmen-FUT.IMM-1SGmögen.[AOR]-EP-2SGgut-ADVZteilen-PASS-IMP.1PL.ININTJlaufen-PASS-IMP.1PL.IN
gr  я.[NOM]ты-DAT/LOCубить-FUT.IMM-1SGженщина-RFL.SGя-ATTR.[NOM]взять-FUT.IMM-1SGнравиться.[AOR]-EP-2SGхороший-ADVZделить-PASS-IMP.1PL.ININTJбежать-PASS-
mc  pers.[n:case]pers-n:casev-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.posspers-pers>posspro.[n:case]v-v:tense2-v:pn1v.[v:tense1]-v:(ep)-v:pn1adj-adj>advv-v>v-v:imp.pninterjv-v>v-v:imp.pn
ps  perspersvnpossprovvadvvinterjv
fe  I'll kill you!I'll take my wife.[If] you want, let's divide fairly!""Well, let's run to the upper
fg  Ich werde dich töten!Ich werde meine Frau nehmen.[Wenn] du möchtest, lass uns fair teilen!""Nun, lass uns in die obere Welt
fr  А то я тебя убью!Возьму свою жену![Если] хочешь, давай сделаем по-честному!»«Ну, побежали в верхний мир!
ltr  Я тебя убью!Бабу мою возьму.Хочешь добромъ дѣлаемъ!Ну! Побѣжимъ на высокую
[50]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.105 (001.105)NNR_190X_NelheKokora_flk.106 (001.106)NNR_190X_NelheKokora_flk.107 (001.107)
stl  dundadu.Əla kugidʼawɣot!Hi mini wandə — hini agiw — bi hini wadʼam — mini agiw!
st  дуˊндаду.Еˊlа кугіˊџӓwһот!Хі міні wаˊнде — хіні агіˊw — бі хініˊ wаџӓм — міні агіˊw!
ts  Əla kuɦidʼawɣot! Hi mini wandə, hini aɦiw — bi hini wadʼam, mini aɦiw!
tx  guɣdaji dundadu. Əla kuɦidʼawɣot! Hi mini wandə, hini aɦiw — bi hini wadʼam,
mb  guɣda-jidunda-duə-lakuɦi-dʼa-w-ɣothiminiwa-ndəhi-niaɦi-wbihiniwa-dʼa-m
mp  gugda-wiːdundə-duːər-ləːkusiː-dʼə-wu-ŋəːtsiːminəwaː.[rə]-ndisiː-ŋiːasiː-wbisinəwaː-dʼəː-m
ge  high-RFL.SGearth-DAT/LOCthis-LATfight-IPFV-PASS-IMP.1PL.INyou.SG.[NOM]I.ACCkill.[AOR]-2SGyou.SG-ATTR.[NOM]woman.[NOM]-%2SGI.[NOM]you.SG.ACCkill-FUT.IMM
gg  hoch-RFL.SGErde-DAT/LOCdieser-LATkämpfen-IPFV-PASS-IMP.1PL.INdu.[NOM]ich.ACCtöten.[AOR]-2SGdu-ATTR.[NOM]Frau.[NOM]-%2SGich.[NOM]du.ACCtöten-
gr  IMP.1PL.INвысокий-RFL.SGземля-DAT/LOCэтот-LATдраться-IPFV-PASS-IMP.1PL.INты.[NOM]я.ACCубить.[AOR]-2SGты-ATTR.[NOM]женщина.[NOM]-%2SGя.[NOM]ты.ACCубить-
mc  adj-n:rfl.possn-n:casedem-n:casev-v>v-v>v-v:imp.pnpers.[n:case]persv.[v:tense1]-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)pers.[n:case]persv-v:tense2-
ps  adjndemvperspersvposspronperspersv
fe  World.Let's fight there![If] you kill me, it's your wife; [if] I kill you, it's my wife!
fg  laufen.Lass uns da kämpfen![Wenn] du mich tötest, ist es deine Frau; [wenn] ich dich töte, ist es meine Frau!
fr  Там сразимся![Если] ты меня убьёшь, жена твоя! [Если] я тебя убью, жена моя!
ltr  землю.Тамъ сразимся!Ты меня убьешь — твоя баба Я тебя убью — моя баба!
[51]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.108 (001.108)NNR_190X_NelheKokora_flk.109 (001.109)NNR_190X_NelheKokora_flk.110 (001.110)
stl  Tuɣə ajawundi?— Kə! Tupsawɣot!— Tupsawɣot! — ɣučo dʼoroko-bajə.
st  Туһе аˊjаwунды?— Ке! Туˊпсаwһот!— Туˊпсаwһот! — һучӧ џӧроко-баjеˊ.
ts  Tuɣə ajawundi?" "Kə, tupsawɣot!" "Tupsawɣot", gučo dʼoroko-bajə.
tx  mini aɦiw! Tuɣə ajawundi?" "Kə, tupsawɣot!" "Tupsawɣot", gučo dʼoroko-bajə.
mb  mi-niaɦi-wtuɣəajaw-u-nditupsa-w-ɣottupsa-w-ɣotgu-čodʼoroko-bajə
mp  bi-ŋiːasiː-wtugiajaw.[rə]-i-ndituksa-wu-ŋəːttuksa-wu-ŋəːtguːn-čəːdʼorokoː-bəjə
ge  -1SGI-ATTR.[NOM]woman.[NOM]-1SGsolike.[AOR]-EP-2SGINTJrun-PASS-IMP.1PL.INrun-PASS-IMP.1PL.INsay-PTCP.PST.[NOM]thief-man.[NOM]
gg  FUT.IMM-1SGich-ATTR.[NOM]Frau.[NOM]-1SGsomögen.[AOR]-EP-2SGINTJlaufen-PASS-IMP.1PL.INlaufen-PASS-IMP.1PL.INsagen-PTCP.PST.[NOM]Dieb-
gr  FUT.IMM-1SGя-ATTR.[NOM]женщина.[NOM]-1SGтакнравиться.[AOR]-EP-2SGINTJбежать-PASS-IMP.1PL.INбежать-PASS-IMP.1PL.INсказать-PTCP.PST.[NOM]вор-
mc  v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)advv.[v:tense1]-v:(ep)-v:pn1interjv-v>v-v:imp.pnv-v>v-v:imp.pnv-v>ptcp.[n:case]n-n.[n:case]
ps  posspronadvvinterjvvptcpn
fe  Do you want it like that?""Fine, let's run!""Let's run", the thief said.
fg  Willst du es so?""Gut, lass uns laufen!""Lass uns laufen", sagte der Dieb.
fr  Так хочешь?»«Ну, побежали!»«Побежали!» — говорит вор.
ltr  Такъ хочешь?Ну! Побѣжимъ!— Побѣжимъ! — сказалъ воръ-человѣкъ.
[52]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.111 (001.111)NNR_190X_NelheKokora_flk.112 (001.112)
stl  Taduk Nəlɣə-Kokora nʼan dʼorokobajə tupsadʼačo.Nəlɣə-Kokora omukonitin tupsačo ɣuɣda dundadulaji — omukon umnoə itəčow dʼorokoji —
st  Тадуˊк Неlһеˊ-Кокоˊра нˋаˊн џӧрокобаjеˊ туˊпсаџачӧ.Неlһеˊ-Кокоˊра омукоˊніˊтын туˊпсачӧ һуˊһда дуˊндадуlаˊі — омукоˊн умноˊе іˊтечӧˊw
ts  Taduk Nəlɣə-Kokora nʼan dʼoroko-bajə tupsadʼačo. Nəlɣə-Kokora omukonitin tupsačo guɣda dundadulaji — omukon umnoə itəčow dʼorokoji —
tx  Taduk Nəlɣə-Kokora nʼan dʼoroko-bajə tupsadʼačo. Nəlɣə-Kokora omukonitin tupsačo
mb  ta-duknəlɣə-kokoranʼandʼoroko-bajətupsa-dʼa-čonəlɣə-kokoraomukon-i-tintupsa-čo
mp  tar-duknəlgə-kokornʼaːndʼorokoː-bəjətuksa-dʼə-čəːnəlgə-kokorumun-giː-tintuksa-čəː
ge  that-ABLsnag-trunk.with.root.[NOM]alsothief-man.[NOM]run-IPFV-PTCP.PST.[NOM]snag-trunk.with.root.[NOM]one-ORD-3PLrun-PTCP.PST.[NOM]
gg  Mann.[NOM]jener-ABLBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]auchDieb-Mann.[NOM]laufen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]eins-ORD-3PLlaufen-PTCP.PST.[NOM]
gr  мужчина.[NOM]тот-ABLкоряга-кокора.[NOM]тожевор-мужчина.[NOM]бежать-IPFV-PTCP.PST.[NOM]коряга-кокора.[NOM]один-ORD-3PLбежать-
mc  dem-n:casen-n.[n:case]advn-n.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]
ps  demnpropadvnptcpnpropadjptcp
BOR  RUS:cultRUS:cult
fe  Then Nelhe-Kokora and the thief were running.Nelhe-Kokora first ran to the upper world, once he hit the thief and killed him.
fg  Dann rannten Nelhe-Kokora und der Dieb.Nelhe-Kokora rannte als erster in die obere Welt, einmal schlug er den Dieb und tötete ihn.
fr  Тут Коряга-Кокора и вор побежали.Коряга-Кокора первым прибежал в верхний мир. Он один раз ударил вора и убил его.
ltr  Тутъ Неlһе Кокора опять воръ-человѣкъ побѣжали.Неlһеˊ-Кокора первый прибѣжалъ на высокую землю. Одинъ разъ ударилъ — вора —
[53]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.113 (001.113)
stl  wača.Wamətəmi, Nəlɣə-Kokora nʼan kowulɣatčow mundukat — taduk mučuš
st  џӧрокоˊі — wаˊча.Wаˊметемі, Неlһе-Кокоˊра нˋаˊн коwуlһатчӧw мундукаˊт — тадуˊк мучуˊш
ts  wača. Wamətəmi, Nəlɣə-Kokora nʼan kowulɣatčow mundukat — taduk mučuš
tx  guɣda dundadulaji — omukon umnoə itəčow dʼorokoji — wača. Wamətəmi, Nəlɣə-Kokora nʼan
mb  guɣdadunda-dula-jiomukonumnoəitə-čo-wdʼoroko-jiwa-čawa-mətəminəlɣə-kokoranʼankowulɣa-t-čo-
mp  gugdadundə-ləː-wiːumunumnəːiktə-čəː-wdʼorokoː-wiːwaː-čəːwaː-mətəminəlgə-kokornʼaːnkowulɣa-t-čəː-
ge  high.[NOM]earth-LAT-RFL.SGone.[NOM]oncehit-PST-%3SGthief-RFL.SGkill-PTCP.PST.[NOM]kill-%CVB.SEQsnag-trunk.with.root.[NOM]again%shapeshift-
gg  hoch.[NOM]Erde-LAT-RFL.SGeins.[NOM]einmalschlagen-PST-%3SGDieb-RFL.SGtöten-PTCP.PST.[NOM]töten-%CVB.SEQBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]wieder
gr  PTCP.PST.[NOM]высокий.[NOM]земля-LAT-RFL.SGодин.[NOM]однаждыударить-PST-%3SGвор-RFL.SGубить-PTCP.PST.[NOM]убить-%CVB.SEQкоряга-кокора.[NOM]опять%обратиться-
mc  adj.[n:case]n-n:case-n:rfl.posscardnum.[n:case]advv-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersn-n.[n:case]advv-v>v-v:tense2
ps  adjncardnumadvvnptcpvnpropadvv
BOR  RUS:cult
fe  Having killed [him], Nelhe-Kokora turned again into a hare and ran back to the
fg  Nelhe-Kokora tötete [ihn] und verwandelte sich wieder in einen Hasen und rannte
fr  Убив [вора], Коряга-Кокора опять обратился зайцем и побежал назад к
ltr  убилъ.Убивши Неlһе-Ко коˊра опять оборотился зайцемъ тутъ назадъ къ балагану
[54]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.114 (001.114)
stl  palaɣadulaji tupsačo.Tupsačo, tupsačo — ista palaɣadulaji.
st  паlаһаˊдуlаі туˊпсачӧ.Тупсачӧ, туˊпсачӧ — іста паlаһаˊдуlаі.
ts  palaɣadulaji tupsačo. Tupsačo, tupsačo — ista palaɣadulaji.
tx  kowulɣatčow mundukat — taduk mučuš palaɣadulaji tupsačo. Tupsačo, tupsačo — ista palaɣadulaji.
mb  wmunduka-tta-dukmučušpalaɣa-dula-jitupsa-čotupsa-čotupsa-čois-tapalaɣa-dula-ji
mp  wmundukaːn-ttar-dukmučuškatbalaga-ləː-wiːtuksa-čəːtuksa-čəːtuksa-čəːis-rəbalaga-ləː-wiː
ge  DUR-PST-%3SGhare-INSTRthat-ABL%backbalagan-LAT-RFL.SGrun-PTCP.PST.[NOM]run-PTCP.PST.[NOM]run-PTCP.PST.[NOM]reach-AOR.[%3SG]balagan-LAT-RFL.SG
gg  %sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGHase-INSTRjener-ABL%zurückBalagan-LAT-RFL.SGlaufen-PTCP.PST.[NOM]laufen-PTCP.PST.[NOM]laufen-PTCP.PST.[NOM]erreichen-AOR.[%3SG]Balagan-LAT-RFL.SG
gr  DUR-PST-%3SGзаяц-INSTRтот-ABL%назадбалаган-LAT-RFL.SGбежать-PTCP.PST.[NOM]бежать-PTCP.PST.[NOM]бежать-PTCP.PST.[NOM]достичь-AOR.[%3SG]балаган-LAT-RFL.SG
mc  -v:pn2n-n:casedem-n:caseadvn-n:case-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:tense1.[v:pn1]n-n:case-n:rfl.poss
ps  ndemadvnptcpptcpptcpvn
fe  tent.He was running and running, he reached the tent.
fg  zurück zum Zelt.Er rannte und rannte, er erreichte das Zelt.
fr  балагану.Бежал-бежал — достиг балагана.
ltr  побѣжалъ.Бѣжалъ, бѣжалъ — достигъ до балагана.
[55]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.115 (001.115)
stl  Ədu nʼan mundukan kawulɣatčow bajəlit — taduk ɣačaw agiji — huruwčo mučuš dʼudu akunar.
st  Едуˊ нˋаˊн мундукаˊн каwуˊlһатчӧw баjеlіт — тадуˊк һачаw агіˊі — хуруwчӧ мучӱˊш џӱду акунаˊр.
ts  Ədu nʼan mundukan kawulɣatčow bajəlit — taduk gačaw aɦiji — huruwčo mučuš dʼudu akunar.
tx  Ədu nʼan mundukan kawulɣatčow bajəlit — taduk gačaw aɦiji — huruwčo mučuš dʼudu akunar.
mb  ə-dunʼanmundukankawulɣa-t-čo-wbajə-l-i-tta-dukga-ča-waɦi-jihuru-w-čomučušdʼu-duakun-a-r
mp  ər-duːnʼaːnmundukaːnkowulɣa-t-čəː-wbəjə-l-i-ttar-dukga-čəː-wasiː-wiːsuru-p-čəːmučuškatdʼuː-duːakiːn-i-l
ge  this-DAT/LOCagainhare.[NOM]%shapeshift-DUR-PST-%3SGman-%PL-EP-INSTRthat-ABLtake-PST-%3SGwoman-RFL.SGleave-CAUS-PTCP.PST.[NOM]%backtent-DAT/LOCelder.brother-
gg  dieser-DAT/LOCwiederHase.[NOM]%sich.verwandeln-DUR-PST-%3SGMann-%PL-EP-INSTRjener-ABLnehmen-PST-%3SGFrau-RFL.SGlosgehen-CAUS-PTCP.PST.[NOM]%zurückZelt-DAT/LOCälterer.Bruder-
gr  этот-DAT/LOCопятьзаяц.[NOM]%обратиться-DUR-PST-%3SGмужчина-%PL-EP-INSTRтот-ABLвзять-PST-%3SGженщина-RFL.SGуйти-CAUS-PTCP.PST.[NOM]%назадчум-DAT/LOCстарший.брат-
mc  dem-n:caseadvn.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2n-n:(num)-n:(ep)-n:casedem-n:casev-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]advn-n:casen-n:(ep)-
ps  demadvnvndemvnptcpadvnn
fe  Here the hare again turned into a human, then he took his wife, he brought [her] back to the older brothers' tent.
fg  Hier verwandelte sich der Hase wieder in einen Menschen, dann nahm er seine Frau, er brachte [sie] zurück zum Zelt der älteren Brüder.
fr  Тут заяц снова обратился человеком. Потом он взял свою жену и повёл [её] обратно в чум старших братьев.
ltr  Здѣсь опять заяцъ оборотился человѣкомъ. Тутъ взялъ бабу увелъ назадъ въ чумъ бра тьевъ.
[56]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.116 (001.116)NNR_190X_NelheKokora_flk.117 (001.117)NNR_190X_NelheKokora_flk.118 (001.118)
stl  Dʼuji ista.Istamətəmi omakta dʼuji odʼaw.Ədu təɣətčawki — bajkakurwə Nəlɣə-Kokora təɣətčarən.
st  Џӱі іста.Істаˊметемі омактаˊ џӱі оˊџаw.Еду теһетчӓwкі — баjкакурwе Неlһе-Кокора теһеˊтчӓрен.
ts  Dʼuji ista. Istamətəmi omakta dʼuji odʼaw. Ədu təɣətčawki — bajkakurwə Nəlɣə-Kokora təɣətčarən.
tx  Dʼuji ista. Istamətəmi omakta dʼuji odʼaw. Ədu təɣətčawki — bajkakurwə
mb  dʼu-jiis-tais-ta-mətəmiomaktadʼu-jio-dʼa-wə-dutəɣət-ča-wkibaj-kaku-r-wə
mp  dʼuː-wiːis-rəis-rə-mətəmiomaktadʼuː-jəoː-čəː-wər-duːtəgət-dʼə-wkiːbaj-kəːkuːn-l-wə
ge  EP-PL.[NOM]tent-RFL.SGreach-AOR.[%3SG]reach-AOR.[%3SG]-%CVB.SEQnew.[NOM]tent-ACC.INDEFdo-PST-%3SGthis-DAT/LOC%live-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]rich-AFCT-PL.[NOM]-
gg  EP-PL.[NOM]Zelt-RFL.SGerreichen-AOR.[%3SG]erreichen-AOR.[%3SG]-%CVB.SEQneu.[NOM]Zelt-ACC.INDEFmachen-PST-%3SGdieser-DAT/LOC%leben-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]reich-AFCT-PL.[NOM]-
gr  EP-PL.[NOM]чум-RFL.SGдостичь-AOR.[%3SG]достичь-AOR.[%3SG]-%CVB.SEQновый.[NOM]чум-ACC.INDEFделать-PST-%3SGэтот-DAT/LOC%жить-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]богатый-AFCT-
mc  n:(num).[n:case]n-n:rfl.possv-v:tense1.[v:pn1]v-v:tense1.[v:pn1]-v:conv.impersadj.[n:case]n-n:casev-v:tense2-v:pn2dem-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]adj-n:(eval)-
ps  nvvadjnvdemptcpadj
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  He reached the tent.He came there and made a new tent.There he lived, the rich Nelhe-Kokora is living.
fg  Er erreichte das Zelt.Er kam an und baute ein neues Zelt.Da lebte er, der reiche Nelhe-Kokora lebt.
fr  Пришёл к чуму.Придя [к нему], он сделал новый чум.Там он жил, богатый Коряга-Кокора жил.
ltr  Чума достигъ.Достигши, новый чумъ сдѣлалъ.Здесь сидѣлъ — богатый Неlһе-Кокора сидитъ.
[57]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.119 (001.119)
stl  Aminin ɣunən hutərdu: huruwdʼam isšadʼam əkunitin Nəlɣə-Kokora agiji huruwčo?
st  Аміˊнін һуˊнеˊн хутеˊрду: хуруˊwџӓм ісшӓџӓм екуніˊтын Неlһе-Кокоˊра агіі хуруˊwчӧ?
ts  Aminin gunən hutərdu: "Huruwdʼam isšadʼam əkunitin Nəlɣə-Kokora aɦiji huruwčo?"
tx  Nəlɣə-Kokora təɣətčarən. Aminin gunən hutərdu: "Huruwdʼam isšadʼam əkunitin
mb  nəlɣə-kokoratəɣət-ča-rə-namin-i-ngun-ə-nhutə-r-duhuru-w-dʼa-misša-dʼa-məkun-i-tin
mp  nəlgə-kokortəgət-dʼə-rə-namiːn-i-nguːn-rə-nhutə-l-duːsuru-wu-dʼəː-mičə-dʼəː-meːkun-i-tin
ge  EMPHsnag-trunk.with.root.[NOM]%live-IPFV-AOR-3SGfather.[NOM]-EP-3SGsay-AOR-3SGchild-PL-DAT/LOCleave-PASS-FUT.IMM-1SGsee-FUT.IMM-1SGwhat-EP-3PL
gg  EMPHBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]%leben-IPFV-AOR-3SGVater.[NOM]-EP-3SGsagen-AOR-3SGKind-PL-DAT/LOClosgehen-PASS-FUT.IMM-1SGsehen-FUT.IMM-1SGwas-EP-3PL
gr  PL.[NOM]-EMPHкоряга-кокора.[NOM]%жить-IPFV-AOR-3SGотец.[NOM]-EP-3SGсказать-AOR-3SGребенок-PL-DAT/LOCуйти-PASS-FUT.IMM-1SGувидеть-FUT.IMM-1SGчто-EP-3PL
mc  n:(num).[n:case]-clitn-n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v:tense1-v:pn1n-n:(num)-n:casev-v>v-v:tense2-v:pn1v-v:tense2-v:pn1interrog-n:(ep)-
ps  npropvnvnvvinterrog
BOR  RUS:cult
fe  The father said to the children: "I'll go and have a look what kind of woman Nelhe-Kokora has brought?"
fg  Der Vater sagte zu den Kindern: "Ich gehe und gucke, was für eine Frau Nelhe-Kokora gebracht hat?"
fr  Отец говорит детям: «Пойду посмотрю, что за женщину Коряга-Кокора привёл».
ltr  Отецъ говоритъ сыновьямъ: пойду посмотрю какую-такую Неlһе-Кокора бабу привёлъ?
[58]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.120 (001.120)
stl  Tar ətirkon huručo dʼudu Nəlɣə-Kokora.Əməčo
st  Тар етыркон хуручӧ џӱˊду Неlһе-Кокора.Емечӧ —
ts  Tar ətirkon huručo dʼudu Nəlɣə-Kokora. Əməčo
tx  Nəlɣə-Kokora aɦiji huruwčo?" Tar ətirkon huručo dʼudu Nəlɣə-Kokora. Əməčo
mb  nəlɣə-kokoraaɦi-jihuru-w-čotarətirkonhuru-čodʼu-dunəlɣə-kokoraəmə-čo
mp  nəlgə-kokorasiː-wiːsuru-p-čəːtarətirkəːnsuru-čəːdʼuː-duːnəlgə-kokorəmə-čəː
ge  snag-trunk.with.root.[NOM]woman-RFL.SGleave-CAUS-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]old.man.[NOM]leave-PTCP.PST.[NOM]tent-DAT/LOCsnag-trunk.with.root.[NOM]come-
gg  Baumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]Frau-RFL.SGlosgehen-CAUS-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]alter.Mann.[NOM]losgehen-PTCP.PST.[NOM]Zelt-DAT/LOCBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]kommen-
gr  коряга-кокора.[NOM]женщина-RFL.SGуйти-CAUS-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]старик.[NOM]уйти-PTCP.PST.[NOM]чум-DAT/LOCкоряга-кокора.[NOM]прийти-
mc  n:(poss)n-n.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:casen-n.[n:case]v-
ps  npropnptcpdemnptcpnnpropptcp
BOR  RUS:cultRUS:cult
fe  The old man went into Nelhe-Kokora's tent.He came
fg  Der alte Mann ging in Nelhe-Kokoras Zelt hinein.Er kam
fr  Старик пошёл в чум Коряги-Кокоры.Он
ltr  Тотъ старикъ пошелъ въ чумъ Неlһе кокорʼы.
[59]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.121 (001.121)NNR_190X_NelheKokora_flk.122 (001.122)
stl  — taduk ɣunən: mini hutən, hilbakal mindu kukiji!Nəlɣə-Kokora ɣunən: isšakal!
st   тадук һунен: міні хутен, хіˊlбакаl міндуˊ кукыˊі!Неlһеˊ-Кокоˊра һуˊнен: іˊсшӓкаl!
ts  — taduk gunən: "Mini hutən, hilbakal mindu kukiji!" Nəlɣə-Kokora gunən: "Isšakal!"
tx  taduk gunən: "Mini hutən, hilbakal mindu kukiji!" Nəlɣə-Kokora gunən:
mb  ta-dukgun-ə-nmi-nihutə-nhilba-kalmin-dukuki-jinəlɣə-kokoragun-ə-nisša-kal
mp  tar-dukguːn-rə-nbi-ŋiːhutə-nsilba-kəlbi-duːkukin-wiːnəlgə-kokorguːn-rə-ničə-kəl
ge  PTCP.PST.[NOM]that-ABLsay-AOR-3SGI-ATTR.[NOM]child.[NOM]-%1SGshow-IMP.2SGI-DAT/LOCdaughter.in.law-RFL.SGsnag-trunk.with.root.[NOM]say-AOR-3SGsee-
gg  PTCP.PST.[NOM]jener-ABLsagen-AOR-3SGich-ATTR.[NOM]Kind.[NOM]-%1SGzeigen-IMP.2SGich-DAT/LOCSchwiegertochter-RFL.SGBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]sagen-AOR-3SGsehen-
gr  PTCP.PST.[NOM]тот-ABLсказать-AOR-3SGя-ATTR.[NOM]ребенок.[NOM]-%1SGпоказать-IMP.2SGя-DAT/LOCневестка-RFL.SGкоряга-кокора.[NOM]сказать-AOR-3SGувидеть-
mc  v>ptcp.[n:case]dem-n:casev-v:tense1-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)v-v:imp.pnpers-n:casen-n:rfl.possn-n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1v-
ps  demvposspronvpersnnpropvv
BOR  RUS:cult
fe  [in] and he says: "My child, show me the daughter-in-law!"Nelhe-Kokora says: "Look!"
fg  [hinein] und er sagt: "Mein Kind, zeig mir die Schweigertochter!"Nelhe-Kokora sagt: "Guck!"
fr  пришёл [туда] и говорит: «Дитя моё, покажи мне невестку!»Коряга-Кокора говорит: «Смотри!»
ltr  Пришелъ. Тутъ говоритъ: мой сынъ, покажи мнѣ невѣстку!Неlһе-Кокора говоритъ: смотри!
[60]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.123 (001.123)NNR_190X_NelheKokora_flk.124
stl  Ətirkan isšačo — isšamətəmi ɣunən: hini agiji hiɣuni ajatmər!Taduk mučutkat moniš dʼudu huručo.
st  Етыркаˊн ісшӓчӧ — ісшӓˊметемі һуˊнен: хініˊ агіˊі хіһуні аjаˊтмер!Тадук муˊчӱткат моˊніш џӱду хуручӧ.
ts  Ətirkan isšačo — isšamətəmi gunən: "Hini aɦiji hiɣuni ajatmər!" Taduk mučuškat moniš dʼudu huručo.
tx  "Isšakal!" Ətirkan isšačo — isšamətəmi gunən: "Hini aɦiji hiɣuni ajatmər!" Taduk mučuškat moniš
mb  ətirkanisša-čoisša-mətəmigun-ə-nhi-niaɦi-jihiɣun-iaja-tmərta-dukmučuškatmon-i-š
mp  ətirkəːničə-čəːičə-mətəmiguːn-rə-nsiː-ŋiːasiː-wiːsigun-wiːaja-tmərtar-dukmučuškatməːn-i-s
ge  IMP.2SGold.man.[NOM]see-PTCP.PST.[NOM]see-%CVB.SEQsay-AOR-3SGyou.SG-ATTR.[NOM]woman-RFL.SGsun-RFL.SGgood-COMP.[NOM]that-ABL%backself.[NOM]-EP-
gg  IMP.2SGalter.Mann.[NOM]sehen-PTCP.PST.[NOM]sehen-%CVB.SEQsagen-AOR-3SGdu-ATTR.[NOM]Frau-RFL.SGSonne-RFL.SGgut-COMP.[NOM]jener-ABL%zurückselbst.[NOM]-
gr  IMP.2SGстарик.[NOM]увидеть-PTCP.PST.[NOM]увидеть-%CVB.SEQсказать-AOR-3SGты-ATTR.[NOM]женщина-RFL.SGсолнце-RFL.SGхороший-COMP.[NOM]тот-ABL%назадсам.[NOM]-EP-
mc  v:imp.pnn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersv-v:tense1-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possn-n:rfl.possadj-adj>adj.[n:case]dem-n:caseadv
ps  nptcpvvposspronnadjdemadvemphpro
fe  The old man looked, having looked he says: "Your wife is more beautiful than the sun!"Then he went off to his own tent.
fg  Der alte Mann guckte, er guckte und sagt: "Deine Frau ist schöner als die Sonne!"Dann ging er los zu seinem Zelt.
fr  Старик посмотрел и, посмотрев, говорит: «Твоя жена краше солнца!»Потом он отправился обратно в свой
ltr  Старикъ посмотрѣлъ — посмотрѣвши говоритъ: твоя баба солнца краше!Тутъ назадъ въ свой чумъ ушелъ
nt  [DCh]: The form "hiɣuni" is unclear.[DCh]: Not clear why POSS2SG at the
[61]
ref  (001.124)NNR_190X_NelheKokora_flk.125 (001.125)
stl  Tar aminin hutərdu ɣučo: homa ajapču kukim — ajatmər hiɣuji!
st  Таˊр амініˊн хуˊтерду һучӧ: хома аˊjапчӱ куˊкім — аjатмер хіһуˊі!
ts  Tar aminin hutərdu gučo: "Homa ajapču kukim — ajatmər hiɣuji!"
tx  dʼudu huručo. Tar aminin hutərdu gučo: "Homa ajapču kukim —
mb  dʼu-duhuru-čotaramin-i-nhutə-r-dugu-čoho-maajapčukuki-m
mp  dʼuː-duːsuru-čəːtaramiːn-i-nhutə-l-duːguːn-čəːsoː-məajapčukukin-w
ge  2SGtent-DAT/LOCleave-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGchild-PL-DAT/LOCsay-PTCP.PST.[NOM]strong-EVAL.[NOM]beautiful.[NOM]
gg  EP-2SGZelt-DAT/LOClosgehen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGKind-PL-DAT/LOCsagen-PTCP.PST.[NOM]stark-EVAL.[NOM]schön.[NOM]
gr  2SGчум-DAT/LOCуйти-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGребенок-PL-DAT/LOCсказать-PTCP.PST.[NOM]сильный-EVAL.[NOM]красивый.[NOM]невестка.[NOM]-
mc  emphpro.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casev-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:(num)-n:casev-v>ptcp.[n:case]adj-n:(eval).[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)
ps  nptcpdemnnptcpadvadjn
fe  The father said to the children: "My daughter-in-law is very beautiful, better than the sun!"
fg  Der Vater sagte zu den Kindern: "Meine Schwiegertochter ist sehr schön, besser als die Sonne!"
fr  чум.Отец говорит детям: «Моя невестка очень красивая, краше солнца!»
ltr  Тотъ отецъ сыновьямъ сказалъ: бѣда хорошая невѣстка — краше солнца!
nt  emphatic pronoun.
[62]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.126 (001.126)
stl  Nakun doldičo — doldimətəmi, nakun ɣučo: bi huruwdʼam akinirdulaji — isšadʼam kukiji!
st  Накуˊн доˊlдычӧ — доlдыметемі, накуˊн һучо: бі хуруwџӓм акынірдуlаі — ісшӓџӓм кукыˊі!
ts  Nakun doldičo — doldimətəmi, nakun gučo: "Bi huruwdʼam akinirdulaji — isšadʼam kukiji!"
tx  ajatmər hiɣuji!" Nakun doldičo — doldimətəmi, nakun gučo: "Bi
mb  aja-tmərhiɣu-jinakundoldi-čodoldi-mətəminakungu-čobi
mp  aja-tmərsigun-jənəkuːndoːldiː-čəːdoːldiː-mətəminəkuːnguːn-čəːbi
ge  daughter.in.law.[NOM]-1SGgood-COMP.[NOM]sun-RFL.SGyounger.sibling.[NOM]hear-PTCP.PST.[NOM]hear-%CVB.SEQyounger.sibling.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]
gg  Schwiegertochter.[NOM]-1SGgut-COMP.[NOM]Sonne-RFL.SGjüngeres.Geschwister.[NOM]hören-PTCP.PST.[NOM]hören-%CVB.SEQjüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]
gr  1SGхороший-COMP.[NOM]солнце-RFL.SGмладший.сиблинг.[NOM]слышать-PTCP.PST.[NOM]слышать-%CVB.SEQмладший.сиблинг.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]
mc  adj-adj>adj.[n:case]n-n:rfl.possn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]
ps  adjnnptcpvnptcppers
fe  The younger brother listened, having listened the younger brother said: "I'll go to my older brother and have a look at my sister-in-law!"
fg  Der jüngere Brüder hörte zu, nachdem er zugehört hatte, sagte der jüngere Bruder: "Ich gehe zu meinem älteren Bruder und schaue meine Schwägerin
fr  Младший брат выслушал и, выслушав, говорит: «Я пойду к старшему брату и взгляну на невестку!»
ltr  Малый братъ выслушалъ — выслушавши малый братъ сказалъ: я пойду къ старшему брату — посмотрю невѣстку!
[63]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.127 (001.127)
stl  Kə! Huruwkəl! — ɣunən aminin.Nakun huručo dʼudu Nəlɣə-
st  Ке! Хуруˊwкеl! — һунен амінін.Накуˊн хуручӧ џӱˊду Неlһе
ts  "Kə, huruwkəl", gunən aminin. Nakun huručo dʼudu Nəlɣə-
tx  huruwdʼam akinirdulaji — isšadʼam kukiji!" "Kə, huruwkəl", gunən aminin. Nakun
mb  huru-w-dʼa-makin-i-r-dula-jiisša-dʼa-mkuki-jihuru-w-kəlgun-ə-namin-i-nnakun
mp  suru-wu-dʼəː-makiːn-i-l-ləː-wiːičə-dʼəː-mkukin-wiːsuru-wu-kəlguːn-rə-namiːn-i-nnəkuːn
ge  leave-PASS-FUT.IMM-1SGelder.brother-EP-%PL-LAT-RFL.SGsee-FUT.IMM-1SGsister.in.law-RFL.SGINTJleave-PASS-IMP.2SGsay-AOR-3SGfather.[NOM]-EP-3SGyounger.sibling.[NOM]
gg  losgehen-PASS-FUT.IMM-1SGälterer.Bruder-EP-%PL-LAT-RFL.SGsehen-FUT.IMM-1SGSchwägerin-RFL.SGINTJlosgehen-PASS-IMP.2SGsagen-AOR-3SGVater.[NOM]-EP-3SGjüngeres.Geschwister.[NOM]
gr  уйти-PASS-FUT.IMM-1SGстарший.брат-EP-%PL-LAT-RFL.SGувидеть-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGINTJуйти-PASS-IMP.2SGсказать-AOR-3SGотец.[NOM]-EP-3SGмладший.сиблинг.[NOM]
mc  v-v>v-v:tense2-v:pn1n-n:(ep)-n:(num)-n:case-n:rfl.possv-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.possinterjv-v>v-v:imp.pnv-v:tense1-v:pn1n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]
ps  vnvninterjvvnn
fe  "Well, go", the father says.The younger brother went to
fg  an!""Los, geh", sagt der Vater.Der jüngere Bruder ging zu
fr  «Ну, иди!» — говорит отец.Младший брат пошёл в
ltr  — Ну! Ступай! — говоритъ старикъ.Малый братъ ушелъ въ
[64]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.128 (001.128)NNR_190X_NelheKokora_flk.129 (001.129)NNR_190X_NelheKokora_flk.130 (001.130)
stl  Kokora.Əməčo.Akinin dʼudu ačin — omukon kukim təɣətčarən.
st  -Кокоˊра.Емечӧˊ.Акыніˊн џӱду ачін — омукон кукым теһеˊтчӓрен.
ts  Kokora. Əməčo. Akinin dʼudu ačin — omukon kukim təɣətčarən.
tx  huručo dʼudu Nəlɣə-Kokora. Əməčo. Akinin dʼudu ačin — omukon kukim
mb  huru-čodʼu-dunəlɣə-kokoraəmə-čoakin-i-ndʼu-duačinomukonkuki-m
mp  suru-čəːdʼuː-duːnəlgə-kokorəmə-čəːakiːn-i-ndʼuː-duːaːčinumunkukin-w
ge  leave-PTCP.PST.[NOM]tent-DAT/LOCsnag-trunk.with.root.[NOM]come-PTCP.PST.[NOM]elder.brother.[NOM]-EP-3SGtent-DAT/LOCNEG.EXone.[NOM]daughter.in.law.[NOM]-
gg  losgehen-PTCP.PST.[NOM]Zelt-DAT/LOCBaumstumpf-Stamm.mit.Wurzel.[NOM]kommen-PTCP.PST.[NOM]älterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGZelt-DAT/LOCNEG.EXeins.[NOM]Schwiegertochter.[NOM]
gr  уйти-PTCP.PST.[NOM]чум-DAT/LOCкоряга-кокора.[NOM]прийти-PTCP.PST.[NOM]старший.брат.[NOM]-EP-3SGчум-DAT/LOCNEG.EXодин.[NOM]невестка.[NOM]-%3SG
mc  v-v>ptcp.[n:case]n-n:casen-n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casencardnum.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)
ps  ptcpnnpropptcpnnncardnumn
BOR  RUS:cult
fe  Nelhe-Kokora's tent.He came there.The elder brother is not in the tent, only his sister-in-law is sitting there.
fg  Nelhe-Kokoras Zelt.Er kam an.Der ältere Bruder ist nicht im Zelt, nur seine Schwägerin sitzt da.
fr  чум Коряги-Кокоры.Пришёл.Старшего брата в чуме нет. Одна невестка там сидит.
ltr  чумъ Неlһеˊ-Кокорʼы.Пришелъ.Старшаго брата въ чуму нѣтъ. Одна невѣстка сидитъ.
[65]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.131 (001.131)NNR_190X_NelheKokora_flk.132 (001.132)NNR_190X_NelheKokora_flk.133 (001.133)
stl  Nakun ɣunən: irə akinin?— man isšadʼarən kukiji.Kukim ɣunən: mini ədiji bəjuɣilčo.
st  Накун һунен: іре акынін?— ман ісшӓˊџӓрен кукыˊі.Кукыˊм һуˊнен: міні едыˊі беӱˊһыlчӧ.
ts  Nakun gunən: "Irə akinin?" Man isšadʼarən kukiji. Kukim gunən: "Mini ədiji bəjuɣilčo."
tx  təɣətčarən. Nakun gunən: "Irə akinin?" Man isšadʼarən kukiji. Kukim gunən:
mb  təɣət-ča-rə-nnakungun-ə-nirəakin-i-nmanisša-dʼa-rə-nkuki-jikuki-mgun-ə-n
mp  təgət-dʼə-rə-nnəkuːnguːn-rə-nirakiːn-i-nməːničə-dʼə-rə-nkukin-wiːkukin-wguːn-rə-n
ge  %3SGsit-IPFV-AOR-3SGyounger.sibling.[NOM]say-AOR-3SGwhereelder.brother.[NOM]-EP-3SGself.[NOM]see-IPFV-AOR-3SGsister.in.law-RFL.SGdaughter.in.law.[NOM]-%3SGsay-AOR-
gg  -%3SGsitzen-IPFV-AOR-3SGjüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-AOR-3SGwoälterer.Bruder.[NOM]-EP-3SGselbst.[NOM]sehen-IPFV-AOR-3SGSchwägerin-RFL.SGSchwiegertochter.[NOM]-%3SGsagen-AOR-
gr  сидеть-IPFV-AOR-3SGмладший.сиблинг.[NOM]сказать-AOR-3SGгдестарший.брат.[NOM]-EP-3SGсам.[NOM]увидеть-IPFV-AOR-3SGневестка-RFL.SGневестка.[NOM]-%3SGсказать-
mc  v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1interrogn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)emphpro.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:rfl.possn.[n:case]-n:(poss)v-v:tense1-
ps  vnvinterrognemphprovnnv
fe  The younger brother says: "Where is the older brother?"He himself is watching his sister-in-law.The sister-in-law says: "My husband went to
fg  Der jüngere Bruder sagt: "Wo ist der ältere Bruder?"Er selbst betrachtet seine Schwägerin.Die Schwägerin sagt: "Mein Mann ist wilde
fr  Младший брат спрашивает: «Где старший брат?»А сам невестку разглядывает.Невестка отвечает: «Мой муж ушёл диких
ltr  Малый братъ говоритъ: гдѣ старшій братъ?— Самъ смотритъ невѣстку.Невѣстка го воритъ: мой мужъ дикихъ
[66]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.134 (001.134)
stl  Taduk nakun təɣət čow dʼudu — man isšadʼarən kukiji.
st  Тадуˊк накуˊн теˊһет чоw џӱˊду — маˊн ісшӓˊџӓрен кукыˊі.
ts  Taduk nakun təɣətčow dʼudu — man isšadʼarən kukiji.
tx  "Mini ədiji bəjuɣilčo." Taduk nakun təɣətčow dʼudu — man isšadʼarən
mb  mi-niədi-jibəjuɣ-i-l-čota-duknakuntəɣə-t-čo-wdʼu-dumanisša-dʼa-rə-n
mp  bi-ŋiːədiː-wiːbəjun-i-l-čəːtar-duknəkuːntəgə-t-čəː-wdʼuː-duːməːničə-dʼə-rə-n
ge  3SGI-ATTR.[NOM]husband-RFL.SGwild.reindeer-EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]that-ABLyounger.sibling.[NOM]sit.down-RES-PST-%3SGtent-DAT/LOCself.[NOM]see-IPFV-AOR-3SG
gg  3SGich-ATTR.[NOM]Mann-RFL.SGwildes.Rentier-EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLjüngeres.Geschwister.[NOM]sich.setzen-RES-PST-%3SGZelt-DAT/LOCselbst.[NOM]sehen-IPFV-AOR-3SG
gr  AOR-3SGя-ATTR.[NOM]муж-RFL.SGдикий.олень-EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLмладший.сиблинг.[NOM]сесть-RES-PST-%3SGчум-DAT/LOCсам.[NOM]увидеть-IPFV-AOR-3SG
mc  v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.possn-n:(ep)-n>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2n-n:caseemphpro.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1
ps  posspronptcpdemnvnemphprov
fe  hunt wild reindeers."Then the younger brother sat down in the tent, he himself is watching his sister-in-law.
fg  Rentiere jagen gegangen."Dann setzte sich der jüngere Bruder ins Zelt, er selbst betrachtet seine Schwägerin.
fr  оленей промышлять».Тут младший брат уселся в чуме и стал смотреть на невестку.
ltr  оленей про мышлять ушелъ.Тутъ малый братъ сѣлъ въ чуму — самъ смотритъ невѣстку.
[67]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.135 (001.135)
stl  Nakun dumajdʼarən: tədʼa aminin ɣučo — kukim ajatmər hiɣuji.Taduk
st  Накуˊн дуˊмаjџӓрен: теˊџӓ амінін һуˊчӧ — кукыˊм аjаˊтмер хіһуˊі.Тадуˊк
ts  Nakun dumajdʼarən: "Tədʼa aminin gučo — kukim ajatmər hiɣuji." Taduk
tx  kukiji. Nakun dumajdʼarən: "Tədʼa aminin gučo — kukim ajatmər hiɣuji." Taduk
mb  kuki-jinakundumaj-dʼa-rə-ntədʼaamin-i-ngu-čokuki-maja-tmərhiɣu-jita-duk
mp  kukin-wiːnəkuːndumaj-dʼə-rə-ntədʼəːamiːn-i-nguːn-čəːkukin-waja-tmərsigun-wiːtar-duk
ge  sister.in.law-RFL.SGyounger.sibling.[NOM]think-IPFV-AOR-3SGtruth.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]sister.in.law.[NOM]-1SGgood-COMP.[NOM]sun-RFL.SGthat-ABL
gg  Schwägerin-RFL.SGjüngeres.Geschwister.[NOM]denken-IPFV-AOR-3SGWahrheit.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]Schwägerin.[NOM]-1SGgut-COMP.[NOM]Sonne-RFL.SGjener-ABL
gr  невестка-RFL.SGмладший.сиблинг.[NOM]думать-IPFV-AOR-3SGправда.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]невестка.[NOM]-1SGхороший-COMP.[NOM]солнце-RFL.SGтот-ABL
mc  n-n:rfl.possn.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)adj-adj>adj.[n:case]n-n:rfl.possdem-n:case
ps  nnvnnptcpnadjndem
BOR  RUS:core
fe  The younger brother thinks: "Father has told the truth, my sister-in-law is more beautiful than the sun."There the
fg  Der jüngere Bruder denkt: "Vater hat die Wahrheit gesagt, meine Schwägerin ist schöner als die Sonne."Da ging
fr  Младший брат думает: «Отец правду сказал, что невестка краше солнца».Потом
ltr  Меньшій сынъ думаетъ: вѣрно отецъ сказалъ — невѣстка краше солнца.Тутъ
nt  [DCh]:
[68]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.136 (001.136)NNR_190X_NelheKokora_flk.137 (001.137)NNR_190X_NelheKokora_flk.138 (001.138)
stl  nakun mučuškat monit dʼudu huručo.Əməčo.Aminin ɣučo nakundu: isšačo kukiji?
st  накуˊн муˊчӱшкат моˊніт џӱду хуручӧ.Емечӧˊ.Амінін һучӧ накуˊнду: ісшӓчӧ кукыˊі?
ts  nakun mučuškat moniš dʼudu huručo. Əməčo. Aminin gučo nakundu: "Isšačo kukiji?
tx  nakun mučuškat moniš dʼudu huručo. Əməčo. Aminin gučo nakundu:
mb  nakunmučuškatmon-i-šdʼu-duhuru-čoəmə-čoamin-i-ngu-čonakun-du
mp  nəkuːnmučuškatməːn-i-sdʼuː-duːsuru-čəːəmə-čəːamiːn-i-nguːn-čəːnəkuːn-duː
ge  younger.sibling.[NOM]%backself.[NOM]-EP-2SGtent-DAT/LOCleave-PTCP.PST.[NOM]come-PTCP.PST.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]
gg  jüngeres.Geschwister.[NOM]%zurückselbst.[NOM]-EP-2SGZelt-DAT/LOClosgehen-PTCP.PST.[NOM]kommen-PTCP.PST.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]
gr  младший.сиблинг.[NOM]%назадсам.[NOM]-EP-2SGчум-DAT/LOCуйти-PTCP.PST.[NOM]прийти-PTCP.PST.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]
mc  n.[n:case]advemphpro.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casev-v>ptcp.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]n-n:case
ps  nadvemphpronptcpptcpnptcpn
fe  younger brother went back to his own tent.He came there.The father said to the younger brother: "Did you see your sister-
fg  der jüngere Bruder zurück zu seinem eigenen Zelt.Er kam an.Der Vater sagte zum jüngeren Bruder: "Hast du deine
fr  младший брат пошёл назад в свой чум.Пришёл.Отец спрашивает младшего брата: «Ты видел невестку?
ltr  меньшій сынъ назадъ въ свой чумъ ушелъ.Пришелъ.Отецъ спросилъ малого сына: видѣлъ невѣстку?
nt  Not clear why POSS2SG at emphatic pronoun.
[69]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.139 (001.139)NNR_190X_NelheKokora_flk.140 (001.140)NNR_190X_NelheKokora_flk.141
stl  Ajači?Nakun əšawɣunən.Təɣəmitpa nakun ɣundʼarən
st  Аjаˊчі?Накун ешӓˊwһуˊнен.Теһеміˊтпа накуˊн һунџӓрен
ts  Ajači?" Nakun əšaw gunən. Təɣəmitpa nakun gundʼarən
tx   "Isšačo kukiji? Ajači?" Nakun əšaw gunən. Təɣəmitpa nakun
mb  isša-čokuki-jiaja-činakunə-ša-wgun-ə-ntəɣəmi-t-panakun
mp  ičə-čəːkukin-wiːaja-čiːnəkuːnə-rə-wguːn-rə-ntəgəmiː-t-wənəkuːn
ge  younger.sibling-DAT/LOCsee-PTCP.PST.[NOM]sister.in.law-RFL.SGgood-ATTR.[NOM]younger.sibling.[NOM]NEG-AOR-%3SGsay-AOR-3SGtomorrow-ADVZ-EMPH
gg  jüngeres.Geschwister-DAT/LOCsehen-PTCP.PST.[NOM]Schwägerin-RFL.SGgut-ATTR.[NOM]jüngeres.Geschwister.[NOM]NEG-AOR-%3SGsagen-AOR-3SGmorgen-ADVZ-EMPH
gr  младший.сиблинг-DAT/LOCувидеть-PTCP.PST.[NOM]невестка-RFL.SGхороший-ATTR.[NOM]младший.сиблинг.[NOM]NEG-AOR-%3SGсказать-AOR-3SGзавтра-ADVZ-EMPH
mc  v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possadj-n>adj.[n:case]n.[n:case]v-v:tense1-v:pn2v-v:tense1-v:pn1adv-adv>adv-clitn.[n:case]
ps  ptcpnadjnauxvadvn
fe  in-law?Is she good?"The younger brother doesn't answer.The other day the younger brother
fg  Schwägerin gesehen?Ist sie gut?"Der jüngere Bruder antwortet nicht.Am anderen Tag sagt der jüngere
fr  Хороша?»Младший брат не отвечает.На другой день младший брат
ltr  Хорошая?Малый сынъ не говоритъ.На завтра ма лый сынъ говоритъ
nt  [DCh]: The analysis of "kaputču" is
[70]
ref  (001.141)NNR_190X_NelheKokora_flk.142 (001.142)
stl  aminindu: mindu jurɣəkaputču..bi kəɣəmodʼam!Bi ajawdʼam kukiji!
st  амінінду: міндуˊ ӱˊрһекаˊпутчӱ..бі кеˊһемоџӓм!Бі аˊjаwџӓм кукыˊі!
ts  aminindu: "Mindu jurɣə kaputču. Bi kəɣəmodʼam! Bi ajawdʼam kukiji!
tx  gundʼarən aminindu: "Mindu jurɣə kaputču. Bi kəɣəmodʼam! Bi ajawdʼam
mb  gun-dʼa-rə-namin-i-n-dumin-dujurɣəkapu-t-čubikəɣə-mo-dʼa-mbiajaw-dʼa-m
mp  guːn-dʼə-rə-namiːn-i-n-duːbi-duːirgəkapu-t-čəːbikəhə-mə-dʼə.[rə]-mbiajaw-dʼə.[rə]-m
ge  younger.sibling.[NOM]say-IPFV-AOR-3SGfather-EP-3SG-DAT/LOCI-DAT/LOCbrain.[NOM]break-RES-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]suffer-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGI.[NOM]love-IPFV.[AOR]
gg  jüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-IPFV-AOR-3SGVater-EP-3SG-DAT/LOCich-DAT/LOCGehirn.[NOM]kaputt.machen-RES-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]leiden-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGich.[NOM]lieben-
gr  младший.сиблинг.[NOM]сказать-IPFV-AOR-3SGотец-EP-3SG-DAT/LOCя-DAT/LOCмозг.[NOM]сломать-RES-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]мучаться-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGя.[NOM]любить-
mc  v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:(poss)-n:casepers-n:casen.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]v-v>v-v>v.[v:tense1]-v:pn1pers.[n:case]v-v>v.[v:tense1]-
ps  vnpersnptcppersvpersv
fe  says to his father: "My brain is bursting.I am suffering!I love my sister-in-law!
fg  Bruder zum Vater: "Mein Gehirn platzt.Ich leide!Ich liebe meine Schwägerin!
fr  говорит отцу: «У меня разум помутился.Я мучаюсь!Я люблю невестку!
ltr  отцу: у меня мозгъ портится..Я мучаюсь!Я люблю невѣстку!
nt   tentative.
[71]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.143 (001.143)NNR_190X_NelheKokora_flk.144 (001.144)NNR_190X_NelheKokora_flk.145 (001.145)
stl  Bi ɣadʼam kukiji! — aja?Aminin doldičo nakuji — doldimə təmi ɣučo: ərəpču!
st  Бі һаˊџам кукыі! — аjаˊ?Амініˊн доlдычӧ накуˊі — доˊlдыме темі һуˊчӧ: еˊрепчӱ!
ts  Bi gadʼam kukiji — aja?" Aminin doldičo nakuji — doldimətəmi gučo: "Ərəpču!"
tx  kukiji! Bi gadʼam kukiji — aja?" Aminin doldičo nakuji — doldimətəmi
mb  kuki-jibiga-dʼa-mkuki-jiajaamin-i-ndoldi-čonaku-jidoldi-mətəmi
mp  kukin-wiːbiga-dʼəː-mkukin-wiːajaamiːn-i-ndoːldiː-čəːnəkuːn-wiːdoːldiː-mətəmi
ge  -1SGsister.in.law-RFL.SGI.[NOM]take-FUT.IMM-1SGsister.in.law-RFL.SGgood.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGhear-PTCP.PST.[NOM]younger.sibling-RFL.SGhear-%CVB.SEQ
gg  IPFV.[AOR]-1SGSchwägerin-RFL.SGich.[NOM]nehmen-FUT.IMM-1SGSchwägerin-RFL.SGgut.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGhören-PTCP.PST.[NOM]jüngeres.Geschwister-RFL.SGhören-%CVB.SEQ
gr  IPFV.[AOR]-1SGневестка-RFL.SGя.[NOM]взять-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGхороший.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGслышать-PTCP.PST.[NOM]младший.сиблинг-RFL.SGслышать-%CVB.SEQ
mc  v:pn1n-n:rfl.posspers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.possadj.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possv-v:conv.impers
ps  npersvnadjnptcpnv
fe  I'll take my sister-in-law, ok?"The father listened the younger brother, having listened he said: "That's bad!"
fg  Ich nehme meine Schwägerin, gut?"Der Vater hörte dem jüngeren Bruder zu, er hörte zu und sagte: "Das ist schlecht!"
fr  Я возьму невестку! Можно?»Отец выслушал младшего брата и, выслушав [его], говорит: «Нельзя!»
ltr  Я возьму невѣстку! можно?Отецъ выслушалъ малого сына — вы слушавши сказалъ: нельзя!
[72]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.146 (001.146)
stl  Nakun nʼan ɣəlaktidʼarən aminiji: Ajkal mindu, aminilwə!Mindu jurɣəkaputču!
st  Накуˊн нˋаˊн һеlактыџӓрен амініˊі: Аjкаˊl міндуˊ, амініˊlwе!Мінду ӱˊрһекаˊпутчӱ!
ts  Nakun nʼan gəlaktidʼarən aminiji: "Ajkal mindu, aminilwə! Mindu jurɣə kaputču!
tx  gučo: "Ərəpču!" Nakun nʼan gəlaktidʼarən aminiji: "Ajkal mindu, aminilwə! Mindu jurɣə
mb  gu-čoərəpčunakunnʼangəla-kti-dʼa-rə-namin-i-jiaj-kalmin-duamin-i-l-wəmin-dujurɣə
mp  guːn-čəːəruːpčunəkuːnnʼaːngələː-ktə-dʼə-rə-namiːn-i-wiːaj-kəlbi-duːamiːn-i-l-wəbi-duːirgə
ge  say-PTCP.PST.[NOM]bad.[NOM]younger.sibling.[NOM]againask-ITER-IPFV-AOR-3SGfather-EP-RFL.SGhelp-IMP.2SGI-DAT/LOCfather-EP-%PL.[NOM]-EMPHI-DAT/LOCbrain.[NOM]
gg  sagen-PTCP.PST.[NOM]schlecht.[NOM]jüngeres.Geschwister.[NOM]wiederbitten-ITER-IPFV-AOR-3SGVater-EP-RFL.SGhelfen-IMP.2SGich-DAT/LOCVater-EP-%PL.[NOM]-EMPHich-DAT/LOCGehirn.[NOM]
gr  сказать-PTCP.PST.[NOM]плохой.[NOM]младший.сиблинг.[NOM]опятьпросить-ITER-IPFV-AOR-3SGотец-EP-RFL.SGпомочь-IMP.2SGя-DAT/LOCотец-EP-%PL.[NOM]-EMPHя-DAT/LOCмозг.[NOM]
mc  v-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]advv-v>v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:rfl.possv-v:imp.pnpers-n:casen-n:(ep)-n:(num).[n:case]-clitpers-n:casen.[n:case]
ps  ptcpadjnadvvnvpersnpersn
fe  The younger brother again begs his father: "Help me, father!My brain is bursting!
fg  Der jüngere Bruder bittet seinen Vater wieder: "Hilf mir, Vater!Mein Gehirn platzt!
fr  Младший брат снова умоляет своего отца: «Помоги мне, отец!У меня разум помутился!
ltr  Малый сынъ опять проситъ отца: Пособи мнѣ, отецъ!У меня мозгъ порти тся!
nt  [DCh]: The analysis of
[73]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.147 (001.147)NNR_190X_NelheKokora_flk.148 (001.148)NNR_190X_NelheKokora_flk.149 (001.149)NNR_190X_NelheKokora_flk.150 (001.150)
stl  Bi kəɣəmodʼam!Poжaluj ajkal, mindu aminilwə!Aminin doldičo nakuji — doldimə təmi nʼan ɣučo:
st  Бі кеˊһемоџӓм!Пожаlуj аjкаˊl, міндуˊ амініˊlwе!Амініˊн доˊlдычо накуˊі — доˊlдыме темі нˋаˊн
ts  Bi kəɣəmodʼam! Požaluj ajkal, mindu aminilwə!" Aminin doldičo nakuji — doldimətəmi nʼan gučo:
tx  kaputču! Bi kəɣəmodʼam! Požaluj ajkal, mindu aminilwə!" Aminin doldičo
mb  kapu-t-čubikəɣə-mo-dʼa-mpožalujaj-kalmin-duamin-i-l-wəamin-i-ndoldi-čo
mp  kapu-t-čəːbikəhə-mə-dʼə.[rə]-mpožalujaj-kəlbi-duːamiːn-i-l-wəamiːn-i-ndoːldiː-čəː
ge  break-RES-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]suffer-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGpleasehelp-IMP.2SGI-DAT/LOCfather-EP-%PL.[NOM]-EMPHfather.[NOM]-EP-3SGhear-PTCP.PST.[NOM]
gg  kaputt.machen-RES-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]leiden-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGbittehelfen-IMP.2SGich-DAT/LOCVater-EP-%PL.[NOM]-EMPHVater.[NOM]-EP-3SGhören-PTCP.PST.[NOM]
gr  сломать-RES-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]мучаться-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGпожалуйстапомочь-IMP.2SGя-DAT/LOCотец-EP-%PL.[NOM]-EMPHотец.[NOM]-EP-3SGслышать-PTCP.PST.[NOM]
mc  v-v>v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]v-v>v-v>v.[v:tense1]-v:pn1prtv-v:imp.pnpers-n:casen-n:(ep)-n:(num).[n:case]-clitn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]
ps  ptcppersvprtvpersnnptcp
BOR  RUS:mod
fe  I am suffering!Please help me, father!"The father listened to the younger brother, having
fg  Ich leide!Bitte hilf mir, Vater!"Der Vater hört dem jüngeren Bruder zu, er hörte zu
fr  Я мучаюсь!Пожалуйста, помоги мне, отец!»Отец выслушал младшего брата и, выслушав [его],
ltr  Я мучаюсь!Пожалуйста, пособи мнѣ, отецъ!Отецъ выслушалъ малого сына — вы слушавши
nt  "kaputču" is tentative.
[74]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.151 (001.151)
stl  ərəpču!Nakun hoɣodʼačow, hoɣodʼawki, hoɣodʼawki — tikulitčow — homa tikulidʼačow.
st  һуˊчӧ: еˊрепчӱ!Накуˊн хоˊһоџӓчоw, хоˊһоџӓwкі, хоˊһоџӓwкі — тыкуˊlітчӧw — хома тыкуˊlіџӓчӧw.
ts  "Ərəpču!" Nakun hoɣodʼačow, hoɣodʼawki, hoɣodʼawki — tikulitčow — homa tikulidʼačow.
tx  nakuji — doldimətəmi nʼan gučo: "Ərəpču!" Nakun hoɣodʼačow, hoɣodʼawki, hoɣodʼawki —
mb  naku-jidoldi-mətəminʼangu-čoərəpčunakunhoɣo-dʼa-čo-whoɣo-dʼa-wkihoɣo-dʼa-wki
mp  nəkuːn-wiːdoːldiː-mətəminʼaːnguːn-čəːəruːpčunəkuːnsoŋo-dʼə-čəː-wsoŋo-dʼə-wkiːsoŋo-dʼə-wkiː
ge  younger.sibling-RFL.SGhear-%CVB.SEQagainsay-PTCP.PST.[NOM]bad.[NOM]younger.sibling.[NOM]cry-IPFV-PST-%3SGcry-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]cry-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
gg  jüngeres.Geschwister-RFL.SGhören-%CVB.SEQwiedersagen-PTCP.PST.[NOM]schlecht.[NOM]jüngeres.Geschwister.[NOM]weinen-IPFV-PST-%3SGweinen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]weinen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
gr  младший.сиблинг-RFL.SGслышать-%CVB.SEQопятьсказать-PTCP.PST.[NOM]плохой.[NOM]младший.сиблинг.[NOM]плакать-IPFV-PST-%3SGплакать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]плакать-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
mc  n-n:rfl.possv-v:conv.impersadvv-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2v-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]
ps  nvadvptcpadjnvptcpptcp
fe  listened he said again: "That's bad!"The younger brother started to cry, he was crying and crying, he got angry, he got very angry.
fg  und sagte wieder: "Das ist schlecht!"Der jüngere Bruder fing an zu weinen, er weinte und weinte, er wurde böse, er wurde sehr böse.
fr   опять говорит: «Нельзя!»Младший брат заплакал. Плакал-плакал, потом рассердился, сильно рассердился.
ltr  опять сказалъ: нельзя!Малый сынъ заплакалъ, — плакалъ, пла калъ — осердился — бѣда осердился.
[75]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.152 (001.152)
stl  Taduk nakun ilanitin nʼan umnoə ɣučo aminindu: bi ədʼaɣobinim maɣi!
st  Тадуˊк накуˊн іˊlанˊытын нˋаˊн умноˊе һучӧ амініˊнду: бі еˊџӓһобыˊным маһыˊ!
ts  Taduk nakun ilanitin nʼan umnoə gučo aminindu: "Bi ədʼaɣo binim maɣi!
tx  tikulitčow — homa tikulidʼačow. Taduk nakun ilanitin nʼan umnoə gučo
mb  tiku-l-i-t-čo-who-matiku-l-i-dʼa-čo-wta-duknakunilan-i-tinnʼanumnoəgu-čoamin-i-n
mp  tiku-l-i-t-čəː-wsoː-mətiku-l-i-dʼə-čəː-wtar-duknəkuːnilan-giː-tinnʼaːnumnəːguːn-čəːamiːn-i-n
ge  be.angry-INCH-EP-DUR-PST-%3SGstrong-EVAL.[NOM]be.angry-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGthat-ABLyounger.sibling.[NOM]three-ORD-3PLagainoncesay-PTCP.PST.[NOM]father-
gg  sich.ärgern-INCH-EP-DUR-PST-%3SGstark-EVAL.[NOM]sich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGjener-ABLjüngeres.Geschwister.[NOM]drei-ORD-3PLwiedereinmalsagen-PTCP.PST.[NOM]Vater-EP
gr  сердиться-INCH-EP-DUR-PST-%3SGсильный-EVAL.[NOM]сердиться-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGтот-ABLмладший.сиблинг.[NOM]три-ORD-3PLопятьоднаждысказать-PTCP.PST.[NOM]отец-EP
mc  v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2adj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2dem-n:casen.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)advadvv-v>ptcp.[n:case]n-n:(ep)-
ps  vadvvdemnadjadvadvptcpn
fe  There the younger brother said to his father for the third time: "I won't be able to endure!
fg  Da sagte der jüngere Bruder zum dritten Mal zu seinem Vater: "Ich kann es nicht aushalten!
fr  Тут младший брат в третий раз стал умолять отца: «Я не выдержу!
ltr  Тутъ малый сынъ третій опять разъ сказалъ отцу: я немогу терпѣть
[76]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.153 (001.153)NNR_190X_NelheKokora_flk.154 (001.154)
stl  Bi wadʼam akinir!Bi ɣadʼam kukiji!Bi homa kəɣəmodʼam!
st  Бі wаˊџӓм акыніˊр!Бі һаˊџам кукыˊі!Бі хоˊма кеˊһемоџӓм!
ts  Bi wadʼam akinir! Bi gadʼam kukiji! Bi homa kəɣəmodʼam!
tx  aminindu: "Bi ədʼaɣo binim maɣi! Bi wadʼam akinir! Bi gadʼam kukiji! Bi homa
mb  -dubiə-dʼaɣobi-ni-mmaɣibiwa-dʼa-makin-i-rbiga-dʼa-mkuki-jibiho-ma
mp  -duːbiə-dʼəŋəːbi-rə-mmaŋiːčaːbiwaː-dʼəː-makiːn-i-lbiga-dʼəː-mkukin-wiːbisoː-mə
ge  EP-3SG-DAT/LOCI.[NOM]NEG-PTCP.FUTbe-AOR-1SGendureI.[NOM]kill-FUT.IMM-1SGelder.brother-EP-%PL.[NOM]I.[NOM]take-FUT.IMM-1SGsister.in.law-RFL.SGI.[NOM]strong-
gg  -3SG-DAT/LOCich.[NOM]NEG-PTCP.FUTsein-AOR-1SGaushaltenich.[NOM]töten-FUT.IMM-1SGälterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]ich.[NOM]nehmen-FUT.IMM-1SGSchwägerin-RFL.SGich.[NOM]stark-
gr  -3SG-DAT/LOCя.[NOM]NEG-PTCP.FUTбыть-AOR-1SGвыдержатья.[NOM]убить-FUT.IMM-1SGстарший.брат-EP-%PL.[NOM]я.[NOM]взять-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGя.[NOM]сильный-
mc  n:(poss)-n:casepers.[n:case]v-v>ptcpv-v:tense1-v:pn1vpers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1n-n:(ep)-n:(num).[n:case]pers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.posspers.[n:case]adj-
ps  persptcpauxvpersvnpersvnpersadv
fe  I'll kill the older brother!I'll take my sister-in-law!I am suffering heavily!
fg  Ich werde den älteren Bruder töten!Ich werde meine Schwägerin nehmen!Ich leide ganz doll!
fr  Я убью старшего брата!Я возьму невестку!Я сильно мучаюсь!
ltr  Я убью старшаго брата!Я возьму невѣстку!Я бѣда мучаюсь!
nt  [DCh]: Not clear why plural marking here.
[77]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.155 (001.155)NNR_190X_NelheKokora_flk.156 (001.156)NNR_190X_NelheKokora_flk.157 (001.157)NNR_190X_NelheKokora_flk.158 (001.158)
stl  Poжaluj alkal əro!Ələɣənin umnoə ɣəladʼam!Aminin doldičo nakuji — nʼan doldi mətəmi ɣučo: ajal!
st  Пожаˊlуj аlкаˊl еˊро!Еlеˊһенын умноˊе һеˊlаџӓм!Амінін доlдычӧ накуˊі — нˋаˊн доˊlды метемі һуˊчӧ: аjаˊl!
ts  Požaluj alkal əro! Ələɣənin umnoə gəladʼam!" Aminin doldičo nakuji — nʼan doldimətəmi gučo: "Ajal!
tx  kəɣəmodʼam! Požaluj alkal əro! Ələɣənin umnoə gəladʼam!" Aminin doldičo nakuji
mb  kəɣə-mo-dʼa-mpožaluja-l-kaləroələɣəninumnoəgəla-dʼa-mamin-i-ndoldi-čonaku-ji
mp  kəhə-mə-dʼə.[rə]-mpožalujaj-l-kələruələɣəninumnəːgələː-dʼəː-mamiːn-i-ndoːldiː-čəːnəkuːn-
ge  EVAL.[NOM]suffer-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGpleasehelp-INCH-IMP.2SGbad.[NOM]%last.[NOM]onceask-FUT.IMM-1SGfather.[NOM]-EP-3SGhear-PTCP.PST.[NOM]
gg  EVAL.[NOM]leiden-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGbittehelfen-INCH-IMP.2SGSchlechtes.[NOM]%letzter.[NOM]einmalbitten-FUT.IMM-1SGVater.[NOM]-EP-3SGhören-PTCP.PST.[NOM]
gr  EVAL.[NOM]мучаться-%DRV-IPFV.[AOR]-1SGпожалуйстапомочь-INCH-IMP.2SGплохой.[NOM]%последний.[NOM]однаждыпросить-FUT.IMM-1SGотец.[NOM]-EP-3SGслышать-PTCP.PST.[NOM]
mc  n:(eval).[n:case]v-v>v-v>v.[v:tense1]-v:pn1prtv-v>v-v:imp.pnn.[n:case]adj.[n:case]advv-v:tense2-v:pn1n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]n-
ps  vprtvnadjadvvnptcpn
BOR  RUS:mod
fe  Please help(?) [me with] the bad!I am asking for the last time!"The father listened to the younger brother, having again listened
fg  Bitte hilf(?) [mir mit] dem Schlechten!Ich frage zum letzten Mal!"Der Vater hörte dem jüngeren Bruder zu, er hörte wieder zu und
fr  Пожалуйста, помоги(?) [мне в] беде!В последний раз я прошу!»Отец снова выслушал младшего брата. Выслушав [его], он
ltr  Пожалуйста, пособи это!Послѣдній разъ прошу!Отецъ выслушалъ малого сына — опять выслушавши
nt  [DCh]: The analysis is very tentative.
[78]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.159 (001.159)
stl  — bi bələdʼam hindu, mini hutən!Əgikakun tuɣə
st  — бі беˊlеџӓм хінду, міні хутен!Еˊгікакун туһе
ts  Bi bələdʼam hindu, mini hutən! Əɦikakun tuɣə
tx  nʼan doldimətəmi gučo: "Ajal! Bi bələdʼam hindu, mini hutən! Əɦikakun tuɣə
mb  nʼandoldi-mətəmigu-čoaja-lbibələ-dʼa-mhin-dumi-nihutə-nəɦi-kakuntuɣə
mp  wiːnʼaːndoːldiː-mətəmiguːn-čəːaja-lbibələ-dʼəː-msiː-duːbi-ŋiːhutə-nəsiː-kəːkuːntugi
ge  younger.sibling-RFL.SGagainhear-%CVB.SEQsay-PTCP.PST.[NOM]good-PLI.[NOM]help-FUT.IMM-1SGyou.SG-DAT/LOCI-ATTR.[NOM]child.[NOM]-%1SGnow-AFCTso
gg  jüngeres.Geschwister-RFL.SGwiederhören-%CVB.SEQsagen-PTCP.PST.[NOM]gut-PLich.[NOM]helfen-FUT.IMM-1SGdu-DAT/LOCich-ATTR.[NOM]Kind.[NOM]-%1SGjetzt-AFCTso
gr  младший.сиблинг-RFL.SGопятьслышать-%CVB.SEQсказать-PTCP.PST.[NOM]хороший-PLя.[NOM]помочь-FUT.IMM-1SGты-DAT/LOCя-ATTR.[NOM]ребенок.[NOM]-%1SGсейчас-AFCTтак
mc  n:rfl.possadvv-v:conv.impersv-v>ptcp.[n:case]adj-n:(num)pers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1pers-n:casepers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)adv-n:(eval)adv
ps  advvptcpadjpersvpersposspronadvadv
fe  he said: "Fine!I'll help you, my child!Let's make it so
fg  sagte: "Gut!Ich helfe dir, mein Kind!Lass es uns jetzt so
fr  говорит: «Хорошо!Я помогу тебе, дитя моё!Давай сделаем так:
ltr  сказалъ: ладно!— Я пособлю тебѣ, мой малый сынъ!Теперь такъ
[79]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.160 (001.160)NNR_190X_NelheKokora_flk.161 (001.161)NNR_190X_NelheKokora_flk.162 (001.162)
stl  odʼawɣot: bi busšadərəm.Hi ɣalaktakal hamaji!Hamaji ɣalaktə ndə huruwkəl mindu!Kə! Hurukal,
st  оˊџӓwһот: бі бусшӓˊдерем.Хі һаlаˊктакаl хамаˊі!Хамаˊі һаlаˊкте нде хуруˊwкеl мінду!Ке! Хуруˊкаl,
ts  odʼawɣot: Bi busšadərəm. Hi galaktakal hamaji! Hamaji galaktəndə huruwkəl mindu! Kə, hurukal,
tx  odʼawɣot: Bi busšadərəm. Hi galaktakal hamaji! Hamaji galaktəndə huruwkəl mindu! Kə,
mb  o-dʼa-w-ɣotbibusša-də-rə-mhigalakta-kalhama-jihama-jigalaktə-ndəhuru-w-kəlmin-duhuru-kal
mp  oː-dʼə-wu-ŋəːtbibussə-dʼə-rə-msiːgələːktə-kəlsamaːn-jəsamaːn-jəgələːktə.[rə]-ndisuru-p-kəlbi-duːsuru-kəl
ge  do-IPFV-PASS-IMP.1PL.INI.[NOM]be.ill-IPFV-AOR-1SGyou.SG.[NOM]search-IMP.2SGshaman-ACC.INDEFshaman-ACC.INDEFsearch.[AOR]-2SGleave-CAUS-IMP.2SGI-DAT/LOCINTJleave-
gg  machen-IPFV-PASS-IMP.1PL.INich.[NOM]krank.sein-IPFV-AOR-1SGdu.[NOM]suchen-IMP.2SGSchamane-ACC.INDEFSchamane-ACC.INDEFsuchen.[AOR]-2SGlosgehen-CAUS-IMP.2SGich-DAT/LOCINTJ
gr  делать-IPFV-PASS-IMP.1PL.INя.[NOM]болеть-IPFV-AOR-1SGты.[NOM]искать-IMP.2SGшаман-ACC.INDEFшаман-ACC.INDEFискать.[AOR]-2SGуйти-CAUS-IMP.2SGя-DAT/LOCINTJуйти-
mc  v-v>v-v>v-v:imp.pnpers.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1pers.[n:case]v-v:imp.pnn-n:casen-n:casev.[v:tense1]-v:pn1v-v>v-v:imp.pnpers-n:caseinterjv-
ps  vpersvpersvnnvvpersinterjv
fe  now: I am ill.You look for a shaman!You are searching a shaman, bring [him] to me!Well, go,
fg  machen: Ich bin krank.Schau du nach einem Schamanen!Du suchst einen Schamanen, bring [ihn] zu mir!Nun, geh,
fr   я болею.Ты ищешь шамана!Найдёшь шамана — приведёшь [его] ко мне!Ну, иди
ltr  сдѣлаемъ: я захвораю.Ты ищи шамана!Шамана найдешь — приведи ко мнѣ!Ну! Ступай,
[80]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.163 (001.163)NNR_190X_NelheKokora_flk.164 (001.164)NNR_190X_NelheKokora_flk.165 (001.165)
stl  amanʼa!Nakun huručo.Tunɣanitin tirɣani omukon dʼudu bakača.Tar dʼudu haman
st   аманˋаˊ!Накуˊн хуручӧ.Тунһаˊніˊтын тырһані омукоˊн џӱду бакачаˊ.Тар џӱˊду хамаˊн
ts  amanʼa!" Nakun huručo. Tunɣanitin tirɣani omukon dʼudu bakača. Tar dʼudu haman
tx  hurukal, amanʼa!" Nakun huručo. Tunɣanitin tirɣani omukon dʼudu bakača. Tar dʼudu
mb  amanʼanakunhuru-čotunɣa-ni-tintirɣaniomukondʼu-dubaka-čatardʼu-du
mp  amanʼanəkuːnsuru-čəːtunŋa-giː-tintirganiːumundʼuː-duːbaka-čəːtardʼuː-duː
ge  IMP.2SGsoonyounger.sibling.[NOM]leave-PTCP.PST.[NOM]five-ORD-3PLday.[NOM]one.[NOM]tent-DAT/LOCfind-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]tent-
gg  losgehen-IMP.2SGbaldjüngeres.Geschwister.[NOM]losgehen-PTCP.PST.[NOM]fünf-ORD-3PLTag.[NOM]eins.[NOM]Zelt-DAT/LOCfinden-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Zelt-
gr  IMP.2SGскоромладший.сиблинг.[NOM]уйти-PTCP.PST.[NOM]пять-ORD-3PLдень.[NOM]один.[NOM]чум-DAT/LOCнайти-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]чум-
mc  v:imp.pnadvn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)n.[n:case]cardnum.[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n:case
ps  advnptcpadjncardnumnptcpdemn
fe  quickly!"The younger brother went off.On the fifth day he found a tent.In this tent there was a
fg  schnell!"Der jüngere Bruder ging los.Am fünften Tag fand er ein Zelt.In dem Zelt saß ein
fr  скорее!»Младший брат ушёл.На пятый день он нашёл чум.В том чуме шаман
ltr  скорѣе!Малый сынъ ушелъ.На пятый день одинъ чумъ нашелъ.Въ томъ чуму шаманъ
nt  [DCh]: Not clear why dative-locative case at direct object.
[81]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.166 (001.166)NNR_190X_NelheKokora_flk.167 (001.167)NNR_190X_NelheKokora_flk.168 (001.168)
stl  təɣətčawki.Nakun ɣučo: irə hamaji bakadʼam?Haman ɣučo: əwa hindu məja?
st  теһетчӓwкі.Накуˊн һуˊчӧ: іре хамаˊі бакаџаˊм?Хамаˊн һуˊчӧ: еwа хінду меjа?
ts  təɣətčawki. Nakun gučo: "Irə hamaji bakadʼam?" Haman gučo: "Eːwa hindu məja?"
tx  haman təɣətčawki. Nakun gučo: "Irə hamaji bakadʼam?" Haman gučo: "Eːwa
mb  hamantəɣət-ča-wkinakungu-čoirəhama-jibaka-dʼa-mhamangu-čoeː-wa
mp  samaːntəgət-dʼə-wkiːnəkuːnguːn-čəːirsamaːn-wiːbaka-dʼəː-msamaːnguːn-čəːeː-wə
ge  DAT/LOCshaman.[NOM]sit-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]younger.sibling.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]whereshaman-RFL.SGfind-FUT.IMM-1SGshaman.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]what-ACC
gg  DAT/LOCSchamane.[NOM]sitzen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]jüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]woSchamane-RFL.SGfinden-FUT.IMM-1SGSchamane.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]was-ACC
gr  DAT/LOCшаман.[NOM]сидеть-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]младший.сиблинг.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]гдешаман-RFL.SGнайти-FUT.IMM-1SGшаман.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]что-ACC
mc  n.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interrogn-n:casev-v:tense2-v:pn1n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interrog-
ps  nptcpnptcpinterrognvnptcpinterrog
fe  shaman sitting.The younger brother said: "Where do I find the shaman?"The shaman said: "What do you need?"
fg  Schamane.Der jüngere Bruder sagte: "Wo finde ich den Schamanen?"Der Schamane sagte: "Was brauchst du?"
fr  сидит.Младший брат спрашивает: «Где мне шамана найти?»Шаман спрашивает: «Что тебе надо?»
ltr   сидѣлъ.Малый братъ сказалъ: гдѣ шамана найду?— Шаманъ сказалъ: чего тебѣ надо?
[82]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.169 (001.169)
stl  Nakun ɣunən: mini aminin busšadərən — huruwɣot ətirkandu!Poжaluj
st  Накуˊн һуˊнен: міні амініˊн бусшӓˊдерен — хуруwһот етыркаˊнду!Пожаlуj
ts  Nakun gunən: "Mini aminin busšadərən — huruwɣot ətirkandu! Požaluj
tx  hindu məja?" Nakun gunən: "Mini aminin busšadərən — huruwɣot ətirkandu! Požaluj
mb  hin-duməjanakungun-ə-nmi-niamin-i-nbusša-də-rə-nhuru-w-ɣotətirkan-dupožaluj
mp  siː-duːməjanəkuːnguːn-rə-nbi-ŋiːamiːn-i-nbussə-dʼə-rə-nsuru-wu-ŋəːtətirkəːn-duːpožaluj
ge  you.SG-DAT/LOC%necessaryyounger.sibling.[NOM]say-AOR-3SGI-ATTR.[NOM]father.[NOM]-EP-%1SGbe.ill-IPFV-AOR-3SGleave-PASS-IMP.1PL.INold.man-DAT/LOCplease
gg  du-DAT/LOC%nötigjüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-AOR-3SGich-ATTR.[NOM]Vater.[NOM]-EP-%1SGkrank.sein-IPFV-AOR-3SGlosgehen-PASS-IMP.1PL.INalter.Mann-DAT/LOCbitte
gr  ты-DAT/LOC%надомладший.сиблинг.[NOM]сказать-AOR-3SGя-ATTR.[NOM]отец.[NOM]-EP-%1SGболеть-IPFV-AOR-3SGуйти-PASS-IMP.1PL.INстарик-DAT/LOCпожалуйста
mc  n:casepers-n:caseprtn.[n:case]v-v:tense1-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1v-v>v-v:imp.pnn-n:caseprt
ps  persprtnvposspronvvnprt
BOR  RUS:mod
fe  The younger brother says: "My father is sick, let's go to the old man!Please help
fg  Der jüngere Bruder sagt: "Mein Vater ist krank, lass uns zum alten Mann gehen!Bitte hilf
fr  Младший брат отвечает: «Мой отец болен. Пойдём к старику!
ltr  Малый сынъ говоритъ: мой отецъ боlѣетъ — пойдемъ къ старику!
[83]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.170 (001.170)NNR_190X_NelheKokora_flk.171 (001.171)NNR_190X_NelheKokora_flk.172 (001.172)
stl  ajkal mini aminindu!Haman ɣučo: Kə! Huruwɣot!— taduk huručow.Ista dʼuji ami nindu.
st  аjкаl міні амініˊнду!Хаман һуˊчӧ: Ке! Хуруwһот!— тадуˊк хуручӧw.Істаˊ џӱі амі ніˊнду.
ts  ajkal mini aminindu!" Haman gučo: "Kə, huruwɣot!" Taduk huručow. Ista dʼuji aminindu.
tx  ajkal mini aminindu!" Haman gučo: "Kə, huruwɣot!" Taduk huručow. Ista dʼuji
mb  aj-kalmi-niamin-i-n-duhamangu-čohuru-w-ɣotta-dukhuru-čo-wis-tadʼu-ji
mp  aj-kəlbi-ŋiːamiːn-i-n-duːsamaːnguːn-čəːsuru-wu-ŋəːttar-duksuru-čəː-wis-rədʼuː-wiː
ge  help-IMP.2SGI-ATTR.[NOM]father-EP-%1SG-DAT/LOCshaman.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]INTJleave-PASS-IMP.1PL.INthat-ABLleave-PST-%3PLreach-AOR.[3PL]tent-
gg  helfen-IMP.2SGich-ATTR.[NOM]Vater-EP-%1SG-DAT/LOCSchamane.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]INTJlosgehen-PASS-IMP.1PL.INjener-ABLlosgehen-PST-%3PLerreichen-AOR.[3PL]Zelt-
gr  помочь-IMP.2SGя-ATTR.[NOM]отец-EP-%1SG-DAT/LOCшаман.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]INTJуйти-PASS-IMP.1PL.INтот-ABLуйти-PST-%3PLдостичь-AOR.[3PL]чум-
mc  v-v:imp.pnpers-pers>posspro.[n:case]n-n:(ep)-n:(poss)-n:casen.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interjv-v>v-v:imp.pndem-n:casev-v:tense2-v:pn2v-v:tense1.[v:pn1]n-
ps  vposspronnptcpinterjvdemvvn
fe  my father!"The shaman said: "Well, let's go!"Then they went off.They reached the father's tent.
fg  meinem Vater!"Der Schamane sagte: "Nun, lass uns gehen!"Dann gingen sie los.Sie kamen beim Zelt des
fr  Пожалуйста, помоги моему отцу!»Шаман говорит: «Ну, пойдём!»Тут они пошли.Пришли к чуму отца.
ltr  — Шаманъ сказалъ: ну, пойдемъ!— Тутъ ушли.До стигли до чума отца.
nt  [DCh]: Case marking seems
[84]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.173 (001.173)NNR_190X_NelheKokora_flk.174 (001.174)
stl  Aminin ɣučo hutərdu: haman omu kon əmanmadʼarən dʼudu — hu hurukəldu!
st  Амініˊн һучо хутерду: хамаˊн ому кон емаˊнмаџӓрен џӱду — ху хуруˊкеlду!
ts  Aminin gučo hutərdu: "Haman omukon əmanmadʼarən dʼudu — hu hurukəldu!"
tx  aminindu. Aminin gučo hutərdu: "Haman omukon əmanmadʼarən dʼudu — hu
mb  amin-i-n-duamin-i-ngu-čohutə-r-duhamanomukonəman-ma-dʼa-rə-ndʼu-duhuhuru-
mp  amiːn-i-n-duːamiːn-i-nguːn-čəːhutə-l-duːsamaːnumunəməːn-wu-dʼə-rə-ndʼuː-duːsuːsuru-
ge  RFL.SGfather-EP-3SG-DAT/LOCfather.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]child-PL-DAT/LOCshaman.[NOM]one.[NOM]leave-PASS-IPFV-AOR-3SGtent-DAT/LOCyou.PL.[NOM]leave-
gg  RFL.SGVater-EP-3SG-DAT/LOCVater.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]Kind-PL-DAT/LOCSchamane.[NOM]eins.[NOM]lassen-PASS-IPFV-AOR-3SGZelt-DAT/LOCihr.[NOM]
gr  RFL.SGотец-EP-3SG-DAT/LOCотец.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]ребенок-PL-DAT/LOCшаман.[NOM]один.[NOM]оставить-PASS-IPFV-AOR-3SGчум-DAT/LOCвы.[NOM]уйти-
mc  n:rfl.possn-n:(ep)-n:(poss)-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]n-n:(num)-n:casen.[n:case]cardnum.[n:case]v-v>v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:casepers.[n:case]v-
ps  nnptcpnncardnumvnpersv
fe  The father said to the children: "The shaman is staying alone in the tent, you go out!"
fg  Vaters an.Der Vater sagte zu den Kindern: "Der Schamane bleibt alleine im Zelt, geht ihr fort!"
fr  Отец говорит детям: «Шаман останется в чуме, а вы выйдите!»
ltr  Отецъ сказалъ сыновьямъ: шаманъ одинъ останется въ чуму — вы выйдите!
nt  to be confused here.
[85]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.175 (001.175)NNR_190X_NelheKokora_flk.176 (001.176)
stl  Hutər huručo.Taduk aminin hamandu ɣunən: mini dʼawdʼarən hargil.Hi ɣakal hargi!
st  Хутеˊр хуручӧˊ.Тадук амініˊн хаманду һуˊнен: міні џӓwџӓрен хаˊргіl.Хі һакаl харгі!
ts  Hutər huručo. Taduk aminin hamandu gunən: "Mini dʼawdʼarən hargil. Hi gakal hargi!
tx  hurukəldu!" Hutər huručo. Taduk aminin hamandu gunən: "Mini dʼawdʼarən hargil. Hi gakal
mb  kəlduhutə-rhuru-čota-dukamin-i-nhaman-dugun-ə-nminidʼaw-dʼa-rə-nhargi-lhiga-kal
mp  kəlluhutə-lsuru-čəːtar-dukamiːn-i-nsamaːn-duːguːn-rə-nminədʼəw-dʼə-rə-nhargiː-lsiːga-kəl
ge  IMP.2PLchild-PL.[NOM]leave-PTCP.PST.[NOM]that-ABLfather.[NOM]-EP-3SGshaman-DAT/LOCsay-AOR-3SGI.ACCeat-IPFV-AOR-3SGdevil-%PL.[NOM]you.SG.[NOM]take-IMP.2SG
gg  losgehen-IMP.2PLKind-PL.[NOM]losgehen-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLVater.[NOM]-EP-3SGSchamane-DAT/LOCsagen-AOR-3SGich.ACCessen-IPFV-AOR-3SGTeufel-%PL.[NOM]du.[NOM]nehmen-
gr  IMP.2PLребенок-PL.[NOM]уйти-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLотец.[NOM]-EP-3SGшаман-DAT/LOCсказать-AOR-3SGя.ACCесть-IPFV-AOR-3SGчерт-%PL.[NOM]ты.[NOM]взять-IMP.2SG
mc  v:imp.pnn-n:(num).[n:case]v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casev-v:tense1-v:pn1persv-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(num).[n:case]pers.[n:case]v-v:imp.pn
ps  nptcpdemnnvpersvnpersv
fe  The children went off.Then the father says to the shaman: "I am eaten by a devil.Take away the devil!
fg  Die Kinder gingen fort.Dann sagt der Vater zum Schamanen: "Ich werde von einem Teufel gefressen.Nimm den Teufel weg!
fr  Дети вышли.Тут отец говорит шаману: «Меня дьявол съедаeт.Избавь [меня] от дьявола!
ltr  Сыновья вышли.Тутъ отецъ шаману говоритъ: меня ѣстъ дьяволъ.Ты возьми дьявола!
[86]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.177 (001.177)NNR_190X_NelheKokora_flk.178 (001.178)NNR_190X_NelheKokora_flk.179
stl  Tar hargi nokəl mini kukiji — nuɣan budən!Tuɣə odʼakal!
st  Тар харгі ноˊкеl міні кукыˊі — нуһан будеˊн!Туһеˊ оˊџакаl!
ts  Tar hargi nokəl mini kukiji — nuɣan budən! Tuɣə odʼakal!
tx  hargi! Tar hargi nokəl mini kukiji — nuɣan budən! Tuɣə odʼakal!
mb  hargitarhargino-kəlmi-nikuki-jinuɣa-nbu-də-ntuɣəo-dʼa-kal
mp  hargiːtarhargiːnəː-kəlbi-ŋiːkukin-wiːnuŋan-nbu-dʼəː-ntugioː-dʼə-kəl
ge  devil.[NOM]that.[NOM]devil.[NOM]put-IMP.2SGI-ATTR.[NOM]daughter.in.law-RFL.SG3.[NOM]-3SGdie-FUT.IMM-3SGsodo-IPFV-IMP.2SG
gg  IMP.2SGTeufel.[NOM]jener.[NOM]Teufel.[NOM]legen-IMP.2SGich-ATTR.[NOM]Schwiegertochter-RFL.SG3.[NOM]-3SGsterben-FUT.IMM-3SGsomachen-IPFV-
gr  черт.[NOM]тот.[NOM]черт.[NOM]класть-IMP.2SGя-ATTR.[NOM]невестка-RFL.SG3.[NOM]-3SGумереть-FUT.IMM-3SGтакделать-IPFV-
mc  n.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]v-v:imp.pnpers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.posspers.[n:case]-n:(poss)v-v:tense2-v:pn2advv-v>v-v:imp.pn
ps  ndemnvposspronpersvadvv
fe  Put the devil into my daughter-in-law, she dies [then]!Make it like that!
fg  Steck den Teufel in meine Schwiegertochter, sie stirbt [dann]!Mach es so!
fr  Всели этого дьявола в мою невестку — она [тогда] умрёт!Так и сделай!
ltr  Этого дьявола положь въ мою невѣстку — она пропадетъ!Такъ сдѣлай!
[87]
ref  (001.179)NNR_190X_NelheKokora_flk.180 (001.180)NNR_190X_NelheKokora_flk.181 (001.181)
stl  Tuɣə məja!Haman doldiča ətirkoni — dol dimətəmi huručo akinir dʼulaji.
st  Туһе меˊjа!Хаман доlдыча етыркоˊні — доl дыметемі хуручӧˊ акынір џӱlаˊі.
ts  Tuɣə məja!" Haman doldiča ətirkoni — doldimətəmi huručo akinir dʼulaji.
tx  Tuɣə məja!" Haman doldiča ətirkoni — doldimətəmi huručo akinir dʼulaji.
mb  tuɣəməjahamandoldi-čaətirkon-idoldi-mətəmihuru-čoakin-i-rdʼu-la-ji
mp  tugiməjasamaːndoːldiː-čəːətirkəːn-wiːdoːldiː-mətəmisuru-čəːakiːn-i-ldʼuː-ləː-wiː
ge  so%necessaryshaman.[NOM]hear-PTCP.PST.[NOM]old.man-RFL.SGhear-%CVB.SEQleave-PTCP.PST.[NOM]elder.brother-EP-%PL.[NOM]tent-LAT-RFL.SG
gg  IMP.2SGso%nötigSchamane.[NOM]hören-PTCP.PST.[NOM]alter.Mann-RFL.SGhören-%CVB.SEQlosgehen-PTCP.PST.[NOM]älterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]Zelt-LAT-RFL.SG
gr  IMP.2SGтак%надошаман.[NOM]слышать-PTCP.PST.[NOM]старик-RFL.SGслышать-%CVB.SEQуйти-PTCP.PST.[NOM]старший.брат-EP-%PL.[NOM]чум-LAT-RFL.SG
mc  advprtn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possv-v:conv.impersv-v>ptcp.[n:case]n-n:(ep)-n:(num).[n:case]n-n:case-n:rfl.poss
ps  advprtnptcpnvptcpnn
fe  So it has to be!"The shaman listened to the old man, having listened he went to the older brother's tent.
fg  So muss es sein!"Der Schamane hörte dem alten Mann zu, er hörte zu und ging zum Zelt des älteren Bruders.
fr  Так надо!»Шаман выслушал старика и, выслушав [его], отправился в чум старшего брата.
ltr  — Такъ надо!Шаманъ выслушалъ старика — выслушавши ушелъ къ старшему брату въ чумъ.
nt  [DCh]: Not clear why plural marking here; the story is only about one older brother.
[88]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.182 (001.182)NNR_190X_NelheKokora_flk.183 (001.183)NNR_190X_NelheKokora_flk.184 (001.184)
stl  Akinir ačin dʼudu.Omukon kukiji təɣətčarən.Haman isšačow kukiji.Tar kukiji nʼaktədʼačo.
st  Акыніˊр аˊчін џӱˊду.Омукоˊн кукыˊі теһеˊтчӓрен.Хамаˊн ісшӓчӧˊw кукыі.Тар кукыˊі нӓˊктеџӓчо.
ts  Akinir ačin dʼudu. Omukon kukiji təɣətčarən. Haman isšačow kukiji. Tar kukiji nʼaktədʼačo.
tx  Akinir ačin dʼudu. Omukon kukiji təɣətčarən. Haman isšačow kukiji. Tar kukiji
mb  akin-i-račindʼu-duomukonkuki-jitəɣət-ča-rə-nhamanisša-čo-wkuki-jitarkuki-ji
mp  akiːn-i-laːčindʼuː-duːumunkukin-wiːtəgət-dʼə-rə-nsamaːničə-čəː-wkukin-wiːtarkukin-wiː
ge  elder.brother-EP-%PL.[NOM]NEG.EXtent-DAT/LOCone.[NOM]daughter.in.law-RFL.SGsit-IPFV-AOR-3SGshaman.[NOM]see-PST-%3SGdaughter.in.law-RFL.SGthat.[NOM]sister.in.law-RFL.SG
gg  älterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]NEG.EXZelt-DAT/LOCeins.[NOM]Schwiegertochter-RFL.SGsitzen-IPFV-AOR-3SGSchamane.[NOM]sehen-PST-%3SGSchwiegertochter-RFL.SGjener.[NOM]Schwägerin-RFL.SG
gr  старший.брат-EP-%PL.[NOM]NEG.EXчум-DAT/LOCодин.[NOM]невестка-RFL.SGсидеть-IPFV-AOR-3SGшаман.[NOM]увидеть-PST-%3SGневестка-RFL.SGтот.[NOM]невестка-RFL.SG
mc  n-n:(ep)-n:(num).[n:case]nn-n:casecardnum.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possdem.[n:case]n-n:rfl.poss
ps  nnncardnumnvnvndemn
fe  The older brother is not in the tent.Only the daughter-in-law is sitting.The shaman watched the daughter-in-law.The daughter-in-law smiled.
fg  Der ältere Bruder ist nicht im Zelt.Nur die Schwiegertochter sitzt da.Der Schamane schaute die Schwiegertochter an.Die Schwiegertochter lächelte.
fr  Старшего брата в чуме нет.Одна невестка там сидит.Шаман посмотрел на невестку.Невестка смеётся.
ltr  Старшаго брата нѣтъ въ чуму.Одна невѣстка сидитъ.Шаманъ посмотрѣлъ на невѣстку.Та невѣстка смѣется.
[89]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.185 (001.185)NNR_190X_NelheKokora_flk.186 (001.186)NNR_190X_NelheKokora_flk.187 (001.187)
stl  Irə bajə? — haman ɣunən.— Kukiji ɣundʼačo: mini ədiw bəju ɣilčo!
st  Іре баjе? — хаман һуˊнен.— Кукыˊі һуˊнџӓчо: міні едіw беӱˊ һыlчо!
ts  "Irə bajə", haman gunən. Kukiji gundʼačo: "Mini ədiw bəjuɣilčo!"
tx  nʼaktədʼačo. "Irə bajə", haman gunən. Kukiji gundʼačo: "Mini ədiw
mb  nʼaktə-dʼa-čoirəbajəhamangun-ə-nkuki-jigun-dʼa-čomi-niədi-wbəjuɣ-i-l-čo
mp  inʼəktə-dʼə-čəːirbəjəsamaːnguːn-rə-nkukin-wiːguːn-dʼə-čəːbi-ŋiːədiː-wbəjun-i-l-čəː
ge  laugh-IPFV-PTCP.PST.[NOM]whereman.[NOM]shaman.[NOM]say-AOR-3SGdaughter.in.law-RFL.SGsay-IPFV-PTCP.PST.[NOM]I-ATTR.[NOM]husband.[NOM]-1SGwild.reindeer
gg  lachen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]woMann.[NOM]Schamane.[NOM]sagen-AOR-3SGSchwiegertochter-RFL.SGsagen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]ich-ATTR.[NOM]Mann.[NOM]-1SG
gr  смеяться-IPFV-PTCP.PST.[NOM]гдемужчина.[NOM]шаман.[NOM]сказать-AOR-3SGневестка-RFL.SGсказать-IPFV-PTCP.PST.[NOM]я-ATTR.[NOM]муж.[NOM]-1SGдикий.олень
mc  v-v>v-v>ptcp.[n:case]interrogn.[n:case]n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1n-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)n-n:(ep)-n>v-
ps  ptcpinterrognnvnptcpposspronptcp
fe  "Where is the man?", the shaman says.The daughter-in-law said: "My husband went to hunt wild reindeers!"
fg  "Wo ist der Mann?", sagt der Schamane.Die Schwiegertochter sagte: "Mein Mann ging wilde Rentiere jagen!"
fr  «Где [твой] муж?» — спрашивает шаман.Невестка отвечает: «Мой муж ушёл диких оленей промышлять!»
ltr  Гдѣ человѣкъ? — шаманъ говоритъ.Невѣстка сказала: мой мужъ дикихъ оленей промышлять ушелъ!
[90]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.188 (001.188)NNR_190X_NelheKokora_flk.189 (001.189)NNR_190X_NelheKokora_flk.190
stl  — taduk nʼan kukiji nʼaktə dʼarən.Haman ɣunən: əwa nʼaktəndə?— Tuɣə.. — ɣučo kukim.
st  — тадук нˋаˊн кукыˊі нˋӓктеˊ џӓрен.Хамаˊн һуˊнен: еˊwа нӓˊктенде?— Туһеˊ.. — һучӧ кукыˊм.
ts  Taduk nʼan kukiji nʼaktədʼarən. Haman gunən: "Eːwa nʼaktəndə?" "Tuɣə", gučo kukim.
tx  bəjuɣilčo!" Taduk nʼan kukiji nʼaktədʼarən. Haman gunən: "Eːwa nʼaktəndə?" "Tuɣə", gučo
mb  ta-duknʼankuki-jinʼaktə-dʼa-rə-nhamangun-ə-neː-wanʼaktə-ndətuɣəgu-čo
mp  tar-duknʼaːnkukin-wiːinʼəktə-dʼə-rə-nsamaːnguːn-rə-neː-wəinʼəktə.[rə]-nditugiguːn-čəː
ge  -EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]that-ABLagaindaughter.in.law-RFL.SGlaugh-IPFV-AOR-3SGshaman.[NOM]say-AOR-3SGwhat-ACClaugh.[AOR]-2SGsosay-PTCP.PST.[NOM]
gg  wildes.Rentier-EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLwiederSchwiegertochter-RFL.SGlachen-IPFV-AOR-3SGSchamane.[NOM]sagen-AOR-3SGwas-ACClachen.[AOR]-2SGsosagen-PTCP.PST.[NOM]
gr  -EP-VBLZ-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLопятьневестка-RFL.SGсмеяться-IPFV-AOR-3SGшаман.[NOM]сказать-AOR-3SGчто-ACCсмеяться.[AOR]-2SGтаксказать-PTCP.PST.[NOM]
mc  v>ptcp.[n:case]dem-n:caseadvn-n:rfl.possv-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1interrog-n:casev.[v:tense1]-v:pn1advv-v>ptcp.[n:case]
ps  demadvnvnvinterrogvadvptcp
fe  Then the daughter-in-law is laughing again.The shaman says: "What are you laughing?""[Just] so", the daughter-in-law said.
fg  Dann lacht die Schwiegertochter wieder.Der Schamane sagt: "Was lachst du?""[Nur] so", sagte die
fr  Невестка опять смеётся.Шаман спрашивает: «Чего смеёшься?»«[Просто] так», — отвечает
ltr  — Тутъ опять смѣется невѣстка.Шаманъ говоритъ: чего смѣешься?— Такъ.. — сказала невѣстка.
[91]
ref  (001.190)NNR_190X_NelheKokora_flk.191 (001.191)NNR_190X_NelheKokora_flk.192 (001.192)
stl  Taduk kukim nəkatčow dʼamo tar hamaji.Təɣətkəl, ətirkan, təɣətkal! — ɣunən kukiji — dʼawkal!
st  Тадуˊк кукыˊм некатчӧw џӓˊмо таˊр хамаˊі.Теˊһеткеl, етыркан, теһеткаl! — һуˊнен кукыˊі — џӓˊwкаl!
ts  Taduk kukim nəkatčow dʼamo tar hamaji. "Təɣətkəl, ətirkan, təɣətkal", gunən kukiji, "dʼawkal!
tx  kukim. Taduk kukim nəkatčow dʼamo tar hamaji. "Təɣətkəl, ətirkan, təɣətkal",
mb  kuki-mta-dukkuki-mnəka-t-čo-wdʼa-motarhama-jitəɣə-t-kələtirkantəɣə-t-kal
mp  kukin-wtar-dukkukin-wnʼəkə-t-čəː-wdʼəw-mətarsamaːn-wiːtəgə-t-kələtirkəːntəgə-t-kəl
ge  daughter.in.law.[NOM]-%3SGthat-ABLdaughter.in.law.[NOM]-%3SGbe.going.to-DUR-PST-%3SGeat-%DRVthat.[NOM]shaman-RFL.SGsit.down-RES-IMP.2SGold.man.[NOM]sit.down-RES-IMP.2SG
gg  Schwiegertochter.[NOM]-%3SGjener-ABLSchwiegertochter.[NOM]-%3SGdabei.sein.zu.tun-DUR-PST-%3SGessen-%DRVjener.[NOM]Schamane-RFL.SGsich.setzen-RES-IMP.2SGalter.Mann.[NOM]sich.setzen-RES-IMP.2SG
gr  невестка.[NOM]-%3SGтот-ABLневестка.[NOM]-%3SGсобираться-DUR-PST-%3SGесть-%DRVтот.[NOM]шаман-RFL.SGсесть-RES-IMP.2SGстарик.[NOM]сесть-RES-IMP.2SG
mc  n.[n:case]-n:(poss)dem-n:casen.[n:case]-n:(poss)v-v>v-v:tense2-v:pn2v-v>vdem.[n:case]n-n:rfl.possv-v>v-v:imp.pnn.[n:case]v-v>v-v:imp.pn
ps  ndemnvvdemnvnv
fe  Then the daughter-in-law was about to feed the shaman."Sit down, old man, sit down", the daughter-in-law says, "eat!
fg  Schwiegertochter.Dann war die Schwiegertochter dabei den Schamanen zu beköstigen."Setz dich, alter Mann, setz dich", sagt die Schwiegertochter, "iss!
fr  невестка.Тут невестка приготовилась угощать шамана.«Садись, старик, садись! — говорит невестка. — Ешь!
ltr  Тутъ невѣстка угощала того шаманаСадись, старикъ, садись! — говоритъ невѣстка. — Ѣшь!
[92]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.193 (001.193)NNR_190X_NelheKokora_flk.194 (001.194)
stl  Ajawundi uldəji bəjun?— Dʼawkal, ətirkan! — tuɣə dʼamočow kukim hamaji.
st  Аˊjаwунды уlдеі беӱˊн?— Џӓˊwкаl, етыркан! — туһе џамочӧw кукыˊм хамаˊі.
ts  Ajawundi uldəji bəjun? Dʼawkal, ətirkan", tuɣə dʼamočow kukim hamaji.
tx  gunən kukiji, "dʼawkal! Ajawundi uldəji bəjun? Dʼawkal, ətirkan", tuɣə dʼamočow kukim
mb  gun-ə-nkuki-jidʼaw-kalajaw-u-ndiuldə-jibəjundʼaw-kalətirkantuɣədʼa-mo-čo-wkuki-m
mp  guːn-rə-nkukin-wiːdʼəw-kəlajaw.[rə]-i-ndiuldə-jəbəjundʼəw-kələtirkəːntugidʼəw-mə-čəː-wkukin-w
ge  say-AOR-3SGdaughter.in.law-RFL.SGeat-IMP.2SGlike.[AOR]-EP-2SGmeat-ACC.INDEFwild.reindeer.[NOM]eat-IMP.2SGold.man.[NOM]soeat-%DRV-PST-%3SGdaughter.in.law.[NOM]-%3SG
gg  sagen-AOR-3SGSchwiegertochter-RFL.SGessen-IMP.2SGmögen.[AOR]-EP-2SGFleisch-ACC.INDEFwildes.Rentier.[NOM]essen-IMP.2SGalter.Mann.[NOM]soessen-%DRV-PST-%3SGSchwiegertochter.[NOM]-
gr  сказать-AOR-3SGневестка-RFL.SGесть-IMP.2SGнравиться.[AOR]-EP-2SGмясо-ACC.INDEFдикий.олень.[NOM]есть-IMP.2SGстарик.[NOM]такесть-%DRV-PST-%3SGневестка.[NOM]-%3SG
mc  v-v:tense1-v:pn1n-n:rfl.possv-v:imp.pnv.[v:tense1]-v:(ep)-v:pn1n-n:casen.[n:case]v-v:imp.pnn.[n:case]advv-v>v-v:tense2-v:pn2n.[n:case]-n:(poss)
ps  vnvvnnvnadvvn
fe  Do you like the meat of wild reindeers?Eat, old man", so the daughter-in-law fed the shaman.
fg  Magst du das Fleisch von wilden Rentieren?Iss, alter Mann", so beköstigte die Schwiegertochter den Schamanen.
fr  Тебе нравится мясо дикого оленя?Ешь, старик!» Так угощает шамана невестка.
ltr  Хоро шее мясо дикого оленя!Ѣшь, старикъ! — Такъ угощала невѣ стка шамана.
[93]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.195 (001.195)
stl  Haman dʼawdʼarən man dumajdʼarən: əkunitin ajapču agiji binon — ajatmər hiɣuji!
st  Хаман џӓwџӓрен ман думаjџӓрен: еˊкунітын аˊjапчу агіі біноˊн — аjаˊтмер хіһуˊі!
ts  Haman dʼawdʼarən man dumajdʼarən: Əkunitin ajapču aɦiji binon — ajatmər hiɣuji!
tx  hamaji. Haman dʼawdʼarən man dumajdʼarən: Əkunitin ajapču aɦiji binon — ajatmər hiɣuji!
mb  hama-jihamandʼaw-dʼa-rə-nmandumaj-dʼa-rə-nəkun-i-tinajapčuaɦi-jibi-no-naja-tmərhiɣu-ji
mp  samaːn-wiːsamaːndʼəw-dʼə-rə-nməːndumaj-dʼə-rə-neːkun-i-tinajapčuasiː-wiːbi-nəː-naja-tmərsigun-wiː
ge  shaman-RFL.SGshaman.[NOM]eat-IPFV-AOR-3SGself.[NOM]think-IPFV-AOR-3SGwhat-EP-3PLgood.[NOM]woman-RFL.SGbe-PROB-3SGgood-COMP.[NOM]sun-RFL.SG
gg  %3SGSchamane-RFL.SGSchamane.[NOM]essen-IPFV-AOR-3SGselbst.[NOM]denken-IPFV-AOR-3SGwas-EP-3PLgut.[NOM]Frau-RFL.SGsein-PROB-3SGgut-COMP.[NOM]Sonne-RFL.SG
gr  шаман-RFL.SGшаман.[NOM]есть-IPFV-AOR-3SGсам.[NOM]думать-IPFV-AOR-3SGчто-EP-3PLхороший.[NOM]женщина-RFL.SGбыть-PROB-3SGхороший-COMP.[NOM]солнце-RFL.SG
mc  n-n:rfl.possn.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1emphpro.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1interrog-n:(ep)-n:(poss)adj.[n:case]n-n:rfl.possv-v:mood1-v:pn1adj-adj>adj.[n:case]n-n:rfl.poss
ps  nnvemphprovinterrogadjncopadjn
BOR  RUS:core
fe  The shaman is eating and thinks for himself: "What a good woman she is, better than the sun!"
fg  Der Schamane isst und denkt für sich selbst: "Was für eine gute Frau sie ist, besser als die Sonne!"
fr  Шаман ест и думает про себя: «Какая хорошая женщина! Краше солнца!»
ltr  Шаманъ ѣстъ самъ думаетъ: какая-такая доб рая баба есть — краше солнца!
[94]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.196 (001.196)NNR_190X_NelheKokora_flk.197 (001.197)
stl  Dʼawmətəmi — haman aminindu dʼudu huruwčo.Aminin ɣučo: isšačow kukiji?Haman
st  Џӓˊwметемі — хамаˊн амініˊнду џӱду хуруwчӧ.Амінін һучӧ: іˊсшӓчӧw кукыˊі?Хаман
ts  Dʼawmətəmi — haman aminindu dʼudu huruwčo. Aminin gučo: "Isšačow kukiji?" Haman
tx  Dʼawmətəmi — haman aminindu dʼudu huruwčo. Aminin gučo: "Isšačow kukiji?" Haman
mb  dʼaw-mətəmihamanamin-i-n-dudʼu-duhuru-w-čoamin-i-ngu-čoisša-čo-wkuki-jihaman
mp  dʼəw-mətəmisamaːnamiːn-i-n-duːdʼuː-duːsuru-wu-čəːamiːn-i-nguːn-čəːičə-čəː-wkukin-wiːsamaːn
ge  eat-%CVB.SEQshaman.[NOM]father-EP-3SG-DAT/LOCtent-DAT/LOCleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]see-PST-%2SGdaughter.in.law-RFL.SG
gg  essen-%CVB.SEQSchamane.[NOM]Vater-EP-3SG-DAT/LOCZelt-DAT/LOClosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]sehen-PST-%2SGSchwiegertochter-RFL.SG
gr  есть-%CVB.SEQшаман.[NOM]отец-EP-3SG-DAT/LOCчум-DAT/LOCуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]увидеть-PST-%2SGневестка-RFL.SG
mc  v-v:conv.impersn.[n:case]n-n:(ep)-n:(poss)-n:casen-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]v-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possn.[n:case]
ps  vnnnptcpnptcpvnn
fe  Having eaten the shaman went to the father's tent.The father said: "Did you see the daughter-in-law?"The shaman
fg  Nachdem er gegessen hatte, ging der Schamane zum Zelt des Vaters.Der Vater sagte: "Hast du die Schwiegertochter gesehen?"Der
fr  Наевшись, шаман пошёл в чум к отцу.Отец спрашивает: «Ты видел невестку?»Шаман
ltr  Наѣвшись, шаманъ къ отцу въ чумъ ушелъ.Отецъ сказалъ: видалъ невѣстку?Шаманъ
[95]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.198 (001.198)NNR_190X_NelheKokora_flk.199 (001.199)NNR_190X_NelheKokora_flk.200 (001.200)
stl  ɣunən: isšačo!— Bi əšaw wadʼam hini kukiji!Mindu uwlo pču tar kukiji!
st  һуˊнен: ісшӓчӧˊ!— Бі ешӓˊw wаˊџӓм хіні кукыі!Мінду уˊwlо пчӱ тар кукыˊі!
ts  gunən: "Isšačo! — Bi əšaw wadʼam hini kukiji! Mindu uwlopču tar kukiji!"
tx  gunən: "Isšačo! — Bi əšaw wadʼam hini kukiji! Mindu uwlopču tar
mb  gun-ə-nisša-čobiə-ša-wwa-dʼa-mhi-nikuki-jimin-duuwlo-pčutar
mp  guːn-rə-ničə-čəːbiə-rə-wwaː-dʼəː-msiː-ŋiːkukin-wiːbi-duːəwləːn-pčutar
ge  shaman.[NOM]say-AOR-3SGsee-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]NEG-AOR-1SGkill-FUT.IMM-1SGyou.SG-ATTR.[NOM]daughter.in.law-RFL.SGI-DAT/LOCfeel.sorry-ADJZ.[NOM]that.[NOM]
gg  Schamane.[NOM]sagen-AOR-3SGsehen-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]NEG-AOR-1SGtöten-FUT.IMM-1SGdu-ATTR.[NOM]Schwiegertochter-RFL.SGich-DAT/LOCleid.tun-ADJZ.[NOM]jener.[NOM]
gr  шаман.[NOM]сказать-AOR-3SGувидеть-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]NEG-AOR-1SGубить-FUT.IMM-1SGты-ATTR.[NOM]невестка-RFL.SGя-DAT/LOCжалеть-ADJZ.[NOM]тот.[NOM]
mc  v-v:tense1-v:pn1v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]v-v:tense1-v:pn2v-v:tense2-v:pn1pers-pers>posspro.[n:case]n-n:rfl.posspers-n:casev-v>adj.[n:case]dem.[n:case]
ps  vptcppersauxvposspronpersadjdem
fe   says: "I have seen [her].I won't kill your daughter-in-law!I feel sorry for the daughter-in-law!"
fg  Schamane sagt: "Ich habe [sie] gesehen.Ich töte deine Schwiegertochter nicht!Mir tut die Schwiegertochter leid!"
fr  говорит: «Видел.Я не убью твою невестку!Мне жалко невестку!»
ltr  говоритъ: видалъ.Я не убью невѣстку!Мнѣ жалко ту невѣстку!
[96]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.201 (001.201)NNR_190X_NelheKokora_flk.202 (001.202)
stl  — Tuɣə ɣučow haman taduk monit dʼudu huručo.Tar aminin tikulidʼačow
st  — Туһеˊ һучӧw хаман тадуˊк моˊніт џӱˊду хуручӧˊ.Тар амінін тыкуlіџачӧw
ts  — Tuɣə gučow haman taduk moniš dʼudu huručo. Tar aminin tikulidʼačow.
tx  kukiji!" — Tuɣə gučow haman taduk moniš dʼudu huručo. Tar aminin tikulidʼačow.
mb  kuki-jituɣəgu-čo-whamanta-dukmon-i-šdʼu-duhuru-čotaramin-i-ntiku-l-i-dʼa-čo-w
mp  kukin-wiːtugiguːn-čəː-wsamaːntar-dukməːn-i-sdʼuː-duːsuru-čəːtaramiːn-i-ntiku-l-i-dʼə-čəː-w
ge  daughter.in.law-RFL.SGsosay-PST-%3SGshaman.[NOM]that-ABLself.[NOM]-EP-2SGtent-DAT/LOCleave-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGbe.angry-INCH-EP-IPFV-
gg  Schwiegertochter-RFL.SGsosagen-PST-%3SGSchamane.[NOM]jener-ABLselbst.[NOM]-EP-2SGZelt-DAT/LOClosgehen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGsich.ärgern-INCH-EP-
gr  невестка-RFL.SGтаксказать-PST-%3SGшаман.[NOM]тот-ABLсам.[NOM]-EP-2SGчум-DAT/LOCуйти-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGсердиться-INCH-EP-
mc  n-n:rfl.possadvv-v:tense2-v:pn2n.[n:case]dem-n:caseemphpro.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casev-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2
ps  nadvvndememphpronptcpdemnv
fe  So the shaman said, and he went to his own tent.The father got angry.
fg  So sprach der Schamane und ging zu seinem eigenen Zelt.Der Vater wurde böse.
fr  Так сказал шаман и ушёл в свой чум.Отец рассердился.
ltr  — Такъ ска залъ шаманъ — тутъ въ свой чумъ ушелъ.Тотъ отецъ осердился
[97]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.203 (001.203)NNR_190X_NelheKokora_flk.204 (001.204)NNR_190X_NelheKokora_flk.205 (001.205)NNR_190X_NelheKokora_flk.206 (001.206)
stl  — Əkuni tin haman bigin?— Nənakinma!Haman biwuk huručo.Aminin isnondʼarən — onə wadʼam kukiji?
st  — Еˊкуні тын хаман бігін?— Ненаˊкынма!Хаман біˊwук хуручӧˊ.Амініˊн із̬ноˊнџӓрен — оне wаˊџам кукыˊі?
ts  "Əkunitin haman biɦin? — Nənakinma!" Haman biwuk huručo. Aminin isnondʼarən: "Onə wadʼam kukiji?
tx  "Əkunitin haman biɦin? — Nənakinma!" Haman biwuk huručo. Aminin isnondʼarən:
mb  əkun-i-tinhamanbi-ɦi-nnənakin-mahamanbiwukhuru-čoamin-i-nisnon-dʼa-rə-n
mp  eːkun-i-tinsamaːnbi-rə-nŋinakin-wəsamaːnbiwuksuru-čəːamiːn-i-nisnon-dʼə-rə-n
ge  PST-%3SGwhat-EP-3PLshaman.[NOM]be-AOR-3SGdog.[NOM]-EMPHshaman.[NOM]foreverleave-PTCP.PST.[NOM]father.[NOM]-EP-3SG%worry-IPFV-AOR-3SG
gg  IPFV-PST-%3SGwas-EP-3PLSchamane.[NOM]sein-AOR-3SGHund.[NOM]-EMPHSchamane.[NOM]für.immerlosgehen-PTCP.PST.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SG%sich.sorgen-IPFV-AOR-
gr  IPFV-PST-%3SGчто-EP-3PLшаман.[NOM]быть-AOR-3SGсобака.[NOM]-EMPHшаман.[NOM]навсегдауйти-PTCP.PST.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SG%заботиться-IPFV-AOR
mc  -v:pn2interrog-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]-clitn.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1
ps  interrogncopnnadvptcpnv
fe  "What kind of shaman is he?[Such a] dog!"The shaman went away forever.The father is worrying: "How do I kill my daughter-
fg  "Was für ein Schamane ist das?[So ein] Hund!"Der Schamane ging für immer fort.Der Vater macht sich Sorgen: "Wie töte ich meine
fr  «Что он за шаман?Собака!»Шаман ушёл навсегда.Отец беспокоится: «Как убить невестку?
ltr  — Какойтакой шаманъ есть?— Собака!— Шаманъ навсегда ушелъ.Отецъ заботится: — какъ убью невѣстку?
[98]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.207 (001.207)NNR_190X_NelheKokora_flk.208 (001.208)
stl  Homa bidʼarən — tuɣə isnon dʼarən aminiji.Nakun əməčo.
st  Хома біˊџӓрен — туһе із̬ноˊн џарен амініˊі.Накуˊн емечӧˊ.
ts  Homa bidʼarən", tuɣə isnondʼarən aminiji. Nakun əməčo.
tx  "Onə wadʼam kukiji? Homa bidʼarən", tuɣə isnondʼarən aminiji. Nakun əməčo.
mb  onəwa-dʼa-mkuki-jiho-mabi-dʼa-rə-ntuɣəisnon-dʼa-rə-namin-i-jinakunəmə-čo
mp  oniwaː-dʼəː-mkukin-wiːsoː-məbi-dʼə-rə-ntugiisnon-dʼə-rə-namiːn-i-wiːnəkuːnəmə-čəː
ge  howkill-FUT.IMM-1SGdaughter.in.law-RFL.SGstrong-EVAL.[NOM]be-IPFV-AOR-3SGso%worry-IPFV-AOR-3SGfather-EP-RFL.SGyounger.sibling.[NOM]come-PTCP.PST.[NOM]
gg  3SGwietöten-FUT.IMM-1SGSchwiegertochter-RFL.SGstark-EVAL.[NOM]sein-IPFV-AOR-3SGso%sich.sorgen-IPFV-AOR-3SGVater-EP-RFL.SGjüngeres.Geschwister.[NOM]kommen-PTCP.PST.[NOM]
gr  -3SGкакубить-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGсильный-EVAL.[NOM]быть-IPFV-AOR-3SGтак%заботиться-IPFV-AOR-3SGотец-EP-RFL.SGмладший.сиблинг.[NOM]прийти-PTCP.PST.[NOM]
mc  interrogv-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.possadj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1advv-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:rfl.possn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]
ps  interrogvnadjcopadvvnnptcp
fe  in-law?It will be bad", so the father is worrying.The younger brother came.
fg  Schwiegertochter?Es wird schlecht sein", so sorgt sich der Vater.Der jüngere Bruder kam.
fr  Беде быть». Так беспокоится отец.Пришёл младший брат.
ltr  Бѣда будетъ — такъ забо тится отецъ.Малый сынъ пришелъ.
[99]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.209 (001.209)NNR_190X_NelheKokora_flk.210 (001.210)
stl  Nakun nʼan amindu ɣunən: Ə, aminin, mindu urɣəpču!Bi ɣadʼam kukiji!Bi wadʼam akiniji!
st  Накуˊн нˋаˊн аміˊнду һуˊнен: Е, амінін, міндуˊ уˊрһепчӱ!Бі һаˊџам кукыˊі!Бі wаˊџӓм акыніˊі!
ts  Nakun nʼan amindu gunən: "Ə, aminin, mindu urɣəpču! Bi gadʼam kukiji! Bi wadʼam akiniji!
tx  Nakun nʼan amindu gunən: "Ə, aminin, mindu urɣəpču! Bi gadʼam kukiji! Bi wadʼam
mb  nakunnʼanamin-dugun-ə-nəamin-i-nmin-duurɣə-pčubiga-dʼa-mkuki-jibiwa-dʼa-m
mp  nəkuːnnʼaːnamiːn-duːguːn-rə-namiːn-i-nbi-duːurgə-pčubiga-dʼəː-mkukin-wiːbiwaː-dʼəː-m
ge  younger.sibling.[NOM]againfather-DAT/LOCsay-AOR-3SGehfather.[NOM]-EP-3SGI-DAT/LOCweight-ADJZ.[NOM]I.[NOM]take-FUT.IMM-1SGsister.in.law-RFL.SGI.[NOM]kill-FUT.IMM-
gg  jüngeres.Geschwister.[NOM]wiederVater-DAT/LOCsagen-AOR-3SGähVater.[NOM]-EP-3SGich-DAT/LOCGewicht-ADJZ.[NOM]ich.[NOM]nehmen-FUT.IMM-1SGSchwägerin-RFL.SGich.[NOM]töten-FUT.IMM-
gr  младший.сиблинг.[NOM]опятьотец-DAT/LOCсказать-AOR-3SGэотец.[NOM]-EP-3SGя-DAT/LOCтяжесть-ADJZ.[NOM]я.[NOM]взять-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGя.[NOM]убить-FUT.IMM
mc  n.[n:case]advn-n:casev-v:tense1-v:pn1interjn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)pers-n:casen-n>adj.[n:case]pers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.posspers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1
ps  nadvnvinterjnpersadjpersvnpersv
fe  The younger brother again says to the father: "Oh, father, it's difficult for me!I'll take my sister-in-law!I'll kill my older brother!
fg  Der jüngere Bruder sagt wieder zum Vater: "Ach, Vater, es ist schwierig für mich!Ich nehme meine Schwägerin!Ich töte meinen älteren
fr  Младший брат опять умоляет отца: «Ох, отец, мне тяжело!Я возьму невестку!Я убью старшего брата!
ltr  Малый сынъ опять отцу говоритъ: Э, отецъ, мнѣ тяжело!— Я возьму невѣстку!Я убью старшаго брата!
[100]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.211 (001.211)NNR_190X_NelheKokora_flk.212 (001.212)NNR_190X_NelheKokora_flk.213 (001.213)
stl  Bi kəɣədʼam!Ətirkan doldičo — doldimətəmi ɣučo: iduɣu haman ajatmər?
st  Бі кеˊһеџӓм!Етыркаˊн доˊlдычӧ — доˊlдыметемі һучӧ: іˊдуһу хамаˊн аjаˊтмер?
ts  Bi kəɣədʼam!" Ətirkan doldičo — doldimətəmi gučo: "Iduɣu haman ajatmər?
tx  akiniji! Bi kəɣədʼam!" Ətirkan doldičo — doldimətəmi gučo: "Iduɣu haman
mb  akin-i-jibikəɣə-dʼa-mətirkandoldi-čodoldi-mətəmigu-čoiduɣuhaman
mp  akiːn-i-wiːbikəhə-dʼə.[rə]-mətirkəːndoːldiː-čəːdoːldiː-mətəmiguːn-čəːidigsamaːn
ge  1SGelder.brother-EP-RFL.SGI.[NOM]suffer-IPFV.[AOR]-1SGold.man.[NOM]hear-PTCP.PST.[NOM]hear-%CVB.SEQsay-PTCP.PST.[NOM]which.[NOM]shaman.[NOM]
gg  1SGälterer.Bruder-EP-RFL.SGich.[NOM]leiden-IPFV.[AOR]-1SGalter.Mann.[NOM]hören-PTCP.PST.[NOM]hören-%CVB.SEQsagen-PTCP.PST.[NOM]welcher.[NOM]Schamane.[NOM]
gr  -1SGстарший.брат-EP-RFL.SGя.[NOM]мучаться-IPFV.[AOR]-1SGстарик.[NOM]слышать-PTCP.PST.[NOM]слышать-%CVB.SEQсказать-PTCP.PST.[NOM]который.[NOM]шаман.[NOM]
mc  n-n:(ep)-n:rfl.posspers.[n:case]v-v>v.[v:tense1]-v:pn1n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersv-v>ptcp.[n:case]interrog.[n:case]n.[n:case]
ps  npersvnptcpvptcpinterrogn
fe  I am suffering!"The old man listened, having listened he said: "Which shaman is better?
fg  Bruder!Ich leide!"Der alte Mann hörte zu, er hörte zu und sagte: "Welcher Schamane ist besser?
fr  Я мучаюсь!»Старик выслушал и, выслушав, говорит: «Какой шаман лучше?
ltr  Я муча юсь!— Старикъ выслушалъ — вы слушавши сказалъ: который шаманъ лучше?
[101]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.214 (001.214)NNR_190X_NelheKokora_flk.215 (001.215)
stl  — Təɣəmi huruwkəl ɣalaktikal dʼa ɣə-baba haman!Tar dʼaɣə-baba huruwkəl əwəški!Unə
st  — Теһеміˊ хуруˊwкеl һаlаˊктыкаl џӓ һе-баба хамаˊн!Тар џӓˊһе-баба хуруˊwкеl еwешкіˊ!Уˊне
ts  — Təɣəmi huruwkəl galaktikal dʼaɣə baba haman! Tar dʼaɣə baba huruwkəl əwəški!" Unə
tx  ajatmər? — Təɣəmi huruwkəl galaktikal dʼaɣə baba haman! Tar dʼaɣə baba huruwkəl əwəški!" Unə
mb  aja-tmərtəɣəmihuru-w-kəlgalakti-kaldʼaɣə babahamantardʼaɣə babahuru-w-kələwə-škiunə
mp  aja-tmərtəgəmiːsuru-wu-kəlgələːktə-kəldʼaɣə babasamaːntardʼaɣə babasuru-p-kələwə-skiːunəː
ge  good-COMP.[NOM]tomorrowleave-PASS-IMP.2SGsearch-IMP.2SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]shaman.[NOM]that.[NOM]Baba.Yagaold.woman.[NOM]leave-CAUS-IMP.2SGhere-LOC.LATsoon
gg  gut-COMP.[NOM]morgenlosgehen-PASS-IMP.2SGsuchen-IMP.2SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]Schamane.[NOM]jener.[NOM]Baba.Jagaalte.Frau.[NOM]losgehen-CAUS-IMP.2SGhier-LOC.LATbald
gr  хороший-COMP.[NOM]завтрауйти-PASS-IMP.2SGискать-IMP.2SGБаба.Ягабаба.[NOM]шаман.[NOM]тот.[NOM]Баба.Ягабаба.[NOM]уйти-CAUS-IMP.2SGздесь-LOC.LATскоро
mc  adj-adj>adj.[n:case]advv-v>v-v:imp.pnv-v:imp.pnnpropn.[n:case]n.[n:case]dem.[n:case]npropn.[n:case]v-v>v-v:imp.pnlocn-locn:loc.caseadv
ps  adjadvvvnpropnndemnpropnvlocnadv
BOR  RUS:cultRUS:coreRUS:cultRUS:core
fe  Go tomorrow and search the Baba Yaga shaman!Bring the Baba Yaga here!"Early
fg  Geh morgen und such die Baba-Jaga-Schamanin!Bring die Baba-Jaga her!"Früh
fr  Отправляйся завтра искать Бабу-Ягу-шаманку!Приведи ту Бабу-Ягу сюда!»Рано
ltr  Завтра пойди, ищи џӓ һе-баб’у шамана!Ту џӓһе-баб’у приведи суда!Рано
[102]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.216 (001.216)NNR_190X_NelheKokora_flk.217 (001.217)NNR_190X_NelheKokora_flk.218 (001.218)
stl  timatna nakun huručo.Ilanitin tirɣani dʼuji bakača.Ər dʼudu dʼaɣə-baba təɣətčərən.
st  тымаˊтна накуˊн хуручӧˊ.Іlаныˊтын тырһаніˊ џӱі бакачаˊ.Ер џӱˊду џӓһе-баба теһеˊтчерен.
ts  timatna nakun huručo. Ilanitin tirɣani dʼuji bakača. Ər dʼudu dʼaɣə baba təɣətčərən.
tx  timatna nakun huručo. Ilanitin tirɣani dʼuji bakača. Ər dʼudu dʼaɣə baba
mb  timatnanakunhuru-čoilan-i-tintirɣanidʼu-jibaka-čaərdʼu-dudʼaɣə babatəɣət-čə-
mp  timaːtnənəkuːnsuru-čəːilan-giː-tintirganiːdʼuː-jəbaka-čəːərdʼuː-duːdʼaɣə babatəgət-dʼə-
ge  in.the.morningyounger.sibling.[NOM]leave-PTCP.PST.[NOM]three-ORD-3PLday.[NOM]tent-ACC.INDEFfind-PTCP.PST.[NOM]this.[NOM]tent-DAT/LOCBaba.Yagaold.woman.[NOM]sit-IPFV-
gg  morgensjüngeres.Geschwister.[NOM]losgehen-PTCP.PST.[NOM]drei-ORD-3PLTag.[NOM]Zelt-ACC.INDEFfinden-PTCP.PST.[NOM]dieser.[NOM]Zelt-DAT/LOCBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]sitzen-
gr  утроммладший.сиблинг.[NOM]уйти-PTCP.PST.[NOM]три-ORD-3PLдень.[NOM]чум-ACC.INDEFнайти-PTCP.PST.[NOM]этот.[NOM]чум-DAT/LOCБаба.Ягaбаба.[NOM]сидеть-
mc  advn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)n.[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n:casenpropn.[n:case]v-v>v-
ps  advnptcpadjnnptcpdemnnpropnv
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  in the morning the younger brother went off.On the third day he found a tent.In this tent the Baba Yaga is sitting.
fg  am Morgen ging der jüngere Bruder los.Am dritten Tag fand er ein Zelt.In diesem Zelt sitzt die Baba-Jaga.
fr  утром младший брат ушёл.На третий день он нашёл чум.В том чуме Баба-Яга сидит.
ltr  утромъ малый братъ ушелъ.На третій день чумъ нашелъ.Въ этомъ чуму Џӓһе-баба сидитъ.
[103]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.219 (001.219)NNR_190X_NelheKokora_flk.220 (001.220)
stl  Nakun ara kukan əməčo.Dʼaɣə-baba ikəɣdə rən — ilan umnoə ikəɣdəčo.Taduk Dʼaɣə-baba
st  Накуˊн араˊ кукаˊн емечӧ.Џӓһеˊ-баба ікеˊһде рен — іlаˊн умноˊе ікеһдечӧ.Тадуˊк Џӓһе-баба
ts  Nakun arakukan əməčo. Dʼaɣə baba ikəɣdərən — ilan umnoə ikəɣdəčo. Taduk Dʼaɣə baba
tx  təɣətčərən. Nakun arakukan əməčo. Dʼaɣə baba ikəɣdərən — ilan umnoə ikəɣdəčo. Taduk Dʼaɣə
mb  rə-nnakunarakukanəmə-čodʼaɣə babaikəɣ-də-rə-nilanumnoəikəɣ-də-čota-dukdʼaɣə
mp  rə-nnəkuːnarakukaːnəmə-čəːdʼaɣə babaikəɣ-dʼə-rə-nilanumnəːikəɣ-dʼə-čəːtar-dukdʼaɣə
ge  AOR-3SGyounger.sibling.[NOM]silentlycome-PTCP.PST.[NOM]Baba.Yagaold.woman.[NOM]sneeze-IPFV-AOR-3SGthree.[NOM]time.[NOM]sneeze-IPFV-PTCP.PST.[NOM]that-ABLBaba.Yaga
gg  IPFV-AOR-3SGjüngeres.Geschwister.[NOM]leisekommen-PTCP.PST.[NOM]Baba.Jagaalte.Frau.[NOM]niesen-IPFV-AOR-3SGdrei.[NOM]Mal.[NOM]niesen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLBaba.Jaga
gr  IPFV-AOR-3SGмладший.сиблинг.[NOM]тихонькоприйти-PTCP.PST.[NOM]Баба.Ягабаба.[NOM]чихнуть-IPFV-AOR-3SGтри.[NOM]раз.[NOM]чихнуть-IPFV-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLБаба.Яга
mc  v:tense1-v:pn1n.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]npropn.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1cardnum.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casenprop
ps  nadvptcpnpropnvcardnumnptcpdemnprop
BOR  RUS:cultRUS:coreRUS:cult
fe  The younger brother came silently there.The Baba Yaga is sneezing, she sneezed three times.Then the Baba Yaga
fg  Der jüngere Bruder kam leise heran.Die Baba Jaga niest, sie nieste dreimal.Dann sagte die Baba-
fr  Младший брат тихонько подошёл [к чуму].Баба-Яга чихает. Она чихнула три раза.Тут Баба-Яга
ltr  Малый сынъ тихонько подошелъ.Џӓһе-баба чихаетъ — три раза чихнула.Тутъ Џӓһе-баба
[104]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.221 (001.221)NNR_190X_NelheKokora_flk.222 (001.222)NNR_190X_NelheKokora_flk.223 (001.223)NNR_190X_NelheKokora_flk.224 (001.224)
stl  ɣučo: Əkun əmənon?Iduɣu əmənon?Imči?Nakun ɣučo: bajə əməčo.
st  һуˊчӧ: Еˊкун еменоˊн?Іˊдуһу еменон?Іˊмчі?Накуˊн һучӧ: баjеˊ емечӧˊ.
ts  gučo: "Əkun əmənon? Iduɣu əmənon? Imči?" Nakun gučo: "Bajə əməčo.
tx  baba gučo: "Əkun əmənon? Iduɣu əmənon? Imči?" Nakun gučo:
mb  babagu-čoəkunəmə-no-niduɣuəmə-no-nimčinakungu-čo
mp  babaguːn-čəːeːkunəmə-nəː-nidigəmə-nəː-nimčinəkuːnguːn-čəː
ge  old.woman.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]what.[NOM]come-PROB-3SGwhich.[NOM]come-PROB-3SG%whoseyounger.sibling.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]
gg  alte.Frau.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]was.[NOM]kommen-PROB-3SGwelcher.[NOM]kommen-PROB-3SG%wessenjüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]
gr  баба.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]что.[NOM]прийти-PROB-3SGкоторый.[NOM]прийти-PROB-3SG%чеймладший.сиблинг.[NOM]сказать-
mc  n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interrog.[n:case]v-v:mood1-v:pn1interrog.[n:case]v-v:mood1-v:pn1interrogn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]
ps  nptcpinterrogvinterrogvinterrognptcp
BOR  RUS:core
fe  said: "What kind of person is coming?Which one is coming?Whose one?"The younger brother said: "A human has come.
fg  Jaga: "Was für einer kommt da?Welcher kommt?Wessen?"Der jüngere Bruder sagte: "Ein Mensch ist gekommen.
fr  спрашивает: «Кто пришёл?Кто такой пришёл?Чей?»Младший брат говорит: «Человек пришёл.
ltr  сказала: Какой идетъ?Который идетъ?Чей?Малый братъ сказалъ: человѣкъ при шелъ.
[105]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.225 (001.225)NNR_190X_NelheKokora_flk.226 (001.226)
stl  Mini aminin busšadərən — bələlkal!ajakal, poжaluj!Dʼaɣə-
st  Міні амініˊн бусшӓˊдерен — беˊlеlкаl!аjакаˊl, пожаˊlуj!Џӓһе-баба
ts  Mini aminin busšadərən — bələlkal! Ajakal, požaluj!" Dʼaɣə
tx  "Bajə əməčo. Mini aminin busšadərən — bələlkal! Ajakal, požaluj!" Dʼaɣə
mb  bajəəmə-čomi-niamin-i-nbusša-də-rə-nbələ-l-kalaja-kalpožalujdʼaɣə
mp  bəjəəmə-čəːbi-ŋiːamiːn-i-nbussə-dʼə-rə-nbələ-l-kəlaja-kəlpožalujdʼaɣə
ge  human.[NOM]come-PTCP.PST.[NOM]I-ATTR.[NOM]father.[NOM]-EP-%1SGbe.ill-IPFV-AOR-3SGhelp-INCH-IMP.2SGdo.good-IMP.2SGpleaseBaba.Yaga
gg  Mensch.[NOM]kommen-PTCP.PST.[NOM]ich-ATTR.[NOM]Vater.[NOM]-EP-%1SGkrank.sein-IPFV-AOR-3SGhelfen-INCH-IMP.2SGGutes.tun-IMP.2SGbitteBaba.Jaga
gr  PTCP.PST.[NOM]человек.[NOM]прийти-PTCP.PST.[NOM]я-ATTR.[NOM]отец.[NOM]-EP-%1SGболеть-IPFV-AOR-3SGпомочь-INCH-IMP.2SGделать.добро-IMP.2SGпожалуйстаБаба.Яга
mc  n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1v-v>v-v:imp.pnv-v:imp.pnprtnprop
ps  nptcpposspronvvvprtnprop
BOR  RUS:modRUS:cult
fe  My father is sick, help!Do something good, please!"The Baba
fg  Mein Vater ist krank, hilf!Tue etwas Gutes, bitte!"Die Baba-
fr  Мой отец болен. Помоги!Сделай добро, пожалуйста!»Баба-Яга
ltr  Мой отецъ боlѣетъ — пособи!Сдѣлай добро, пожалуйста!Џӓһе-баба
[106]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.227 (001.227)NNR_190X_NelheKokora_flk.228 (001.228)NNR_190X_NelheKokora_flk.229 (001.229)
stl  baba ɣučo: niwə hini ami nin?Nidu huruwdʼam?Nakun ɣučo: mini aminin Bambajkakurwə!
st   һуˊчӧ: ніwе хіні амі ніˊн?Ніˊду хуруˊwџӓм?Накуˊн һуˊчӧ: міні амініˊн Бамбаjкаˊкурwе!
ts  baba gučo: "Niwə hini aminin? Nidu huruwdʼam?" Nakun gučo: "Mini aminin Bambajkakurwə!"
tx  baba gučo: "Niwə hini aminin? Nidu huruwdʼam?" Nakun gučo:
mb  babagu-čoni-wəhi-niamin-i-nni-duhuru-w-dʼa-mnakungu-čo
mp  babaguːn-čəːŋiː-wəsiː-ŋiːamiːn-i-nŋiː-duːsuru-wu-dʼəː-wnəkuːnguːn-čəː
ge  old.woman.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]who.[NOM]-EMPHyou.SG-ATTR.[NOM]father.[NOM]-EP-%2SGwho-DAT/LOCleave-PASS-FUT.IMM-1SGyounger.sibling.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]
gg  alte.Frau.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]wer.[NOM]-EMPHdu-ATTR.[NOM]Vater.[NOM]-EP-%2SGwer-DAT/LOClosgehen-PASS-FUT.IMM-1SGjüngeres.Geschwister.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]
gr  баба.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]кто.[NOM]-EMPHты-ATTR.[NOM]отец.[NOM]-EP-%2SGкто-DAT/LOCуйти-PASS-FUT.IMM-1SGмладший.сиблинг.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]
mc  n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interrog.[n:case]-clitpers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)interrog-n:casev-v>v-v:tense2-v:pn2n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]
ps  nptcpinterrogpossproninterrogvnptcp
BOR  RUS:core
fe  Yaga said: "Who is your father?Who will I go to?"The younger brother said: "My father is Bambaj!"
fg  Jaga sagte: "Wer ist dein Vater?Zu wem gehe ich hin?"Der jüngere Bruder sagte: "Mein Vater ist Bambaj!"
fr  спрашивает: «Кто твой отец?К кому идти?»Младший брат отвечает: «Мой отец Бамбай!»
ltr   сказала: кто твой отецъ?Къ кому пойду?Малый братъ сказалъ: мой отецъ — Бамбаˊj!
[107]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.230 (001.230)NNR_190X_NelheKokora_flk.231 (001.231)
stl  — Kə! Huruwɣot! — ɣunən Dʼaɣə-baba.Dʼurinitin tirɣani əməčo dʼudu amini.
st  — Ке! Хуруwһот! — һуˊнен Џӓһе-баба.Џӱˊрынітын тырһані емечӧˊ џӱду амініˊ.
ts  "Kə, huruwɣot", gunən Dʼaɣə baba. Dʼurinitin tirɣani əməčo dʼudu amini.
tx  "Mini aminin Bambajkakurwə!" "Kə, huruwɣot", gunən Dʼaɣə baba. Dʼurinitin tirɣani
mb  mi-niamin-i-nBambaj-kaku-r-wəhuru-w-ɣotgun-ə-ndʼaɣə babadʼur-i-ni-tintirɣani
mp  bi-ŋiːamiːn-i-nBambaj-kəːkuːn-l-wəsuru-wu-ŋəːtguːn-rə-ndʼaɣə babadʼuːr-giː-ŋi-tintirganiː
ge  I-ATTR.[NOM]father.[NOM]-EP-%1SGBambaj-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHINTJleave-PASS-IMP.1PL.INsay-AOR-3SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]two-ORD-ALIEN-3PLday.[NOM]
gg  ich-ATTR.[NOM]Vater.[NOM]-EP-%1SGBambaj-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHINTJlosgehen-PASS-IMP.1PL.INsagen-AOR-3SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]zwei-ORD-ALIEN-3PLTag.[NOM]
gr  я-ATTR.[NOM]отец.[NOM]-EP-%1SGБамбай-AFCT-%PL.[NOM]-EMPHINTJуйти-PASS-IMP.1PL.INсказать-AOR-3SGБаба.Ягабаба.[NOM]два-ORD-ALIEN-3PLдень.[NOM]
mc  pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)nprop-n:(eval)-n:(num).[n:case]-clitinterjv-v>v-v:imp.pnv-v:tense1-v:pn1npropn.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:Any-n:(poss)n.[n:case]
ps  posspronnpropinterjvvnpropnadjn
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  "Well, let's go", the Baba Yaga says.On the second day they(?) came to the father's tent.
fg  "Nun, lass uns gehen", sagt die Baba Jaga.Am zweiten Tag kamen sie(?) zum Zelt des Vaters.
fr  «Ну, пойдём!» — говорит Баба-Яга.На второй день они(?) пришли в чум отца.
ltr  Ну! Пойдемъ! — говоритъ Џӓһебаба.На второй день пришли въ чумъ отца.
[108]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.232 (001.232)NNR_190X_NelheKokora_flk.233 (001.233)
stl  Aminin ɣučo: bi busšadʼarəm.Hi ɣakal hargi!Ər hargi nokəl kukiji!
st  Амініˊн һучӧ: бі бусшӓˊџӓрем.Хі һакаˊl харгі!Ер харгі нокеl кукыˊі!
ts  Aminin gučo: "Bi busšadʼarəm. Hi gakal hargi! Ər hargi nokəl kukiji!
tx  əməčo dʼudu amini. Aminin gučo: "Bi busšadʼarəm. Hi gakal hargi! Ər hargi
mb  əmə-čodʼu-duami-niamin-i-ngu-čobibusša-dʼa-rə-mhiga-kalhargiərhargi
mp  əmə-čəːdʼuː-duːamiːn-ŋiːamiːn-i-nguːn-čəːbibussə-dʼə-rə-msiːga-kəlhargiːərhargiː
ge  come-PTCP.PST.[NOM]tent-DAT/LOCfather-ATTRfather.[NOM]-EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]be.ill-IPFV-AOR-1SGyou.SG.[NOM]take-IMP.2SGdevil.[NOM]this.[NOM]devil.[NOM]
gg  kommen-PTCP.PST.[NOM]Zelt-DAT/LOCVater-ATTRVater.[NOM]-EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]krank.sein-IPFV-AOR-1SGdu.[NOM]nehmen-IMP.2SGTeufel.[NOM]dieser.[NOM]Teufel.[NOM]
gr  прийти-PTCP.PST.[NOM]чум-DAT/LOCотец-ATTRотец.[NOM]-EP-3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]болеть-IPFV-AOR-1SGты.[NOM]взять-IMP.2SGчерт.[NOM]этот.[NOM]черт.[NOM]
mc  v-v>ptcp.[n:case]n-n:casen-n>adjn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1pers.[n:case]v-v:imp.pnn.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]
ps  ptcpnadjnptcppersvpersvndemn
fe  The father said: "I am sick.You take the devil [away]!Put this devil into the
fg  Der Vater sagte: "Ich bin krank.Nimm du den Teufel [weg]!Stecke den Teufel in die
fr  Отец говорит: «Я болен.Избавь [меня] от дьявола!Всели этого дьявола в
ltr  Отецъ сказалъ: я болѣю— ты возьми дьявола!Этого дьявоlа положь въ
[109]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.234 (001.234)NNR_190X_NelheKokora_flk.235 (001.235)NNR_190X_NelheKokora_flk.236 (001.236)NNR_190X_NelheKokora_flk.237 (001.237)NNR_190X_NelheKokora_flk.238
stl  Wakal kukiji!— tuɣi məja!Dʼaɣə-baba doldičo.— Doldimətəmi akinir dʼudu
st  Wаˊкаl кукыˊі!— туһы меjа!Џӓһе-баба доˊlдычо.— Доˊlдыметемі акыніˊр џӱˊду
ts  Wakal kukiji! — Tuɣi məja!" Dʼaɣə baba doldičo. — Doldimətəmi akinir dʼudu
tx  nokəl kukiji! Wakal kukiji! — Tuɣi məja!" Dʼaɣə baba doldičo. — Doldimətəmi akinir
mb  no-kəlkuki-jiwa-kalkuki-jituɣiməjadʼaɣə babadoldi-čodoldi-mətəmiakin-i-r
mp  nəː-kəlkukin-wiːwaː-kəlkukin-wiːtugiməjadʼaɣə babadoːldiː-čəːdoːldiː-mətəmiakiːn-i-l
ge  put-IMP.2SGdaughter.in.law-RFL.SGkill-IMP.2SGdaughter.in.law-RFL.SGso%necessaryBaba.Yagaold.woman.[NOM]hear-PTCP.PST.[NOM]hear-%CVB.SEQelder.brother
gg  legen-IMP.2SGSchwiegertochter-RFL.SGtöten-IMP.2SGSchwiegertochter-RFL.SGso%nötigBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]hören-PTCP.PST.[NOM]hören-%CVB.SEQ
gr  класть-IMP.2SGневестка-RFL.SGубить-IMP.2SGневестка-RFL.SGтак%надоБаба.Ягабаба.[NOM]слышать-PTCP.PST.[NOM]слышать-%CVB.SEQ
mc  v-v:imp.pnn-n:rfl.possv-v:imp.pnn-n:rfl.possadvprtnpropn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersn-n:(ep)-
ps  vnvnadvprtnpropnptcpvn
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  daughter-in-law!Kill the daughter-in-law!So it has to be!"The Baba Yaga listened.Having listened she went to the
fg  Schwiegertochter!Töte die Schwiegertochter!So muss es sein!"Die Baba Jaga hörte zu.Sie hörte zu und ging zum Zelt des
fr  невестку!Убей невестку!Так надо!»Баба-Яга выслушала.Выслушав, она пошла в чум
ltr  невѣстку!Убей невѣстку!— Такъ надо!Џӓһе-баба выслушала— выслушав ши къ старшему
nt  [DCh]: Not clear from the context
[110]
ref   (001.238)NNR_190X_NelheKokora_flk.239 (001.239)NNR_190X_NelheKokora_flk.240 (001.240)
stl  huručo.Kukiji omukon dʼudu təɣətčarən.Dʼaɣə-baba isšačo kukiji.
st  хуручӧˊ.Кукыˊі омукоˊн џӱˊду теһеˊтчӓрен.Џӓһеˊ-баˊба ісшӓчӧˊ кукыˊі.
ts  huručo. Kukiji omukon dʼudu təɣətčarən. Dʼaɣə baba isšačo kukiji.
tx  dʼudu huručo. Kukiji omukon dʼudu təɣətčarən. Dʼaɣə baba isšačo kukiji.
mb  dʼu-duhuru-čokuki-jiomukondʼu-dutəɣət-ča-rə-ndʼaɣə babaisša-čokuki-ji
mp  dʼuː-duːsuru-čəːkukin-wiːumundʼuː-duːtəgət-dʼə-rə-ndʼaɣə babaičə-čəːkukin-wiː
ge  -EP-%PL.[NOM]tent-DAT/LOCleave-PTCP.PST.[NOM]daughter.in.law-RFL.SGone.[NOM]tent-DAT/LOCsit-IPFV-AOR-3SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]see-PTCP.PST.[NOM]
gg  älterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]Zelt-DAT/LOClosgehen-PTCP.PST.[NOM]Schwiegertochter-RFL.SGeins.[NOM]Zelt-DAT/LOCsitzen-IPFV-AOR-3SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]sehen-PTCP.PST.[NOM]
gr  старший.брат-EP-%PL.[NOM]чум-DAT/LOCуйти-PTCP.PST.[NOM]невестка-RFL.SGодин.[NOM]чум-DAT/LOCсидеть-IPFV-AOR-3SGБаба.Ягабаба.[NOM]увидеть-PTCP.PST.[NOM]невестка-
mc  n:(num).[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.posscardnum.[n:case]n-n:casev-v>v-v:tense1-v:pn1npropn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.poss
ps  nptcpncardnumnvnpropnptcpn
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  older brother's tent.The daughter-in-law is sitting alone in the tent.The Baba Yaga watched the daughter-in-law.
fg  älteren Bruders.Die Schwiegertochter sitzt alleine im Zelt.Die Baba Jaga betrachtete die Schwiegertochter.
fr  старшего брата.В чуме сидит одна невестка.Баба-Яга оглядела невестку.
ltr  брату въ чумъ пошла.Невѣстка одна въ чуму сидитъ.Џӓһеˊ-баба осмотрѣла невѣстку.
nt  why plural marking here.
[111]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.241 (001.241)NNR_190X_NelheKokora_flk.242 (001.242)
stl  Dʼaɣə-baba ɣunən: irə bajə?Kukim ɣučo: mini ədiw bəjuɣilčo.
st  Џӓһеˊ-бабаˊ һуˊнен: іˊре баjеˊ?Кукыˊм һуˊчӧ: міні едыw беӱһыlчӧ.
ts  Dʼaɣə baba gunən: "Irə bajə?" Kukim gučo: "Mini ədiw bəjuɣilčo."
tx  Dʼaɣə baba gunən: "Irə bajə?" Kukim gučo: "Mini ədiw bəjuɣilčo."
mb  dʼaɣə babagun-ə-nirəbajəkuki-mgu-čomi-niədi-wbəjuɣ-i-l-čo
mp  dʼaɣə babaguːn-rə-nirbəjəkukin-wguːn-čəːbi-ŋiːədiː-wbəjun-i-l-čəː
ge  daughter.in.law-RFL.SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]say-AOR-3SGwhereman.[NOM]daughter.in.law.[NOM]-%3SGsay-PTCP.PST.[NOM]I-ATTR.[NOM]husband.[NOM]-1SGwild.reindeer-EP-
gg  Schwiegertochter-RFL.SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]sagen-AOR-3SGwoMann.[NOM]Schwiegertochter.[NOM]-%3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]ich-ATTR.[NOM]Mann.[NOM]-1SGwildes.Rentier-EP-
gr  RFL.SGБаба.Ягабаба.[NOM]сказать-AOR-3SGгдемужчина.[NOM]невестка.[NOM]-%3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]я-ATTR.[NOM]муж.[NOM]-1SGдикий.олень-EP-
mc  npropn.[n:case]v-v:tense1-v:pn1interrogn.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)n-n:(ep)-n>v-
ps  npropnvinterrognnptcpposspronptcp
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  The Baba Yaga says: "Where is the man?"The daughter-in-law said: "My husband went to hunt wild reindeers."
fg  Die Baba Jaga sagt: "Wo ist der Mann?"Die Schwiegertochter sagte: "Mein Mann ging wilde Rentiere jagen."
fr  Баба-Яга спрашивает: «Где [твой] муж?»Невестка отвечает: «Мой муж ушёл диких оленей промышлять».
ltr  Џӓһеˊ-баба говоритъ: Гдѣ человѣкъ?Невѣстка сказала: мой мужъ дикихъ оленей промышлять ушелъ.
[112]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.243 (001.243)NNR_190X_NelheKokora_flk.244 (001.244)
stl  Taduk kukiji tujutčonow tar Dʼaɣə-baba — ajapčutotčow.Dʼaɣə-baba ətəm wača tar kukiji.
st  Тадуˊк кукыˊі туӱˊтчӧноw тар Џӓһе-баба — аjапчӱтотчӧw.Џӓһе-баба етеˊм wаˊча тар кукыˊі.
ts  Taduk kukiji tujutčonow tar Dʼaɣə baba — ajapčutotčow. Dʼaɣə baba ətəm wača tar kukiji.
tx  Taduk kukiji tujutčonow tar Dʼaɣə baba — ajapčutotčow. Dʼaɣə baba ətəm wača
mb  ta-dukkuki-jitujut-čo-no-wtardʼaɣə babaajapču-t-o-t-čo-wdʼaɣə babaətə-mwa-ča
mp  tar-dukkukin-wiːtujut-dʼə-nəː-wtardʼaɣə babaajapču-t-i-t-čəː-wdʼaɣə babaətəː-nwaː-čəː
ge  VBLZ-PTCP.PST.[NOM]that-ABLdaughter.in.law-RFL.SGoffer-IPFV-PROB-%3SGthat.[NOM]Baba.Yagaold.woman.[NOM]good-VBLZ-EP-DUR-PST-%3SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]NEG.FUT-3SGkill-
gg  VBLZ-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLSchwiegertochter-RFL.SGanbieten-IPFV-PROB-%3SGjener.[NOM]Baba.Jagaalte.Frau.[NOM]gut-VBLZ-EP-DUR-PST-%3SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]NEG.FUT-3SGtöten-
gr  VBLZ-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLневестка-RFL.SGугощать-IPFV-PROB-%3SGтот.[NOM]Баба.Ягабаба.[NOM]хороший-VBLZ-EP-DUR-PST-%3SGБаба.Ягабаба.[NOM]NEG.FUT-3SGубить-
mc  v>ptcp.[n:case]dem-n:casen-n:rfl.possv-v>v-v:mood1-v:pn2dem.[n:case]npropn.[n:case]adj-n>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2npropn.[n:case]v-v:pn2v-
ps  demnvdemnpropnvnpropnauxptcp
BOR  RUS:cultRUS:coreRUS:cultRUS:core
fe  Then the daughter-in-law offered [something] to the Baba Yaga, she did well (?).The Baba Yaga won't kill the daughter-in-law.
fg  Dann bot die Schwiegertochter der Baba Jaga [etwas] an, sie machte es gut (?).Die Baba Jaga wird die Schwiegertochter nicht töten.
fr  Тут невестка стала угощать Бабу-Ягу. Хорошо угощала (?).Баба-Яга не убила невестку.
ltr  Тутъ невѣстка потчивала (ту Џӓһеˊ-бабʼу).Џӓһеˊ-баба не убила ту невѣстку.
[113]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.245 (001.245)
stl  Isšamətəmi kukiji dʼaɣə baba nʼan huručo aminin dʼudu.Aminin ɣučo:
st  Іˊсшӓмеˊтемі кукыі џаһе баба нˋан хуручӧˊ амініˊн џӱˊду.Амінін һуˊчӧ:
ts  Isšamətəmi kukiji dʼaɣə baba nʼan huručo aminin dʼudu. Aminin gučo:
tx  tar kukiji. Isšamətəmi kukiji dʼaɣə baba nʼan huručo aminin dʼudu. Aminin
mb  tarkuki-jiisša-mətəmikuki-jidʼaɣə babanʼanhuru-čoamin-i-ndʼu-duamin-i-n
mp  tarkukin-wiːičə-mətəmikukin-wiːdʼaɣə babanʼaːnsuru-čəːamiːn-i-ndʼuː-duːamiːn-i-n
ge  PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]daughter.in.law-RFL.SGsee-%CVB.SEQdaughter.in.law-RFL.SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]againleave-PTCP.PST.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGtent-DAT/LOCfather.[NOM]-
gg  PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Schwiegertochter-RFL.SGsehen-%CVB.SEQSchwiegertochter-RFL.SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]wiederlosgehen-PTCP.PST.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGZelt-DAT/LOCVater.[NOM]-
gr  PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]невестка-RFL.SGувидеть-%CVB.SEQневестка-RFL.SGБаба.Ягабаба.[NOM]опятьуйти-PTCP.PST.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGчум-DAT/LOCотец.[NOM]-EP
mc  v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n-n:rfl.possv-v:conv.impersn-n:rfl.possnpropn.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casen.[n:case]-n:(ep)-
ps  demnvnnpropnadvptcpnnn
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  Having watched the daughter-in-law the Baba Yaga went again to the father's tent.The father said:
fg  Die Baba Jaga schaute die Schwiegertochter an und ging wieder zum Zelt das Vaters.Der Vater sagte:
fr  Повидав невестку, Баба-Яга пошла в чум отца.Отец
ltr  Посмотрѣвши невѣстку Џӓһе-баба опять ушла къ отцу въ чумъ.Отецъ сказалъ:
[114]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.246 (001.246)NNR_190X_NelheKokora_flk.247 (001.247)NNR_190X_NelheKokora_flk.248 (001.248)
stl  wandi kukiji?Dʼaɣə-baba — ɣunən: ətan!Taduk aminin-ətirkorwə homa tikulidʼačow.
st  wаˊнды кукыˊі?Џӓһе-баба — һуˊнен: етаˊн!Тадуˊк амінін-етыркоˊрwе хоˊма тыкуˊlіџӓчӧw.
ts  "Wandi kukiji?" Dʼaɣə baba gunən: "Ətan!" Taduk aminin-ətirkorwə homa tikulidʼačow.
tx  gučo: "Wandi kukiji?" Dʼaɣə baba gunən: "Ətan!" Taduk aminin-ətirkorwə homa
mb  gu-čowa-ndikuki-jidʼaɣə babagun-ə-nəta-nta-dukamin-i-n-ətirko-r-wəho-ma
mp  guːn-čəːwaː.[rə]-ndikukin-wiːdʼaɣə babaguːn-rə-nətəː-ntar-dukamiːn-i-n-ətirkəːn-l-wəsoː-mə
ge  EP-3SGsay-PTCP.PST.[NOM]kill.[AOR]-2SGdaughter.in.law-RFL.SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]say-AOR-3SGNEG.FUT-3SGthat-ABLfather-EP-3SG-old.man-%PL.[NOM]-EMPHstrong-EVAL.[NOM]
gg  EP-3SGsagen-PTCP.PST.[NOM]töten.[AOR]-2SGSchwiegertochter-RFL.SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]sagen-AOR-3SGNEG.FUT-3SGjener-ABLVater-EP-3SG-alter.Mann-%PL.[NOM]-EMPHstark-EVAL.[NOM]
gr  -3SGсказать-PTCP.PST.[NOM]убить.[AOR]-2SGневестка-RFL.SGБаба.Ягабаба.[NOM]сказать-AOR-3SGNEG.FUT-3SGтот-ABLотец-EP-3SG-старик-%PL.[NOM]-EMPHсильный-EVAL.[NOM]
mc  n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]v.[v:tense1]-v:pn1n-n:rfl.possnpropn.[n:case]v-v:tense1-v:pn1v-v:pn1dem-n:casen-n:(ep)-n:(poss)-n-n:(num).[n:case]-clitadj-n:(eval).[n:case]
ps  ptcpvnnpropnvauxdemnadv
BOR  RUS:cultRUS:core
fe  "Did you kill the daughter-in-law?"The Baba Yaga says: "No!"There the old father got very angry.
fg  "Hast du die Schwiegertochter getötet?"Die Baba Jaga sagt: "Nein!"Da wurde der alte Vater sehr böse.
fr  спрашивает: «Ты убила невестку?»Баба-Яга отвечает: «Нет!»Тут старик-отец сильно рассердился.
ltr  убьешь не вѣстку?— Џӓһе-баба говоритъ: нѣтъ!Тутъ отецъ-старикъ бѣда осердился
[115]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.249 (001.249)NNR_190X_NelheKokora_flk.250 (001.250)
stl  Dʼaɣə-baba biwuk huručo moniš dʼudu.Aminin dumajlčo: niwə mindu bələdʼarən?
st  Џӓһе-баба біwук хуручӧ моˊніш џӱˊду.Амініˊн дуˊмаjlчӧ: ніˊwе мінду беˊlеџӓрен?
ts  Dʼaɣə baba biwuk huručo moniš dʼudu. Aminin dumajlčo: "Niwə mindu bələdʼarən?
tx  tikulidʼačow. Dʼaɣə baba biwuk huručo moniš dʼudu. Aminin dumajlčo: "Niwə
mb  tiku-l-i-dʼa-čo-wdʼaɣə bababiwukhuru-čomon-i-šdʼu-duamin-i-ndumaj-l-čoni-wə
mp  tiku-l-i-dʼə-čəː-wdʼaɣə bababiwuksuru-čəːməːn-i-sdʼuː-duːamiːn-i-ndumaj-l-čəːŋiː-wə
ge  be.angry-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGBaba.Yagaold.woman.[NOM]foreverleave-PTCP.PST.[NOM]self.[NOM]-EP-2SGtent-DAT/LOCfather.[NOM]-EP-3SGthink-INCH-PTCP.PST.[NOM]who.[NOM]-
gg  sich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGBaba.Jagaalte.Frau.[NOM]für.immerlosgehen-PTCP.PST.[NOM]selbst.[NOM]-EP-2SGZelt-DAT/LOCVater.[NOM]-EP-3SGdenken-INCH-PTCP.PST.[NOM]wer.[NOM]-
gr  сердиться-INCH-EP-IPFV-PST-%3SGБаба.Ягабаба.[NOM]навсегдауйти-PTCP.PST.[NOM]сам.[NOM]-EP-2SGчум-DAT/LOCотец.[NOM]-EP-3SGдумать-INCH-PTCP.PST.[NOM]кто.[NOM]-
mc  v-v>v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2npropn.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]emphpro.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v>ptcp.[n:case]
ps  vnpropnadvptcpemphpronnptcpinterrog
BOR  RUS:cultRUS:coreRUS:core
fe  The Baba Yaga went away to her own tent forever.The father thought: "Who helps me?
fg  Die Baba Jaga ging für immer weg zu ihrem eigenen Zelt.Der Vater dachte: "Wer hilft mir?
fr  Баба-Яга навсегда ушла в свой чум. Отец думает: «Кто мне поможет?
ltr  Џӓһе-баба навсегда ушла въ свой чумъ.Отецъ думалъ: кто мнѣ пособитъ?
[116]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.251 (001.251)NNR_190X_NelheKokora_flk.252 (001.252)NNR_190X_NelheKokora_flk.253 (001.253)
stl  Onə wadʼam kukiji?Əkun — əkun oridʼam?Tuɣə bitčawki — biwuk dumajlčo tar aminin.
st  Оне wаˊџӓм кукыі?Екун — екун оріџӓм?Туһе бітчӓwкі — біwук думаjlчӧ тар амініˊн.
ts  Onə wadʼam kukiji? Əkun — əkun oridʼam?" Tuɣə bitčawki — biwuk dumajlčo tar aminin.
tx  mindu bələdʼarən? Onə wadʼam kukiji? Əkun — əkun oridʼam?" Tuɣə bitčawki — biwuk
mb  min-dubələ-dʼa-rə-nonəwa-dʼa-mkuki-jiəkunəkunori-dʼa-mtuɣəbi-t-ča-wkibiwuk
mp  bi-duːbələ-dʼə-rə-noniwaː-dʼəː-mkukin-wiːeːkuneːkunori-dʼəː-mtugibi-t-dʼə-wkiːbiwuk
ge  EMPHI-DAT/LOChelp-IPFV-AOR-3SGhowkill-FUT.IMM-1SGdaughter.in.law-RFL.SGwhat.[NOM]what.[NOM]call-FUT.IMM-1SGsobe-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]all.the.time
gg  EMPHich-DAT/LOChelfen-IPFV-AOR-3SGwietöten-FUT.IMM-1SGSchwiegertochter-RFL.SGwas.[NOM]was.[NOM]rufen-FUT.IMM-1SGsosein-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]
gr  EMPHя-DAT/LOCпомочь-IPFV-AOR-3SGкакубить-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SGчто.[NOM]что.[NOM]звать-FUT.IMM-1SGтакбыть-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]всё.время
mc  interrog.[n:case]-clitpers-n:casev-v>v-v:tense1-v:pn1interrogv-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.possinterrog.[n:case]interrog.[n:case]v-v:tense2-v:pn1advv-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]adv
ps  persvinterrogvninterroginterrogvadvptcpadv
fe  How will I kill my daughter-in-law?Who, whom will I call?"So it was, the father was always thinking.
fg  Wie töte ich meine Schwiegertochter?Wer, wen rufe ich?"So war es, der Vater dachte immer nach.
fr  Как мне убить невестку?Кого, кого мне позвать?»Так и было. Отец всё время думал.
ltr  Какъ убью невѣстку?Кого, кого позову?— Такъ былъ — всегда думалъ тотъ отецъ.
[117]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.254 (001.254)
stl  Nakun nʼan gʼaladʼarən aminiji: Ə, aminin!Bi ɣadʼam kukiji!
st  Накуˊн нˋан гӓˊlаџӓрен амініˊі: Е, амінін!Бі һаˊџам кукыˊі!
ts  Nakun nʼan gʼaladʼarən aminiji: "Ə, aminin! Bi gadʼam kukiji!
tx  dumajlčo tar aminin. Nakun nʼan gʼaladʼarən aminiji: "Ə, aminin! Bi gadʼam
mb  dumaj-l-čotaramin-i-nnakunnʼangʼala-dʼa-rə-namin-i-jiəamin-i-nbiga-dʼa-m
mp  dumaj-l-čəːtaramiːn-i-nnəkuːnnʼaːngələː-dʼə-rə-namiːn-i-wiːamiːn-i-nbiga-dʼəː-m
ge  think-INCH-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGyounger.sibling.[NOM]againask-IPFV-AOR-3SGfather-EP-RFL.SGehfather.[NOM]-EP-%1SGI.[NOM]take-FUT.IMM-
gg  die.ganze.Zeitdenken-INCH-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGjüngeres.Geschwister.[NOM]wiederbitten-IPFV-AOR-3SGVater-EP-RFL.SGähVater.[NOM]-EP-%1SGich.[NOM]nehmen-FUT.IMM
gr  думать-INCH-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGмладший.сиблинг.[NOM]опятьпросить-IPFV-AOR-3SGотец-EP-RFL.SGэотец.[NOM]-EP-%1SGя.[NOM]взять-FUT.IMM-
mc  v-v>v-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n.[n:case]advv-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:rfl.possinterjn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)pers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1
ps  ptcpdemnnadvvninterjnpersv
BOR  RUS:core
fe  The younger brother is asking the father again: "Oh, father!I'll take my sister-in-law!
fg  Der jüngere Bruder fragt den Vater wieder: "Ach, Vater!Ich nehme meine Schwägerin!
fr  Младший брат снова умоляет отца: «Ох, отец!Я возьму невестку!
ltr  Малый братъ опять проситъ отца: Э, отецъ!— Я возьму невѣстку!
[118]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.255 (001.255)NNR_190X_NelheKokora_flk.256 (001.256)NNR_190X_NelheKokora_flk.257 (001.257)NNR_190X_NelheKokora_flk.258 (001.258)
stl  bi wadʼam akiniji!mindu kəɣə mopču!Bi busšadʼarəm! — tuɣə ilanitin ɣundʼarən nakun.
st  бі wаˊџӓм акыніˊі!мінду кеˊһеˊ моˊпчӱ!Бі бусшӓˊџӓрем! — туһе іˊlаныˊтын һуˊнџӓрен накуˊн.
ts  Bi wadʼam akiniji! Mindu kəɣəmopču! Bi busšadʼarəm", tuɣə ilanitin gundʼarən nakun.
tx  kukiji! Bi wadʼam akiniji! Mindu kəɣəmopču! Bi busšadʼarəm", tuɣə ilanitin
mb  kuki-jibiwa-dʼa-makin-i-jimin-dukəɣə-mo-pčubibusša-dʼa-rə-mtuɣəilan-i-tin
mp  kukin-wiːbiwaː-dʼəː-makiːn-i-wiːbi-duːkəhə-mə-pčubibussə-dʼə-rə-mtugiilan-giː-tin
ge  1SGsister.in.law-RFL.SGI.[NOM]kill-FUT.IMM-1SGelder.brother-EP-RFL.SGI-DAT/LOCtorment-DRV-ADJZ.[NOM]I.[NOM]be.ill-IPFV-AOR-1SGsothree-ORD-3PL
gg  -1SGSchwägerin-RFL.SGich.[NOM]töten-FUT.IMM-1SGälterer.Bruder-EP-RFL.SGich-DAT/LOCQual-DRV-ADJZ.[NOM]ich.[NOM]krank.sein-IPFV-AOR-1SGsodrei-ORD-3PL
gr  1SGневестка-RFL.SGя.[NOM]убить-FUT.IMM-1SGстарший.брат-EP-RFL.SGя-DAT/LOCмучение-DRV-ADJZ.[NOM]я.[NOM]болеть-IPFV-AOR-1SGтактри-ORD-3PL
mc  n-n:rfl.posspers.[n:case]v-v:tense2-v:pn1n-n:(ep)-n:rfl.posspers-n:casen-n>n-n>adj.[n:case]pers.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1advcardnum-cardnum>adj-
ps  npersvnpersadjpersvadvadj
fe  I'll kill my older brother!It's torturous for me!I am sick", so the younger brother says for the third time.
fg  Ich töte meinen älteren Bruder!Es ist quälend für mich!Ich bin krank", so spricht der jüngere Bruder zum dritten Mal.
fr  Я убью старшего брата!Мучение мне!Я болен!» Так умоляет в третий раз младший брат.
ltr  Я убью старшаго брата!Мнѣ мученье!Я болѣю! — Такъ в третій говоритъ малый братъ.
[119]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.259 (001.259)NNR_190X_NelheKokora_flk.260 (001.260)
stl  Aminin nʼan doldičo — ilanitin doldičo.Doldimətəmi ɣučo: homa!
st  Амінін нˋан доˊlдычӧ — іˊlаныˊтын доˊlдычӧ.Доlдыметемі һуˊчӧ: хоˊма!
ts  Aminin nʼan doldičo — ilanitin doldičo. Doldimətəmi gučo: "Homa!
tx  gundʼarən nakun. Aminin nʼan doldičo — ilanitin doldičo. Doldimətəmi gučo:
mb  gun-dʼa-rə-nnakunamin-i-nnʼandoldi-čoilan-i-tindoldi-čodoldi-mətəmigu-čo
mp  guːn-dʼə-rə-nnəkuːnamiːn-i-nnʼaːndoːldiː-čəːilan-giː-tindoːldiː-čəːdoːldiː-mətəmiguːn-čəː
ge  say-IPFV-AOR-3SGyounger.sibling.[NOM]father.[NOM]-EP-3SGagainhear-PTCP.PST.[NOM]three-ORD-3PLhear-PTCP.PST.[NOM]hear-%CVB.SEQsay-PTCP.PST.[NOM]
gg  sagen-IPFV-AOR-3SGjüngeres.Geschwister.[NOM]Vater.[NOM]-EP-3SGwiederhören-PTCP.PST.[NOM]drei-ORD-3PLhören-PTCP.PST.[NOM]hören-%CVB.SEQsagen-
gr  сказать-IPFV-AOR-3SGмладший.сиблинг.[NOM]отец.[NOM]-EP-3SGопятьслышать-PTCP.PST.[NOM]три-ORD-3PLслышать-PTCP.PST.[NOM]слышать-%CVB.SEQсказать-
mc  n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)advv-v>ptcp.[n:case]cardnum-cardnum>adj-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersv-v>ptcp.[n:case]
ps  vnnadvptcpadjptcpvptcp
fe  The father listened again, he listened for the third time.Having listened he said: "Bad!
fg  Der Vater hörte wieder zu, er hörte zum dritten mal zu.Er hörte zu und sagte: "Schlecht!
fr  Отец снова выслушал, в третий раз выслушал.Выслушав, он говорит: «Плохо!
ltr  Отецъ опять выслушалъ — въ третій, выслушалъ.Выслушавши сказалъ: бѣда!.
[120]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.261 (001.261)NNR_190X_NelheKokora_flk.262 (001.262)
stl  Mini ajawuči hutən, huru wkəl!— ɣalaktakəl haman ɣusko!Tar haman ɣusko huruwkəl
st  Міні аjаˊwучі хутен, хуруˊ wкеl!— һаlаˊктакеl хамаˊн һус̬коˊ!Тар хаман һус̬коˊ
ts  Mini ajawuči hutən, huruwkəl! Galaktakəl haman gusko! Tar haman gusko huruwkəl
tx  "Homa! Mini ajawuči hutən, huruwkəl! Galaktakəl haman gusko! Tar haman
mb  ho-mami-niaja-wu-čihutə-nhuru-w-kəlgalakta-kəlhamanguskotarhaman
mp  soː-məbi-ŋiːajaw-wun-čiːhutə-nsuru-wu-kəlgələːktə-kəlsamaːnguskətarsamaːn
ge  strong-EVAL.[NOM]I-ATTR.[NOM]love-NINSTR-ATTR.[NOM]child.[NOM]-%1SGleave-PASS-IMP.2SGsearch-IMP.2SGshaman.[NOM]wolf.[NOM]that.[NOM]
gg  PTCP.PST.[NOM]stark-EVAL.[NOM]ich-ATTR.[NOM]lieben-NINSTR-ATTR.[NOM]Kind.[NOM]-%1SGlosgehen-PASS-IMP.2SGsuchen-IMP.2SGSchamane.[NOM]Wolf.[NOM]jener.[NOM]
gr  PTCP.PST.[NOM]сильный-EVAL.[NOM]я-ATTR.[NOM]любить-NINSTR-ATTR.[NOM]ребенок.[NOM]-%1SGуйти-PASS-IMP.2SGискать-IMP.2SGшаман.[NOM]волк.[NOM]тот.[NOM]шаман.[NOM]
mc  adj-n:(eval).[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]v-v>n-n>adj.[n:case]n.[n:case]-n:(poss)v-v>v-v:imp.pnv-v:imp.pnn.[n:case]n.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]
ps  adjpossproadjnvvnndemn
fe  My beloved child, go!Search the wolf shaman!Bring the wolf shaman to
fg  Mein geliebtes Kind, geh!Such den Wolfsschamanen!Bring mir den
fr  Моё любимое дитя, ступай!Поищи волка-шамана!Приведи того волка-
ltr  — Мой любимый сынъ, по йди!Ищи шамана волка!Того шамана-волка
[121]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.263 (001.263)NNR_190X_NelheKokora_flk.264 (001.264)NNR_190X_NelheKokora_flk.265 (001.265)
stl  mindu!Nakun nʼan huručo.ɣalaktitčawki, ɣalaktitčawki tar haman ɣuskoji — taduk bakača.
st  хуруˊwкеl міндуˊ!Накуˊн нˋан хуручӧ.һаˊlактытчӓwкі, һаˊlактытчӓwкі тар хаман һус̬коˊі — тадуˊк бакачаˊ.
ts  mindu!" Nakun nʼan huručo. Galaktitčawki, galaktitčawki tar haman guskoji — taduk bakača.
tx  gusko huruwkəl mindu!" Nakun nʼan huručo. Galaktitčawki, galaktitčawki tar
mb  guskohuru-w-kəlmin-dunakunnʼanhuru-čogalakti-t-ča-wkigalakti-t-ča-wkitar
mp  guskəsuru-p-kəlbi-duːnəkuːnnʼaːnsuru-čəːgələːktə-t-dʼə-wkiːgələːktə-t-dʼə-wkiːtar
ge  shaman.[NOM]wolf.[NOM]leave-CAUS-IMP.2SGI-DAT/LOCyounger.sibling.[NOM]againleave-PTCP.PST.[NOM]search-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]search-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]that.[NOM]
gg  Schamane.[NOM]Wolf.[NOM]losgehen-CAUS-IMP.2SGich-DAT/LOCjüngeres.Geschwister.[NOM]wiederlosgehen-PTCP.PST.[NOM]suchen-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]suchen-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]jener.[NOM]
gr  волк.[NOM]уйти-CAUS-IMP.2SGя-DAT/LOCмладший.сиблинг.[NOM]опятьуйти-PTCP.PST.[NOM]искать-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]искать-DUR-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]тот.[NOM]
mc  n.[n:case]v-v>v-v:imp.pnpers-n:casen.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]
ps  nvpersnadvptcpptcpptcpdem
fe  me!"The younger brother went off again.He was searching and searching the wolf shaman, then he found [him].
fg  Wolfsschamanen!"Der jüngere Bruder ging wieder los.Er suchte und suchte den Wolfsschamanen, dann fand er [ihn].
fr  шамана ко мне!»Младший брат опять ушёл.Искал он, искал волка-шамана, потом нашёл [его].
ltr  приведи ко мнѣ!Малый братъ опять ушелъИскалъ, искалъ того шамана-волка — тутъ нашелъ.
[122]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.266 (001.266)
stl  Bakamətəmi tar haman ɣuskoji ɣača hokoduji taduk huruwčo amindu.
st  Бакаˊметемі тар хамаˊн һус̬коі һачаˊ хокоˊдуі тадук хуруwчӧ аміˊнду.
ts  Bakamətəmi tar haman guskoji gača hokoduji taduk huruwčo amindu.
tx  haman guskoji — taduk bakača. Bakamətəmi tar haman guskoji gača hokoduji taduk huruwčo
mb  hamangusko-jita-dukbaka-čabaka-mətəmitarhamangusko-jiga-čahoko-du-jita-dukhuru-w-čo
mp  samaːnguskə-wiːtar-dukbaka-čəːbaka-mətəmitarsamaːnguskə-wiːga-čəːhogdʼo-duː-wiːtar-duksuru-p-čəː
ge  shaman.[NOM]wolf-RFL.SGthat-ABLfind-PTCP.PST.[NOM]find-%CVB.SEQthat.[NOM]shaman.[NOM]wolf-RFL.SGtake-PTCP.PST.[NOM]tail-DAT/LOC-RFL.SGthat-ABLleave-CAUS-
gg  Schamane.[NOM]Wolf-RFL.SGjener-ABLfinden-PTCP.PST.[NOM]finden-%CVB.SEQjener.[NOM]Schamane.[NOM]Wolf-RFL.SGnehmen-PTCP.PST.[NOM]Schwanz-DAT/LOC-RFL.SGjener-ABLlosgehen-CAUS-
gr  шаман.[NOM]волк-RFL.SGтот-ABLнайти-PTCP.PST.[NOM]найти-%CVB.SEQтот.[NOM]шаман.[NOM]волк-RFL.SGвзять-PTCP.PST.[NOM]хвост-DAT/LOC-RFL.SGтот-ABLуйти-CAUS-
mc  n.[n:case]n-n:rfl.possdem-n:casev-v>ptcp.[n:case]v-v:conv.impersdem.[n:case]n.[n:case]n-n:rfl.possv-v>ptcp.[n:case]n-n:case-n:rfl.possdem-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]
ps  nndemptcpvdemnnptcpndemptcp
fe  Having found the wolf shaman he grabbed him at his tail and carried him to the father.
fg  Er fand den Wolfsschamanen, griff ihn am Schwanz und zog ihn zum Vater.
fr  Найдя волка-шамана, он взял его за хвост и приволок к отцу.
ltr  Нашедши того шамана волка взялъ за хвостъ тутъ приволокъ къ отцу.
[123]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.267 (001.267)NNR_190X_NelheKokora_flk.268 (001.268)NNR_190X_NelheKokora_flk.269 (001.269)
stl  Haman ɣusko tikulidʼačokakun.Aminin nolətitčow.Taduk aminin ɣučo: Ə, hutərwə, huru wkaldu
st  Хаман һус̬ко тыкуˊlіџӓчӧкаˊкун.Амінін ноˊlетітчӧw.Тадуˊк амінін һучӧ: Е, хутеˊрwе, хуруˊ
ts  Haman gusko tikulidʼačokakun. Aminin nolətitčow. Taduk aminin gučo: "Ə, hutərwə, huruwkaldu
tx  amindu. Haman gusko tikulidʼačokakun. Aminin nolətitčow. Taduk aminin gučo:
mb  amin-duhamanguskotiku-l-i-dʼa-čo-kakunamin-i-nnolət-i-t-čo-wta-dukamin-i-ngu-čo
mp  amiːn-duːsamaːnguskətiku-l-i-dʼə-čəː-kəːkuːnamiːn-i-nŋəːlət-i-t-čəː-wtar-dukamiːn-i-nguːn-čəː
ge  PTCP.PST.[NOM]father-DAT/LOCshaman.[NOM]wolf.[NOM]be.angry-INCH-EP-IPFV-PTCP.PST.[NOM]-AFCTfather.[NOM]-EP-3SGbe.afraid-EP-DUR-PST-%3SGthat-ABLfather.[NOM]-EP-3SGsay-
gg  PTCP.PST.[NOM]Vater-DAT/LOCSchamane.[NOM]Wolf.[NOM]sich.ärgern-INCH-EP-IPFV-PTCP.PST.[NOM]-AFCTVater.[NOM]-EP-3SGAngst.haben-EP-DUR-PST-%3SGjener-ABLVater.[NOM]-EP-3SGsagen-
gr  PTCP.PST.[NOM]отец-DAT/LOCшаман.[NOM]волк.[NOM]сердиться-INCH-EP-IPFV-PTCP.PST.[NOM]-AFCTотец.[NOM]-EP-3SGбояться-EP-DUR-PST-%3SGтот-ABLотец.[NOM]-EP-3SGсказать-
mc  n-n:casen.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:(ep)-v>v-v>ptcp.[n:case]-n:(eval)n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v:(ep)-v>v-v:tense2-v:pn2dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-
ps  nnnptcpnvdemnptcp
fe  The shaman wolf got very angry.The father was afraid.There the father said: "Eh, children, bring the
fg  Der Wolfsschamane wurde sehr böse.Der Vater hatte Angst.Da sagte der Vater: "Ach, Kinder, bringt den
fr  Волк-шаман сильно рассердился.Отец испугался.Тут отец говорит: «Эй, дети, уведите волка
ltr  Шаманъ-волкъ осердился.Отецъ испу гался.Тутъ отецъ сказалъ: Э, сыновья, уведите
[124]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.270 (001.270)
stl  ɣuskoji hučuškat!Hutər huruwčol hama ɣuskoji hučuškat.Aminin nʼan
st  wкаlду һус̬коˊі хуˊчӱшкат!Хутер хуруˊwчӧl хама һус̬коі хучӱшкат.Амінін нˋан
ts  guskoji hučuškat!" Hutər huruwčol hama guskoji hučuškat. Aminin nʼan
tx  "Ə, hutərwə, huruwkaldu guskoji hučuškat!" Hutər huruwčol hama guskoji hučuškat. Aminin
mb  əhutə-r-wəhuru-w-kaldugusko-jihučuškathutə-rhuru-w-čo-lhamagusko-jihučuškatamin-i-n
mp  hutə-l-wəsuru-p-kəlluguskə-wiːmučuškathutə-lsuru-p-čəː-lsamaːnguskə-wiːmučuškatamiːn-i-n
ge  PTCP.PST.[NOM]ehchild-PL.[NOM]-EMPHleave-CAUS-IMP.2PLwolf-RFL.SG%backchild-PL.[NOM]leave-CAUS-PTCP.PST-PL.[NOM]shaman.[NOM]wolf-RFL.SG%backfather.[NOM]-
gg  PTCP.PST.[NOM]ähKind-PL.[NOM]-EMPHlosgehen-CAUS-IMP.2PLWolf-RFL.SG%zurückKind-PL.[NOM]losgehen-CAUS-PTCP.PST-PL.[NOM]Schamane.[NOM]Wolf-RFL.SG%zurückVater.[NOM]-
gr  PTCP.PST.[NOM]эребенок-PL.[NOM]-EMPHуйти-CAUS-IMP.2PLволк-RFL.SG%назадребенок-PL.[NOM]уйти-CAUS-PTCP.PST-PL.[NOM]шаман.[NOM]волк-RFL.SG%назадотец.[NOM]-
mc  v>ptcp.[n:case]interjn-n:(num).[n:case]-clitv-v>v-v:imp.pnn-n:rfl.possadvn-n:(num).[n:case]v-v>v-v>ptcp-n:(num).[n:case]n.[n:case]n-n:rfl.possadvn.[n:case]-
ps  interjnvnadvnptcpnnadvn
fe  wolf back!"The children brought the wolf shaman back.The father
fg  Wolf zurück!"Die Kinder brachten den Wolfsschamanen zurück.Der Vater
fr  обратно!»Дети увели волка-шамана обратно.Отец опять
ltr  волка назадъ!Сыновья увели шаманаволка назадъ.Отецъ опять
[125]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.271 (001.271)NNR_190X_NelheKokora_flk.272 (001.272)
stl  dumajlčo: onə wadʼam kukiji?Wiški hamaji kuktən gʼaladʼačow — ətan wačo, əšaw bələdʼačo..
st  думаjlчӧ: оне wаџӓм кукыˊі?Wышкі хамаˊі куктен гӓˊlаџачӧw — етан wачӧ, ешӓw беˊlеџӓчӧ..
ts  dumajlčo: "Onə wadʼam kukiji? Wiški hamaji kuktən gʼaladʼačow — ətan wačo, əšaw bələdʼačo."
tx  nʼan dumajlčo: "Onə wadʼam kukiji? Wiški hamaji kuktən gʼaladʼačow — ətan wačo,
mb  nʼandumaj-l-čoonəwa-dʼa-mkuki-jiwiškihama-jikuktə-ngʼala-dʼa-čo-wəta-nwa-čo
mp  nʼaːndumaj-l-čəːoniwaː-dʼəː-mkukin-wiːwiškisamaːn-wiːkuːktə-ngələː-dʼə-čəː-wətəː-nwaː-čəː
ge  EP-3SGagainthink-INCH-PTCP.PST.[NOM]howkill-FUT.IMM-1SGdaughter.in.law-RFL.SG%upper.[NOM]shaman-RFL.SGall.[NOM]-3SGask-IPFV-PST-1SGNEG.FUT-3SGkill-
gg  EP-3SGwiederdenken-INCH-PTCP.PST.[NOM]wietöten-FUT.IMM-1SGSchwiegertochter-RFL.SG%oberer.[NOM]Schamane-RFL.SGalle.[NOM]-3SGbitten-IPFV-PST-1SGNEG.FUT-3SGtöten-
gr  EP-3SGопятьдумать-INCH-PTCP.PST.[NOM]какубить-FUT.IMM-1SGневестка-RFL.SG%верхний.[NOM]шаман-RFL.SGвесь.[NOM]-3SGпросить-IPFV-PST-1SGNEG.FUT-3SGубить-
mc  n:(ep)-n:(poss)advv-v>v-v>ptcp.[n:case]interrogv-v:tense2-v:pn1n-n:rfl.possadj.[n:case]n-n:rfl.possquant.[n:case]-n:(poss)v-v>v-v:tense2-v:pn2v-v:pn1v-
ps  advptcpinterrogvnadjnquantvauxptcp
BOR  RUS:core
fe  thought again: "How will I kill my daughter-in-law?I asked all upper shamans, they won't kill, didn't help."
fg  dachte wieder: "Wie soll ich meine Schwiegertochter töten?Ich habe alle hohen Schamanen gefragt, sie werden nicht töten, sie halfen nicht."
fr  думает: «Как мне невестку убить?Всех верхних шаманов просил — не убили, не помогли».
ltr  думалъ: какъ убью невѣстку?Верхнихъ шамановъ всѣхъ просилъ — не убили, не пособили..
[126]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.273 (001.273)
stl  Taduk aminin oridʼačo akinir nʼan nakun — tadu ɣučo: bi homa busšadʼarəm!
st  Тадуˊк амінін оріˊџӓчо акынір нˋаˊн накун — тадуˊ һучӧ: бі хоˊма бусшӓˊџӓрем!
ts  Taduk aminin oridʼačo akinir nʼan nakun — tadu gučo: "Bi homa busšadʼarəm!
tx  əšaw bələdʼačo." Taduk aminin oridʼačo akinir nʼan nakun — tadu
mb  ə-ša-wbələ-dʼa-čota-dukamin-i-nori-dʼa-čoakin-i-rnʼannakunta-du
mp  ə-rə-wbələ-dʼə-čəːtar-dukamiːn-i-nori-dʼə-čəːakiːn-i-lnʼaːnnəkuːntar-duː
ge  PTCP.PST.[NOM]NEG-AOR-%3PLhelp-IPFV-PTCP.PST.[NOM]that-ABLfather.[NOM]-EP-3SGcall-IPFV-PTCP.PST.[NOM]elder.brother-EP-%PL.[NOM]alsoyounger.sibling.[NOM]that-DAT/LOC
gg  PTCP.PST.[NOM]NEG-AOR-%3PLhelfen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLVater.[NOM]-EP-3SGrufen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]älterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]auchjüngeres.Geschwister.[NOM]jener-DAT/LOC
gr  PTCP.PST.[NOM]NEG-AOR-%3PLпомочь-IPFV-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLотец.[NOM]-EP-3SGзвать-IPFV-PTCP.PST.[NOM]старший.брат-EP-%PL.[NOM]тожемладший.сиблинг.[NOM]тот-DAT/LOC
mc  v>ptcp.[n:case]v-v:tense1-v:pn2v-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n:(ep)-n:(num).[n:case]advn.[n:case]dem-n:case
ps  auxptcpdemnptcpnadvndem
fe  Then the father called the older and the younger brother, and there he said: "I am very sick!
fg  Dann rief der Vater den älteren und den jüngeren Bruder, und da sagte er: "Ich bin sehr krank!
fr  Тут отец позвал старшего и младшего братьев и говорит: «Я сильно болен!
ltr  Тутъ Отецъ позвалъ старшаго брата опять малаго брата — тутъ сказалъ: я бѣда боlѣю!
[127]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.274 (001.274)NNR_190X_NelheKokora_flk.275
stl  Huruwkəldu mindu hamaji hərgi ški dundaji!Kukiji ɣunən monmišdu ədiji: Aminin
st  Хуруˊwкеlду мінду хамаˊі хергі шкі дуˊндаі!Кукыˊі һунен моˊнмішду едыˊі: Амінін
ts  Huruwkəldu mindu hamaji hərgiški dundaji!" Kukiji gunən monmišdu ədiji: "Aminin
tx  gučo: "Bi homa busšadʼarəm! Huruwkəldu mindu hamaji hərgiški dundaji!" Kukiji gunən
mb  gu-čobiho-mabusša-dʼa-rə-mhuru-w-kəldumin-duhama-jihərgi-škidunda-jikuki-jigun-ə-n
mp  guːn-čəːbisoː-məbussə-dʼə-rə-msuru-p-kəllubi-duːsamaːn-wiːhərgiː-skiːdundə-wiːkukin-wiːguːn-rə-n
ge  say-PTCP.PST.[NOM]I.[NOM]strong-EVAL.[NOM]be.ill-IPFV-AOR-1SGleave-CAUS-IMP.2PLI-DAT/LOCshaman-RFL.SGbottom-LOC.LATearth-RFL.SGdaughter.in.law-RFL.SGsay-AOR-3SG
gg  sagen-PTCP.PST.[NOM]ich.[NOM]stark-EVAL.[NOM]krank.sein-IPFV-AOR-1SGlosgehen-CAUS-IMP.2PLich-DAT/LOCSchamane-RFL.SGUnterteil-LOC.LATErde-RFL.SGSchwiegertochter-RFL.SGsagen-AOR-
gr  сказать-PTCP.PST.[NOM]я.[NOM]сильный-EVAL.[NOM]болеть-IPFV-AOR-1SGуйти-CAUS-IMP.2PLя-DAT/LOCшаман-RFL.SGниз-LOC.LATземля-RFL.SGневестка-RFL.SGсказать-AOR-
mc  v-v>ptcp.[n:case]pers.[n:case]adj-n:(eval).[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1v-v>v-v:imp.pnpers-n:casen-n:rfl.posslocn-locn:loc.casen-n:rfl.possn-n:rfl.possv-v:tense1-
ps  ptcppersadvvvpersnlocnnnv
fe  Bring me a shaman of the Lower World!"The daughter-in-law says to her husband:
fg  Bringt mir einen Schamanen der Unteren Welt!"Die Schwiegertochter sagt zu ihrem
fr  Приведите ко мне шамана из нижнего мира!»Невестка говорит своему мужу: «Отец
ltr  Приведите мнѣ шамана нижней земли!Невѣстка говоритъ своему мужу:
[128]
ref  (001.275)
stl  umdʼarən hini hərɣu-dunadu — əkəl hururə — budəndə!Akinir ɣunən:
st  умџӓрен хініˊ херһу-дуˊнаду — екеl хуруˊре — будеˊнде!Акынір һуˊнен:
ts  umdʼarən hini hərɣu-dunadu — əkəl hururə — budəndə!" Akinir gunən:
tx  monmišdu ədiji: "Aminin umdʼarən hini hərɣu-dunadu — əkəl hururə — budəndə!" Akinir
mb  mon-mi-š-duədi-jiamin-i-num-dʼa-rə-nhinihərɣu-duna-duə-kəlhuru-rəbu-də-ndəakin-i-r
mp  məːn-wiː-s-duːədiː-wiːamiːn-i-nuŋ-dʼə-rə-nsinəhərguː-dundə-duːə-kəlsuru-rəbu-dʼəː-ndiakiːn-i-l
ge  self-RFL.SG-2SG-DAT/LOChusband-RFL.SGfather.[NOM]-EP-3SGsend-IPFV-AOR-3SGyou.SG.ACClower-earth-DAT/LOCNEG-IMP.2SGleave-PTCP.NFUTdie-FUT.IMM-2SGelder.brother-EP-
gg  3SGselbst-RFL.SG-2SG-DAT/LOCMann-RFL.SGVater.[NOM]-EP-3SGschicken-IPFV-AOR-3SGdu.ACCunterer-Erde-DAT/LOCNEG-IMP.2SGlosgehen-PTCP.NFUTsterben-FUT.IMM-2SGälterer.Bruder-EP
gr  3SGсам-RFL.SG-2SG-DAT/LOCмуж-RFL.SGотец.[NOM]-EP-3SGпослать-IPFV-AOR-3SGты.ACCнижний-земля-DAT/LOCNEG-IMP.2SGуйти-PTCP.NFUTумереть-FUT.IMM-2SGстарший.брат-
mc  v:pn1emphpro-n:rfl.poss-n:(poss)-n:casen-n:rfl.possn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1persadj-n-n:casev-v:imp.pnv-v>ptcpv-v:tense2-v:pn1n-n:(ep)-
ps  emphpronnvpersnauxptcpvn
fe  "The father sends you to the Lower World, don't go, you will die!"The older brother
fg  Mann: "Der Vater schickt dich in die Untere Welt, geh nicht, du stirbst!"Der ältere Bruder
fr  посылает тебя в нижний мир. Не ходи! Погибнешь!»Старший брат
ltr  Отецъ посылаетъ тебя въ нижнюю землю — не ходи — пропадешь!— Старшій
[129]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.276 (001.276)NNR_190X_NelheKokora_flk.277 (001.277)NNR_190X_NelheKokora_flk.278 (001.278)NNR_190X_NelheKokora_flk.279
stl  onə əšaw hurudʼam?Aminin umdʼarən!Nuɣan — busšadərən!Agiw doldičo — doldimətəmi dumajlčo.
st  оˊне ешӓˊw хуруˊџӓм?Амінін умџӓрен!Нуһан — бусшӓˊдерен!Агіw доˊlдычо — доlдыметемі думаjlчӧ.
ts  "Onə əšaw hurudʼam? Aminin umdʼarən! Nuɣan — busšadərən!" Aɦiw doldičo — doldimətəmi dumajlčo.
tx  gunən: "Onə əšaw hurudʼam? Aminin umdʼarən! Nuɣan — busšadərən!" Aɦiw doldičo —
mb  gun-ə-nonəə-ša-whuru-dʼa-mamin-i-num-dʼa-rə-nnuɣa-nbusša-də-rə-naɦi-wdoldi-čo
mp  guːn-rə-noniə-rə-wsuru-dʼəː-mamiːn-i-nuŋ-dʼə-rə-nnuŋan-nbussə-dʼə-rə-nasiː-wdoːldiː-čəː
ge  %PL.[NOM]say-AOR-3SGhowNEG-AOR-1SGleave-FUT.IMM-1SGfather.[NOM]-EP-3SGsend-IPFV-AOR-3SG3.[NOM]-3SGbe.ill-IPFV-AOR-3SGwoman.[NOM]-%3SGhear-
gg  -%PL.[NOM]sagen-AOR-3SGwieNEG-AOR-1SGlosgehen-FUT.IMM-1SGVater.[NOM]-EP-3SGschicken-IPFV-AOR-3SG3.[NOM]-3SGkrank.sein-IPFV-AOR-3SGFrau.[NOM]-%3SGhören-
gr  EP-%PL.[NOM]сказать-AOR-3SGкакNEG-AOR-1SGуйти-FUT.IMM-1SGотец.[NOM]-EP-3SGпослать-IPFV-AOR-3SG3.[NOM]-3SGболеть-IPFV-AOR-3SGженщина.[NOM]-%3SGслышать-
mc  n:(num).[n:case]v-v:tense1-v:pn1interrogv-v:tense1-v:pn2v-v:tense2-v:pn1n.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1pers.[n:case]-n:(poss)v-v>v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]
ps  vinterrogauxvnvpersvnptcp
fe   says: "How will I not go?The father is sending [me]!He is sick!"The wife listened, having listened the
fg   sagt: "Wie soll ich nicht gehen?Der Vater schickt [mich]!Er ist krank!"Die Frau hörte zu, sie hörte zu und dachte
fr  говорит: «Как это я не пойду?Отец [меня] посылает!Он болен!»Жена выслушала и, выслушав,
ltr  братъ говоритъ: какъ не пойду?Отецъ посылаетъ!— Го воритъ — хвораетъ.Баба выслушала — выслушавши
[130]
ref  (001.279)NNR_190X_NelheKokora_flk.280 (001.280)NNR_190X_NelheKokora_flk.281 (001.281)NNR_190X_NelheKokora_flk.282 (001.282)
stl  Taduk ɣučo: ajal!Huruwkəl!Əlaɣa hurudʼandə ɣakal digindʼan kolod kartiwə.
st  Тадуˊк һучӧ: аjаˊl!Хуруˊwкеl!Еˊlаһа хуруџӓнде һакаl дыгіˊнџаˊн коlоˊд
ts  Taduk gučo: "Ajal! Huruwkəl! Əlaɦa hurudʼandə gakal digindʼan kolod kartiwə.
tx  doldimətəmi dumajlčo. Taduk gučo: "Ajal! Huruwkəl! Əlaɦa hurudʼandə gakal
mb  doldi-mətəmidumaj-l-čota-dukgu-čoaja-lhuru-w-kələlaɦahuru-dʼa-ndəga-kal
mp  doːldiː-mətəmidumaj-l-čəːtar-dukguːn-čəːaja-lsuru-wu-kəleːlasasuru-dʼəː-ndiga-kəl
ge  PTCP.PST.[NOM]hear-%CVB.SEQthink-INCH-PTCP.PST.[NOM]that-ABLsay-PTCP.PST.[NOM]good-PLleave-PASS-IMP.2SGwhenleave-FUT.IMM-2SGtake-IMP.2SG
gg  PTCP.PST.[NOM]hören-%CVB.SEQdenken-INCH-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLsagen-PTCP.PST.[NOM]gut-PLlosgehen-PASS-IMP.2SGwannlosgehen-FUT.IMM-2SGnehmen-IMP.2SG
gr  PTCP.PST.[NOM]слышать-%CVB.SEQдумать-INCH-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLсказать-PTCP.PST.[NOM]хороший-PLуйти-PASS-IMP.2SGкогдауйти-FUT.IMM-2SGвзять-IMP.2SG
mc  v-v:conv.impersv-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casev-v>ptcp.[n:case]adj-n:(num)v-v>v-v:imp.pninterrogv-v:tense2-v:pn1v-v:imp.pn
ps  vptcpdemptcpadjvconjvv
BOR  RUS:core
fe  thought.Then she said: "Fine!Go!When you go, take forty decks of cards.
fg  nach.Dann sagte sie: "Gut!Geh!Wenn du gehst, nimm vierzig Kartenstapel mit.
fr  задумалась.Потом сказала: «Хорошо!Иди!Но когда пойдёшь, возьми сорок колод карт.
ltr  подумала.Тутъ сказала: ладно!Пойди!Когда пойдешь возьми сорокъ колодъ картъ.
[131]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.283 (001.283)NNR_190X_NelheKokora_flk.284 (001.284)
stl  Kartat əwiwkəl!rupču bidʼawɣot taduk hilbakal ər mini dukun!
st  каˊртыwе.Каˊртат еwіˊwкеl!рупчӱ біˊџӓwһот тадук хіlбакаl ер міні дукуˊн!
ts  Kartat əwiwkəl! Rupču bidʼawɣot taduk hilbakal ər mini dukun!"
tx  digindʼan kolod kartiwə. Kartat əwiwkəl! Rupču bidʼawɣot taduk hilbakal ər mini
mb  digin-dʼankolodkarti-wəkarta-təwi-w-kəlrupčubi-dʼa-w-ɣotta-dukhilba-kalərmi-ni
mp  digin-dʼaːnkolodakarta-wəkarta-təwiː-wu-kələruːpčubi-dʼə-wu-ŋəːttar-duksilba-kələrbi-ŋiː
ge  four-ten.[NOM]deck.[NOM]card-ACCcard-INSTRplay-PASS-IMP.2SGbad.[NOM]be-IPFV-PASS-PTCP.INT.[NOM]that-ABLshow-IMP.2SGthis.[NOM]I-ATTR.[NOM]
gg  vier-zehn.[NOM]Kartenstapel.[NOM]Karte-ACCKarte-INSTRspielen-PASS-IMP.2SGschlecht.[NOM]sein-IPFV-PASS-PTCP.INT.[NOM]jener-ABLzeigen-IMP.2SGdieser.[NOM]ich-ATTR.[NOM]
gr  четыре-десять.[NOM]колода.[NOM]карта-ACCкарта-INSTRиграть-PASS-IMP.2SGплохой.[NOM]быть-IPFV-PASS-PTCP.INT.[NOM]тот-ABLпоказать-IMP.2SGэтот.[NOM]я-ATTR.[NOM]
mc  cardnum-cardnum.[n:case]n.[n:case]n-n:casen-n:casev-v>v-v:imp.pnadj.[n:case]v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]dem-n:casev-v:imp.pndem.[n:case]pers-pers>posspro.[n:case]
ps  cardnumnnnvadjptcpdemvdemposspro
BOR  RUS:cultRUS:cultRUS:cult
fe  Play cards![If] it's bad, then show this letter of mine!"
fg  Spiel Karten![Wenn] es schlecht ist, dann zeig diesen Brief von mir!"
fr  Играй в карты![Если] плохо пойдёт, тогда покажи это письмо от меня!»
ltr  Картами играй!Худо будетъ тутъ по кажи это мое письмо!
[132]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.285 (001.285)
stl  Ədiji ɣočaw digindʼan kolodkar tiwə, nʼan dukun — taduk huruwčo dundadudonin.
st  Едыˊі һочаˊw дыгіˊнџаˊн коlоˊдкаˊр тыwе, нˋаˊн дукун — тадуˊк хуруwчӧˊ дуˊндадудоˊнын.
ts  Ədiji gočaw digindʼan kolod kartiwə, nʼan dukun — taduk huruwčo dundadu donin.
tx  dukun!" Ədiji gočaw digindʼan kolod kartiwə, nʼan dukun — taduk huruwčo dundadu donin.
mb  dukunədi-jigo-ča-wdigin-dʼankolodkarti-wənʼandukunta-dukhuru-w-čodunda-dudon-i-n
mp  dukunədiː-wiːga-čəː-wdigin-dʼaːnkolodakarta-wənʼaːndukuntar-duksuru-wu-čəːdundə-duːdoː-i-n
ge  letter.[NOM]husband-RFL.SGtake-PST-%3SGfour-ten.[NOM]deck.[NOM]card-ACCalsoletter.[NOM]that-ABLleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]earth-DAT/LOCinside.[NOM]-EP-3SG
gg  Brief.[NOM]Mann-RFL.SGnehmen-PST-%3SGvier-zehn.[NOM]Kartenstapel.[NOM]Karte-ACCauchBrief.[NOM]jener-ABLlosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]Erde-DAT/LOCdrinnen.[NOM]-EP-3SG
gr  письмо.[NOM]муж-RFL.SGвзять-PST-%3SGчетыре-десять.[NOM]колода.[NOM]карта-ACCтожеписьмо.[NOM]тот-ABLуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]земля-DAT/LOCвнутри.[NOM]-EP-3SG
mc  n.[n:case]n-n:rfl.possv-v:tense2-v:pn2cardnum-cardnum.[n:case]n.[n:case]n-n:caseadvn.[n:case]dem-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n:caselocn.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)
ps  nnvcardnumnnadvndemptcpnlocn
BOR  RUS:cultRUS:cult
fe  The man took forty decks of cards and the letter, then he went into the earth.
fg  Der Mann nahm vierzig Kartenstapel und den Brief, dann ging er in die Erde.
fr  Муж взял сорок колод карт и письмо, после чего отправился на дно земли.
ltr  Мужъ взялъ сорокъ колодъ картъ, опять письмо — тутъ пошелъ на дно земли.
[133]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.286 (001.286)NNR_190X_NelheKokora_flk.287 (001.287)
stl  Tar akinir buručow hərgiški dundadu.Ədu hərgiški dundadu akinir isšačo hərɣun bajə.
st  Тар акыніˊр буˊручӧw хергішкі дуˊндаду.Едуˊ хергішкіˊ дуˊндаду акыніˊр ісшӓчӧ херһуˊн баjеˊ.
ts  Tar akinir buručow hərgiški dundadu. Ədu hərgiški dundadu akinir isšačo hərɣun bajə.
tx  Tar akinir buručow hərgiški dundadu. Ədu hərgiški dundadu akinir isšačo hərɣun
mb  tarakin-i-rburu-čo-whərgi-škidunda-duə-duhərgi-škidunda-duakin-i-risša-čohərɣu-n
mp  tarakiːn-i-lburu-čəː-whərgiː-skiːdundə-duːər-duːhərgiː-skiːdundə-duːakiːn-i-ličə-čəːhərguː-n
ge  that.[NOM]elder.brother-EP-%PL.[NOM]fall-PST-%3SGbottom-LOC.LATearth-DAT/LOCthis-DAT/LOCbottom-LOC.LATearth-DAT/LOCelder.brother-EP-%PL.[NOM]see-PTCP.PST.[NOM]
gg  jener.[NOM]älterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]fallen-PST-%3SGUnterteil-LOC.LATErde-DAT/LOCdieser-DAT/LOCUnterteil-LOC.LATErde-DAT/LOCälterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]sehen-PTCP.PST.[NOM]
gr  тот.[NOM]старший.брат-EP-%PL.[NOM]упасть-PST-%3SGниз-LOC.LATземля-DAT/LOCэтот-DAT/LOCниз-LOC.LATземля-DAT/LOCстарший.брат-EP-%PL.[NOM]увидеть-PTCP.PST.[NOM]
mc  dem.[n:case]n-n:(ep)-n:(num).[n:case]v-v:tense2-v:pn2locn-locn:loc.casen-n:casedem-n:caselocn-locn:loc.casen-n:casen-n:(ep)-n:(num).[n:case]v-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]-
ps  demnvlocnndemlocnnnptcpadj
fe  The older brother fell into the Lower World.Here in the Lower World the older brother saw people [from the] Lower World.
fg  Der ältere Bruder fiel in die Untere Welt.Hier in der Unteren Welt sah der ältere Bruder Menschen [aus der] Unterwelt.
fr  Старший брат провалился в нижний мир.Там, в нижнем мире, старший брат увидел людей [из] нижнего мира.
ltr  Тотъ старшій братъ упалъ въ нижнюю землю.Здѣсь на нижней землѣ старшій братъ увидалъ нижнихъ людей.
[134]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.288 (001.288)NNR_190X_NelheKokora_flk.289 (001.289)
stl  Tar hərɣun bajəl əšaw isšarən akiniji.Hərɣun bajəl ɣundʼa riwə: unə toɣo taltadʼarən?
st  Тар херһуˊн баjеˊl ешӓˊw ісшӓрен акыніˊі.Херһуˊн баjеˊl һуˊнџӓ ріwе: уˊне тоһоˊ таlтаџӓрен?
ts  Tar hərɣun bajəl əšaw isšarən akiniji. Hərɣun bajəl gundʼariwə: "Unə toɣo taltadʼarən?"
tx  bajə. Tar hərɣun bajəl əšaw isšarən akiniji. Hərɣun bajəl gundʼariwə:
mb  bajətarhərɣu-nbajə-lə-ša-wisša-rə-nakin-i-jihərɣu-nbajə-lgun-dʼa-ri-wə
mp  bəjətarhərguː-nbəjə-lə-rə-wičə-rə-nakiːn-i-wiːhərguː-nbəjə-lguːn-dʼə-riː-wə
ge  lower.[NOM]-3SGhuman.[NOM]that.[NOM]lower.[NOM]-3SGhuman-PL.[NOM]NEG-AOR-%3PLsee-AOR-3SGelder.brother-EP-RFL.SGlower.[NOM]-3SGhuman-PL.[NOM]say-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-
gg  unterer.[NOM]-3SGMensch.[NOM]jener.[NOM]unterer.[NOM]-3SGMensch-PL.[NOM]NEG-AOR-%3PLsehen-AOR-3SGälterer.Bruder-EP-RFL.SGunterer.[NOM]-3SGMensch-PL.[NOM]sagen-IPFV-
gr  нижний.[NOM]-3SGчеловек.[NOM]тот.[NOM]нижний.[NOM]-3SGчеловек-PL.[NOM]NEG-AOR-%3PLувидеть-AOR-3SGстарший.брат-EP-RFL.SGнижний.[NOM]-3SGчеловек-PL.[NOM]сказать-IPFV-
mc  n:(poss)n.[n:case]dem.[n:case]adj.[n:case]-n:(poss)n-n:(num).[n:case]v-v:tense1-v:pn2v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:rfl.possadj.[n:case]-n:(poss)n-n:(num).[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]-clit
ps  ndemadjnauxvnadjnptcp
fe  The people from the Lower World don't see the older brother.The people from the Lower World say: "Why does the fire crackle?"
fg  Die Leute aus der Unterwelt sehen den älteren Bruder nicht.Die Leute aus der Unterwelt sagen: "Warum knistert das Feuer?"
fr  Люди из нижнего мира не видят старшего брата.Люди из нижнего мира говорят: «Почему огонь трещит?»
ltr  Тѣ люди нижніе не видятъ старшаго брата.Нижніе люди говорили: почему огонь щелкаетъ?
[135]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.290 (001.290)NNR_190X_NelheKokora_flk.291 (001.291)
stl  Akinir təɣətčow daɣa hunatdu laji.Tar hunatlan umnoət busšačo.
st  Акыніˊр теˊһетчӧw даһаˊ хунаˊтду lаі.Тар хунаˊтlан умноˊет буˊсшӓчӧ.
ts  Akinir təɣətčow daɣa hunatdulaji. Tar hunatlan umnoət busšačo.
tx  "Unə toɣo taltadʼarən?" Akinir təɣətčow daɣa hunatdulaji. Tar hunatlan umnoət
mb  unətoɣotalta-dʼa-rə-nakin-i-rtəɣə-t-čo-wdaɣahunat-dula-jitarhunat-lanumnoət
mp  onitogotalta-dʼə-rə-nakiːn-i-ltəgə-t-čəː-wdagahunaːt-ləː-wiːtarhunaːt-lanumnəː
ge  EMPHhowfire.[NOM]crack-IPFV-AOR-3SGelder.brother-EP-%PL.[NOM]sit.down-RES-PST-%3SGclose.[NOM]girl-LAT-RFL.SGthat.[NOM]girl-DRV.[NOM]once
gg  PTCP.PRS.[NOM]-EMPHwieFeuer.[NOM]knacken-IPFV-AOR-3SGälterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]sich.setzen-RES-PST-%3SGnahe.[NOM]Mädchen-LAT-RFL.SGjener.[NOM]Mädchen-DRV.[NOM]einmal
gr  PTCP.PRS.[NOM]-EMPHкакогонь.[NOM]треснуть-IPFV-AOR-3SGстарший.брат-EP-%PL.[NOM]сесть-RES-PST-%3SGблизкий.[NOM]девушка-LAT-RFL.SGтот.[NOM]девушка-DRV.[NOM]однажды
mc  interrogn.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1n-n:(ep)-n:(num).[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]n-n:case-n:rfl.possdem.[n:case]n-n>n.[n:case]adv
ps  interrognvnvadjndemnadv
fe  The older brother sat down close to a girl.The girl got sick at once.
fg  Der ältere Bruder setzte sich neben ein Mädchen.Das Mädchen wurde sofort krank.
fr  Старший брат сел рядом с девушкой.Та девушка разом заболела.
ltr  Старшій братъ сѣлъ близко къ дѣвкѣ.Та дѣвка разомъ заболѣла.
[136]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.292 (001.292)NNR_190X_NelheKokora_flk.293 (001.293)
stl  Hərɣun bajəl odu dʼariwə — unə hunat busšačo?Dolbodʼariwə.Bajə
st  Херһуˊн баjеˊl оˊду џӓріwе — уˊне хунаˊт бусшӓчо?Доlбоˊџӓріwе.Баjе
ts  Hərɣun bajəl odudʼariwə — unə hunat busšačo? Dolbodʼariwə. Bajə
tx  busšačo. Hərɣun bajəl odudʼariwə — unə hunat busšačo? Dolbodʼariwə. Bajə
mb  busša-čohərɣu-nbajə-lodu-dʼa-ri-wəunəhunatbusša-čodolbo-dʼa-ri-wəbajə
mp  bussə-čəːhərguː-nbəjə-lodu-dʼə-riː-wəonihunaːtbussə-čəːdolbo-dʼə-riː-wəbəjə
ge  be.ill-PTCP.PST.[NOM]lower.[NOM]-3SGhuman-PL.[NOM]be.surprised-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHhowgirl.[NOM]be.ill-PTCP.PST.[NOM]become.night-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPH
gg  krank.sein-PTCP.PST.[NOM]unterer.[NOM]-3SGMensch-PL.[NOM]sich.wundern-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHwieMädchen.[NOM]krank.sein-PTCP.PST.[NOM]Nacht.werden-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPH
gr  болеть-PTCP.PST.[NOM]нижний.[NOM]-3SGчеловек-PL.[NOM]удивляться-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHкакдевушка.[NOM]болеть-PTCP.PST.[NOM]настать.ночи-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPH
mc  v-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]-n:(poss)n-n:(num).[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]-clitinterrogn.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]-clit
ps  ptcpadjnptcpinterrognptcpptcpn
BOR  DOLG/YAK:cult
fe  The people from the Lower World are surprised, why did the girl fall ill?It becomes night.The
fg  Die Leute aus der Unterwelt wundern sich, warum ist das Mädchen krank geworden?Es wird Nacht.Der
fr  Люди из нижнего мира дивятся: почему девушка заболела?Настала ночь.
ltr  Нижніе люди удивляются — почему дѣвка забоlѣла.Свечерело.
[137]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.294 (001.294)NNR_190X_NelheKokora_flk.295 (001.295)NNR_190X_NelheKokora_flk.296
stl  wiški dundaji amičow hunatlat.Timatna hunat əŋəɣiči busšačo.taduk hərɣun bajəl oridʼačow dulʼuči
st  wышкіˊ дуˊндаі аˊмічӧw хунаˊтlат.Тымаˊтна хунаˊт еңеһыˊчі бусшӓчӧ.тадук херһун баjеˊl оріџӓчӧw дуlӱчі
ts  wiški dundaji amičow hunatlat. Timatna hunat əŋəɦiči busšačo. Taduk hərɣun bajəl oridʼačow dulʼuči
tx  wiški dundaji amičow hunatlat. Timatna hunat əŋəɦiči busšačo. Taduk hərɣun bajəl
mb  wiškidunda-jia-mi-čo-whunat-la-ttimatnahunatəŋəɦi-čibusša-čota-dukhərɣu-nbajə-l
mp  wiškidundə-ŋiːaː-mə-čəː-whunaːt-lan-ttimaːtnəhunaːtəŋəsiː-čiːbussə-čəːtar-dukhərguː-nbəjə-l
ge  human.[NOM]%upper.[NOM]earth-ATTRlie.down-%DRV-PST-%3SGgirl-DRV-INSTRin.the.morninggirl.[NOM]force-ATTR.[NOM]be.ill-PTCP.PST.[NOM]that-ABLlower.[NOM]-3SGhuman-
gg  Mensch.[NOM]%oberer.[NOM]Erde-ATTRsich.hinlegen-%DRV-PST-%3SGMädchen-DRV-INSTRmorgensMädchen.[NOM]Kraft-ATTR.[NOM]krank.sein-PTCP.PST.[NOM]jener-ABLunterer.[NOM]-3SGMensch-
gr  человек.[NOM]%верхний.[NOM]земля-ATTRложиться-%DRV-PST-%3SGдевушка-DRV-INSTRутромдевушка.[NOM]сила-ATTR.[NOM]болеть-PTCP.PST.[NOM]тот-ABLнижний.[NOM]-3SGчеловек-
mc  n.[n:case]adj.[n:case]n-n>adjv-v>v-v:tense2-v:pn2n-n>n-n:caseadvn.[n:case]n-n>adj.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]dem-n:caseadj.[n:case]-n:(poss)n-
ps  adjadjvnadvnadjptcpdemadjn
fe  human from the Upper World lay down with the girl.In the morning the girl was very sick.Then the people from the Lower World
fg  Mensch aus der Oberen Welt legte sich mit dem Mädchen hin.Am Morgen war das Mädchen sehr krank.Dann riefen die Leute aus der Unterwelt
fr  Человек из верхнего мира лёг вместе с девушкой.Наутро девушка была сильно больна.Тут люди из нижнего мира позвали
ltr  Человѣкъ верхней земли легъ съ дѣвкой.На завтра дѣвка сильно заболѣла.Тутъ нижніе люди позвали средняго
[138]
ref  (001.296)NNR_190X_NelheKokora_flk.297 (001.297)NNR_190X_NelheKokora_flk.298 (001.298)
stl  hamaji.Tar haman əšaw bələdʼačow.Taduk oridʼačow həɣdiɣi hamaji.
st  хамаі.Тар хаман ешӓw беˊlеџӓчӧw.Тадуˊк оріˊџӓчоw хеһдыһыˊ хамаˊі.
ts  hamaji. Tar haman əšaw bələdʼačow. Taduk oridʼačow həɣdiɣi hamaji.
tx  oridʼačow dulʼuči hamaji. Tar haman əšaw bələdʼačow. Taduk oridʼačow həɣdiɣi hamaji.
mb  ori-dʼa-čo-wdulʼu-čihama-jitarhamanə-ša-wbələ-dʼa-čo-wta-dukori-dʼa-čo-whəɣdiɣihama-ji
mp  ori-dʼə-čəː-wdulin-čiːsamaːn-wiːtarsamaːnə-rə-wbələ-dʼə-čəː-wtar-dukori-dʼə-čəː-whəgdiŋəsamaːn-wiː
ge  PL.[NOM]call-IPFV-PST-%3PLmiddle-ATTR.[NOM]shaman-RFL.SGthat.[NOM]shaman.[NOM]NEG-AOR-%3SGhelp-IPFV-PST-%3SGthat-ABLcall-IPFV-PST-%3PLbig.[NOM]shaman-RFL.SG
gg  PL.[NOM]rufen-IPFV-PST-%3PLMitte-ATTR.[NOM]Schamane-RFL.SGjener.[NOM]Schamane.[NOM]NEG-AOR-%3SGhelfen-IPFV-PST-%3SGjener-ABLrufen-IPFV-PST-%3PLgroß.[NOM]Schamane-
gr  PL.[NOM]звать-IPFV-PST-%3PLсередина-ATTR.[NOM]шаман-RFL.SGтот.[NOM]шаман.[NOM]NEG-AOR-%3SGпомочь-IPFV-PST-%3SGтот-ABLзвать-IPFV-PST-%3PLбольшой.[NOM]шаман-RFL.SG
mc  n:(num).[n:case]v-v>v-v:tense2-v:pn2locn-n>adj.[n:case]n-n:rfl.possdem.[n:case]n.[n:case]v-v:tense1-v:pn2v-v>v-v:tense2-v:pn2dem-n:casev-v>v-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]n-n:rfl.poss
ps  vadjndemnauxvdemvadjn
fe  called the middle shaman.That shaman didn't help.Then they called the big shaman.
fg  den mittleren Schamanen.Jener Schamane half nicht.Dann riefen sie den großen Schamanen.
fr  среднего шамана.Тот шаман не помог.Потом они позвали большого [=великого] шамана.
ltr  шамана.Тотъ шаманъ не пособилъ.Тутъ позвали боlьшого шамана.
[139]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.299 (001.299)NNR_190X_NelheKokora_flk.300 (001.300)
stl  Ər haman isšačo bajəwi вiški dundaji.— isšamətəmi ɣučo: onə hi ədu bigindi?
st  Ер хамаˊн ісшӓчӧˊ баjеwіˊ вышкіˊ дуˊндаі.— ісшӓметемі һучӧ: оне хі еду бігіˊнды?
ts  Ər haman isšačo bajəwi wiški dundaji. Isšamətəmi gučo: "Onə hi ədu biɦindi?
tx  Ər haman isšačo bajəwi wiški dundaji. Isšamətəmi gučo: "Onə hi ədu biɦindi?
mb  ərhamanisša-čobajə-wiwiškidunda-jiisša-mətəmigu-čoonəhiə-dubi-ɦi-ndi
mp  ərsamaːničə-čəːbəjə-wiːwiškidundə-ŋiːičə-mətəmiguːn-čəːonisiːər-duːbi-rə-ndi
ge  this.[NOM]shaman.[NOM]see-PTCP.PST.[NOM]human-RFL.SG%upper.[NOM]earth-ATTRsee-%CVB.SEQsay-PTCP.PST.[NOM]howyou.SG.[NOM]this-DAT/LOCbe-AOR-2SG
gg  RFL.SGdieser.[NOM]Schamane.[NOM]sehen-PTCP.PST.[NOM]Mensch-RFL.SG%oberer.[NOM]Erde-ATTRsehen-%CVB.SEQsagen-PTCP.PST.[NOM]wiedu.[NOM]dieser-DAT/LOCsein-AOR-2SG
gr  этот.[NOM]шаман.[NOM]увидеть-PTCP.PST.[NOM]человек-RFL.SG%верхний.[NOM]земля-ATTRувидеть-%CVB.SEQсказать-PTCP.PST.[NOM]какты.[NOM]этот-DAT/LOCбыть-AOR-2SG
mc  dem.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:rfl.possadj.[n:case]n-n>adjv-v:conv.impersv-v>ptcp.[n:case]interrogpers.[n:case]dem-n:casev-v:tense1-v:pn1
ps  demnptcpnadjadjvptcpinterrogpersdemcop
fe  This shaman saw the human from the Upper World.Having seen he said: "How are you here?
fg  Dieser Schamane sah den Menschen aus der Oberen Welt.Er sah [ihn] und sagte: "Wie bist du hier?
fr  Тот шаман увидел человека из верхнего мира.Увидев [его], он спрашивает: «Как ты здесь оказался?
ltr  Этотъ шаманъ увидалъ человѣка верхней земли.Увидавши сказалъ: какъ ты здѣсь есть?
[140]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.301 (001.301)NNR_190X_NelheKokora_flk.302 (001.302)NNR_190X_NelheKokora_flk.303 (001.303)
stl  Əwa hindu məja?Akinir ɣunən: kartil əwilɣot!Taduk tar həɣdəɣi haman nʼan akinir kartidʼariwə.
st  Еwа хіндуˊ меˊjа?Акыніˊр һуˊнен: картыl еwыˊlһот!Тадук тар хеһдеһыˊ хамаˊн нˋаˊн акынір каˊртыџӓріwе.
ts  Eːwa hindu məja?" Akinir gunən: "Kartil əwilɣot!" Taduk tar həɣdəɣi haman nʼan akinir kartidʼariwə.
tx  Eːwa hindu məja?" Akinir gunən: "Kartil əwilɣot!" Taduk tar həɣdəɣi haman nʼan akinir
mb  eː-wahin-duməjaakin-i-rgun-ə-nkarti-ləwi-l-ɣotta-duktarhəɣdəɣihamannʼanakin-i-r
mp  eː-wəsiː-duːməjaakiːn-i-lguːn-rə-nkarta-ləwiː-l-ŋəːttar-duktarhəgdiŋəsamaːnnʼaːnakiːn-i-l
ge  what-ACCyou.SG-DAT/LOC%necessaryelder.brother-EP-%PL.[NOM]say-AOR-3SGcard-PL.[NOM]play-INCH-IMP.1PL.INthat-ABLthat.[NOM]big.[NOM]shaman.[NOM]alsoelder.brother-EP-
gg  was-ACCdu-DAT/LOC%nötigälterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]sagen-AOR-3SGKarte-PL.[NOM]spielen-INCH-IMP.1PL.INjener-ABLjener.[NOM]groß.[NOM]Schamane.[NOM]auchälterer.Bruder-EP-
gr  что-ACCты-DAT/LOC%надостарший.брат-EP-%PL.[NOM]сказать-AOR-3SGкарта-PL.[NOM]играть-INCH-IMP.1PL.INтот-ABLтот.[NOM]большой.[NOM]шаман.[NOM]тожестарший.брат-EP-
mc  interrog-n:casepers-n:caseprtn-n:(ep)-n:(num).[n:case]v-v:tense1-v:pn1n-n:(num).[n:case]v-v>v-v:imp.pndem-n:casedem.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]advn-n:(ep)-
ps  interrogpersprtnvnvdemdemadjnadvn
BOR  RUS:cult
fe  What do you need?"The older brother says: "Let's play cards!"Then the big shaman and the older brother are playing cards.
fg  Was brauchst du?"Der ältere Bruder sagt: "Lass uns Karten spielen!"Dann spielen der große Schamane und der ältere Bruder Karten.
fr  Что тебе надо?»Старший брат говорит: «Давай сыграем в карты!»Тут великий шаман и старший брат стали играть в карты.
ltr  Чего тебѣ надо?Старшій братъ говоритъ: въ карты сыграемъ!Тутъ тотъ боlьшой шаманъ опять старшій братъ въ карты играли.
[141]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.304 (001.304)
stl  Digin dʼan kolod kartiwə əti tčow — bajə wiški dundaji əšaw əwilčow.
st  Дыгіˊн џан коlоˊд каˊртыwе еˊты тчӧw — баjе wышкі дуˊндаі ешӓˊw еwыlчӧw.
ts  Digin dʼan kolod kartiwə ətitčow — bajə wiški dundaji əšaw əwilčow.
tx  kartidʼariwə. Digin dʼan kolod kartiwə ətitčow — bajə wiški dundaji əšaw əwilčow.
mb  karti-dʼa-ri-wədigindʼankolodkarti-wəətit-čo-wbajəwiškidunda-jiə-ša-wəwi-l-čo-w
mp  karta-dʼə-riː-wədigindʼaːnkolodakarta-wəətit-čəː-wbəjəwiškidundə-ŋiːə-rə-wəwiː-l-čəː-w
ge  %PL.[NOM]play.cards-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHfourten.[NOM]deck.[NOM]card-ACCtear-PST-%3PLhuman.[NOM]%upper.[NOM]earth-ATTRNEG-AOR-%3SGwin-INCH-PST-
gg  %PL.[NOM]Karten.spielen-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHvierzehn.[NOM]Kartenstapel.[NOM]Karte-ACCreißen-PST-%3PLMensch.[NOM]%oberer.[NOM]Erde-ATTRNEG-AOR-%3SGgewinnen-INCH-
gr  %PL.[NOM]играть.в.карты-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHчетыредесять.[NOM]колода.[NOM]карта-ACCпорвать-PST-%3PLчеловек.[NOM]%верхний.[NOM]земля-ATTRNEG-AOR-%3SGвыиграть-INCH-
mc  n:(num).[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]-clitcardnumcardnum.[n:case]n.[n:case]n-n:casev-v:tense2-v:pn2n.[n:case]adj.[n:case]n-n>adjv-v:tense1-v:pn2v-v>v-v:tense2-
ps  ptcpcardnumcardnumnnvnadjadjauxv
BOR  RUS:cultRUS:cult
fe  They used(?) forty decks of cards, the human from the Upper World didn't win.
fg  Sie verbrauchten(?) vierzig Kartenstapel, der Mensch aus der Oberen Welt gewann nicht.
fr  Они использовали(?) сорок колод карт. Человек из верхнего мира не выиграл.
ltr  Сорокъ колодъ картъ испортили — верхней земли человѣкъ не выигралъ.
[142]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.305 (001.305)NNR_190X_NelheKokora_flk.306 (001.306)
stl  Taduk akinir həɣdigi hamandu hilbočow dukuji.Həɣdəɣi haman tančaw tar dukuji tuɣə bičow dukun: hərgiči haman həɣdiɣiči!
st  Тадуˊк акынір хеһдыгі хаманду хіlбочӧw дукуˊі.Хеһдеһыˊ хамаˊн таˊнчӓw тар дукуˊі туһеˊ бічӧw дукуˊн: хергічі хаман хеһдыһычі!
ts  Taduk akinir həɣdigi hamandu hilbočow dukuji. Həɣdəɣi haman tančaw tar dukuji tuɣə bičow dukun: "Hərgiči haman həɣdiɣiči!
tx  Taduk akinir həɣdigi hamandu hilbočow dukuji. Həɣdəɣi haman tančaw tar dukuji tuɣə
mb  ta-dukakin-i-rhəɣdigihaman-duhilbo-čo-wduku-jihəɣdəɣihamantan-ča-wtarduku-jituɣə
mp  tar-dukakiːn-i-lhəgdiŋəsamaːn-duːsilba-čəː-wdukun-wiːhəgdiŋəsamaːntaŋ-čəː-wtardukun-wiːtugi
ge  %3SGthat-ABLelder.brother-EP-%PL.[NOM]big.[NOM]shaman-DAT/LOCshow-PST-%3SGletter-RFL.SGbig.[NOM]shaman.[NOM]read-PST-%3SGthat.[NOM]letter-RFL.SGso
gg  PST-%3SGjener-ABLälterer.Bruder-EP-%PL.[NOM]groß.[NOM]Schamane-DAT/LOCzeigen-PST-%3SGBrief-RFL.SGgroß.[NOM]Schamane.[NOM]lesen-PST-%3SGjener.[NOM]Brief-RFL.SGso
gr  PST-%3SGтот-ABLстарший.брат-EP-%PL.[NOM]большой.[NOM]шаман-DAT/LOCпоказать-PST-%3SGписьмо-RFL.SGбольшой.[NOM]шаман.[NOM]читать-PST-%3SGтот.[NOM]письмо-RFL.SGтак
mc  v:pn2dem-n:casen-n:(ep)-n:(num).[n:case]adj.[n:case]n-n:casev-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possadj.[n:case]n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2dem.[n:case]n-n:rfl.possadv
ps  demnadjnvnadjnvdemnadv
fe  Then the older brother showed the big shaman his letter.The big shaman read the letter and so was the letter: "Lower Shaman, big one!
fg  Dann zeigte der ältere Bruder dem großen Schamanen seinen Brief.Der große Schamane las den Brief und so war der Brief: "Unterer Schamane, Großer!
fr  Тогда старший брат показал великому шаману письмо.Великий шаман прочитал то письмо. Письмо было таким: «Нижний шаман, великий!
ltr  Тутъ старшій братъ боlьшому шаману показалъ письмо.Боlьшой шаманъ прочиталъ то письмо. — Такое было письмо: Нижній ша манъ,
[143]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.307 (001.307)NNR_190X_NelheKokora_flk.308
stl  Gʼaladʼam, hini, həɣdə ɣiči haman!Dʼawkal aminiji nʼan nakuji mini ədiji!
st  Гӓlаџӓм, хіні, хеһде һычі хаман!Џӓˊwкаl амініˊі нˋаˊн накуˊі міні едыі!
ts  Gʼaladʼam, hini, həɣdəɣiči haman! Dʼawkal aminiji nʼan nakuji mini ədiji!"
tx  bičow dukun: "Hərgiči haman həɣdiɣiči! Gʼaladʼam, hini, həɣdəɣiči haman! Dʼawkal aminiji nʼan
mb  bi-čo-wdukunhərgi-čihamanhəɣdiɣi-čigʼala-dʼa-mhinihəɣdəɣi-čihamandʼaw-kalamin-i-jinʼan
mp  bi-čəː-wdukunhərgiː-čiːsamaːnhəgdiŋə-čiːgələː-dʼə.[rə]-msinəhəgdiŋə-čiːsamaːndʼəw-kəlamiːn-i-wiːnʼaːn
ge  be-PST-%3SGletter.[NOM]bottom-ATTR.[NOM]shaman.[NOM]big-ATTR.[NOM]ask-IPFV.[AOR]-1SGyou.SG.ACCbig-ATTR.[NOM]shaman.[NOM]eat-IMP.2SGfather-EP-RFL.SGalso
gg  sein-PST-%3SGBrief.[NOM]Unterteil-ATTR.[NOM]Schamane.[NOM]groß-ATTR.[NOM]bitten-IPFV.[AOR]-1SGdu.ACCgroß-ATTR.[NOM]Schamane.[NOM]essen-IMP.2SGVater-EP-RFL.SGauch
gr  быть-PST-%3SGписьмо.[NOM]низ-ATTR.[NOM]шаман.[NOM]большой-ATTR.[NOM]просить-IPFV.[AOR]-1SGты.ACCбольшой-ATTR.[NOM]шаман.[NOM]есть-IMP.2SGотец-EP-RFL.SGтоже
mc  v-v:tense2-v:pn2n.[n:case]locn-n>adj.[n:case]n.[n:case]adj-n>adj.[n:case]v-v>v.[v:tense1]-v:pn1persadj-n>adj.[n:case]n.[n:case]v-v:imp.pnn-n:(ep)-n:rfl.possadv
ps  copnadjnadjvpersadjnvnadv
fe  I am asking you, big shaman!Eat the father and my husband's younger
fg  Ich bitte dich, großer Schamane!Iss den Vater und den jüngeren Bruder
fr  Прошу тебя, великий шаман!Съешь отца и младшего брата моего
ltr  великій!Прошу тебя ве ликій шаманъ!Съѣшь отца опять малого брата моего
[144]
ref  (001.308)NNR_190X_NelheKokora_flk.309 (001.309)NNR_190X_NelheKokora_flk.310 (001.310)
stl  Həɣdəgi haman ɣučo: ajal!— Dʼawakaldu baɣdama muriji!Hoka ldu nuɣan
st  Хеһдегі хаман һучӧ: аjаˊl!— Џаˊwакаlду баһдамаˊ муріˊі!Хоˊка lду нуһаˊн
ts  Həɣdəgi haman gučo: "Ajal! Dʼawakaldu baɣdama muriji! Hokaldu nuɣan
tx  nakuji mini ədiji!" Həɣdəgi haman gučo: "Ajal! Dʼawakaldu baɣdama muriji! Hokaldu
mb  naku-jimi-niədi-jihəɣdəgihamangu-čoaja-ldʼawa-kaldubaɣdamamuri-jiho-kaldu
mp  nəkuːn-wiːbi-ŋiːədiː-ŋiːhəgdiŋəsamaːnguːn-čəːaja-ldʼawa-kəllubagdamamurin-jəhoːg-kəllu
ge  younger.sibling-RFL.SGI-ATTR.[NOM]husband-ATTR.[NOM]big.[NOM]shaman.[NOM]say-PTCP.PST.[NOM]good-PLcatch-IMP.2PLwhite.[NOM]horse-ACC.INDEFcut-IMP.2PL
gg  jüngeres.Geschwister-RFL.SGich-ATTR.[NOM]Mann-ATTR.[NOM]groß.[NOM]Schamane.[NOM]sagen-PTCP.PST.[NOM]gut-PLfangen-IMP.2PLweiß.[NOM]Pferd-ACC.INDEFabschneiden-
gr  младший.сиблинг-RFL.SGя-ATTR.[NOM].муж-ATTR.[NOM]большой.[NOM]шаман.[NOM]сказать-PTCP.PST.[NOM]хороший-PLпоймать-IMP.2PLбелый.[NOM]лошадь-ACC.INDEFотрезать-
mc  n-n:rfl.posspers-pers>posspro.[n:case]n-n>adj.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]adj-n:(num)v-v:imp.pnadj.[n:case]n-n:casev-v:imp.pn
ps  npossproadjadjnptcpadjvadjnv
fe   brother!"The big shaman said: "Fine!Catch a white horse!Cut off the horse'
fg  meines Mannes!"Der große Schamane sagte: "Gut!Fangt ein weißes Pferd!Schneidet ihm
fr  мужа!»Великий шаман говорит: «Хорошо!Поймайте белого коня!Отрежьте у
ltr   мужа!— Боlьшой шаманъ сказалъ: ладно!Поймайте бѣлаго коняОтрѣжьте у него
[145]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.311 (001.311)NNR_190X_NelheKokora_flk.312 (001.312)NNR_190X_NelheKokora_flk.313 (001.313)
stl  muriji čoli!Tawiwkaldu hələči čoli.Ər hələči čoli nokaldu amɣadu tar muriji!
st   муріі чӧlі!Таwіˊwкаlду хеˊlечі чӧlі.Ер хеˊlечі чӧlі ноˊкаlду амһаˊду тар муріˊі!
ts  muriji čoli! Tawiwkaldu hələči čoli. Ər hələči čoli nokaldu amɣadu tar muriji!"
tx  nuɣan muriji čoli! Tawiwkaldu hələči čoli. Ər hələči čoli nokaldu amɣadu tar
mb  nuɣa-nmuri-jičolitawi-w-kalduhələ-čičoliərhələ-čičolino-kalduamɣa-dutar
mp  nuŋan-nmurin-ŋiːčoliːtawi-wu-kəllusələ-čiːčoliːərsələ-čiːčoliːnəː-kəlluamŋa-duːtar
ge  3.[NOM]-3SGhorse-ATTR.[NOM]tongue.[NOM]forge-PASS-IMP.2PLiron-ATTR.[NOM]tongue.[NOM]this.[NOM]iron-ATTR.[NOM]tongue.[NOM]put-IMP.2PLmouth-DAT/LOC
gg  IMP.2PL3.[NOM]-3SGPferd-ATTR.[NOM]Zunge.[NOM]schmieden-PASS-IMP.2PLEisen-ATTR.[NOM]Zunge.[NOM]dieser.[NOM]Eisen-ATTR.[NOM]Zunge.[NOM]legen-IMP.2PLMund-DAT/LOC
gr  IMP.2PL3.[NOM]-3SGлошадь-ATTR.[NOM]язык.[NOM]ковать-PASS-IMP.2PLжелезо-ATTR.[NOM]язык.[NOM]этот.[NOM]железо-ATTR.[NOM]язык.[NOM]класть-IMP.2PLрот-DAT/LOC
mc  pers.[n:case]-n:(poss)n-n>adj.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:imp.pnn-n>adj.[n:case]n.[n:case]dem.[n:case]n-n>adj.[n:case]n.[n:case]v-v:imp.pnn-n:case
ps  persadjnvadjndemadjnvndem
fe  s tongue!Forge an iron tongue!Put this iron tongue into the horse's mouth!"
fg  die Pferdezunge ab!Schmiedet eine eiserne Zunge!Legt diese eiserne Zunge in den Mund des Pferdes!"
fr  него, коня, язык!Выкуйте железный язык!Вложите тот железный язык в пасть коня!»
ltr   — коня языкъ!Скуйте желѣзный языкъ!Этотъ языкъ желѣзный поlожьте въ ротъ того коня!
[146]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.314 (001.314)NNR_190X_NelheKokora_flk.315 (001.315)
stl  Hərɣun bajəlwor tuɣə odʼariwə.Dʼawačaw baɣdoma muriji.Hokačo tar murin čoli.
st  Херһун баjеlwор туһеˊ оˊџӓріwе.Џӓˊwачаw баһдома муріі.Хоˊкачӧ тар мурін чӧlі.
ts  Hərɣun bajəlwor tuɣə odʼariwə. Dʼawačaw baɣdoma muriji. Hokačo tar murin čoli.
tx  muriji!" Hərɣun bajəlwor tuɣə odʼariwə. Dʼawačaw baɣdoma muriji. Hokačo
mb  muri-jihərɣu-nbajə-l-wortuɣəo-dʼa-ri-wədʼawa-ča-wbaɣdomamuri-jihoka-čo
mp  murin-ŋiːhərguː-nbəjə-l-wərtugioː-dʼə-riː-wədʼawa-čəː-wbagdamamurin-jəhoːŋnaː-čəː
ge  that.[NOM]horse-ATTR.[NOM]lower.[NOM]-3SGhuman-PL.[NOM]-%EMPH.PLsodo-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHcatch-PST-%3PLwhite.[NOM]horse-ACC.INDEFcut-PTCP.PST.[NOM]
gg  jener.[NOM]Pferd-ATTR.[NOM]unterer.[NOM]-3SGMensch-PL.[NOM]-%EMPH.PLsomachen-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHfangen-PST-%3PLweiß.[NOM]Pferd-ACC.INDEFhacken-PTCP.PST.[NOM]
gr  тот.[NOM]лошадь-ATTR.[NOM]нижний.[NOM]-3SGчеловек-PL.[NOM]-%EMPH.PLтакделать-IPFV-PTCP.PRS.[NOM]-EMPHпоймать-PST-%3PLбелый.[NOM]лошадь-ACC.INDEFрубить-PTCP.PST.[NOM]
mc  dem.[n:case]n-n>adj.[n:case]adj.[n:case]-n:(poss)n-n:(num).[n:case]-n:rfl.possadvv-v>v-v>ptcp.[n:case]-clitv-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]n-n:casev-v>ptcp.[n:case]
ps  adjadjnadvptcpvadjnptcp
fe  The people from the Lower World are doing so.They caught a white horse.They cut off the horse's
fg  Die Leute aus der Unterwelt machen es so.Sie fingen ein weißes Pferd.Sie schnitten die
fr  Люди из нижнего мира так и сделали.Поймали белого коня.Отрезали тому коню
ltr  Нижніе люди такъ сдѣлали.Поймали бѣлаго коня.Отрѣзали у того коня
[147]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.316 (001.316)NNR_190X_NelheKokora_flk.317 (001.317)NNR_190X_NelheKokora_flk.318 (001.318)
stl  Taduk tawiwči hələči čoli.Tar hələči čoli nočo amɣadu muriji.
st  Тадуˊк таwіˊwчі хеˊlечі чӧˊlі.Тар хеlечі чӧˊlі ноˊчӧ амһаˊду муріˊі.
ts  Taduk tawiwči hələči čoli. Tar hələči čoli nočo amɣadu muriji.
tx  tar murin čoli. Taduk tawiwči hələči čoli. Tar hələči čoli nočo amɣadu
mb  tarmurinčolita-duktawi-w-čihələ-čičolitarhələ-čičolino-čoamɣa-du
mp  tarmurinčoliːtar-duktawi-wu-čəːsələ-čiːčoliːtarsələ-čiːčoliːnəː-čəːamŋa-duː
ge  that.[NOM]horse.[NOM]tongue.[NOM]that-ABLforge-PASS-PTCP.PST.[NOM]iron-ATTR.[NOM]tongue.[NOM]that.[NOM]iron-ATTR.[NOM]tongue.[NOM]put-PTCP.PST.[NOM]mouth-DAT/LOC
gg  jener.[NOM]Pferd.[NOM]Zunge.[NOM]jener-ABLschmieden-PASS-PTCP.PST.[NOM]Eisen-ATTR.[NOM]Zunge.[NOM]jener.[NOM]Eisen-ATTR.[NOM]Zunge.[NOM]legen-PTCP.PST.[NOM]Mund-DAT/LOC
gr  тот.[NOM]лошадь.[NOM]язык.[NOM]тот-ABLковать-PASS-PTCP.PST.[NOM]железо-ATTR.[NOM]язык.[NOM]тот.[NOM]железо-ATTR.[NOM]язык.[NOM]класть-PTCP.PST.[NOM]рот-DAT/LOC
mc  dem.[n:case]n.[n:case]n.[n:case]dem-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n>adj.[n:case]n.[n:case]dem.[n:case]n-n>adj.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]n-n:case
ps  demnndemptcpadjndemadjnptcpn
fe  tongue.Then they forged an iron tongue.They put the iron tongue into the horse's mouth.
fg  Pferdezunge ab.Dann schmiedeten sie eine eiserne Zunge.Die eiserne Zunge legten sie in den Mund des Pferdes.
fr  язык.Потом выковали железный язык.Вложили тот железный язык в пасть коню.
ltr  языкъ.Тутъ сковали желѣзный языкъ.Тотъ желѣзный языкъ поlожили въ ротъ коню.
[148]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.319 (001.319)
stl  Tar murindulaji həɣdəɣi haman nʼan bajə wiški dundaji huru wčo wiški dundadu.
st  Тар муріˊндуlаі хеһдеһы хамаˊн нˋаˊн баjе wышкіˊ дуˊндаі хуˊру wчӧ wышкі дуˊндаду.
ts  Tar murindulaji həɣdəɣi haman nʼan bajə wiški dundaji huruwčo wiški dundadu.
tx  muriji. Tar murindulaji həɣdəɣi haman nʼan bajə wiški dundaji huruwčo wiški dundadu.
mb  muri-jitarmurin-dula-jihəɣdəɣihamannʼanbajəwiškidunda-jihuru-w-čowiškidunda-du
mp  murin-ŋiːtarmurin-ləː-wiːhəgdiŋəsamaːnnʼaːnbəjəwiškidundə-ŋiːsuru-wu-čəːwiškidundə-duː
ge  horse-ATTR.[NOM]that.[NOM]horse-LAT-RFL.SGbig.[NOM]shaman.[NOM]alsohuman.[NOM]%upper.[NOM]earth-ATTR.[NOM]leave-PASS-PTCP.PST.[NOM]%upper.[NOM]earth-DAT/LOC
gg  Pferd-ATTR.[NOM]jener.[NOM]Pferd-LAT-RFL.SGgroß.[NOM]Schamane.[NOM]auchMensch.[NOM]%oberer.[NOM]Erde-ATTR.[NOM]losgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]%oberer.[NOM]Erde-DAT/LOC
gr  лошадь-ATTR.[NOM]тот.[NOM]лошадь-LAT-RFL.SGбольшой.[NOM]шаман.[NOM]тожечеловек.[NOM]%верхний.[NOM]земля-ATTR.[NOM]уйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]%верхний.[NOM]земля-DAT/LOC
mc  n-n>adj.[n:case]dem.[n:case]n-n:case-n:rfl.possadj.[n:case]n.[n:case]advn.[n:case]adj.[n:case]n-n>adj.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]n-n:case
ps  adjdemnadjnadvnadjadjptcpadjn
fe  On that horse the big shaman and the human from the Upper World went to the Upper World.
fg  Auf dem Pferd ritten der große Schamane und der Mensch aus der Oberen Welt in die Obere Welt.
fr  На том коне великий шаман и человек из верхнего мира поехали в верхний мир.
ltr  На томъ конѣ великій шаманъ опять человѣкъ верхней зе мли поѣхали въ верхнюю землю.
[149]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.320 (001.320)NNR_190X_NelheKokora_flk.321 (001.321)NNR_190X_NelheKokora_flk.322 (001.322)
stl  Hurudʼa wki, hurudʼawki haŋar bakača.Həɣdəɣi haman təpkəčo: ɣək!— taduk hiriundʼačo.
st  Хуруˊџӓ wкі, хуруˊџӓwкі хаңар бакачаˊ.Хеһдеһы хамаˊн теˊпкечӧ: һек!— тадуˊк хіріуˊнџӓчӧ.
ts  Hurudʼawki, hurudʼawki haŋar bakača. Həɣdəɣi haman təpkəčo: "Gək!" Taduk hiriundʼačo.
tx  Hurudʼawki, hurudʼawki haŋar bakača. Həɣdəɣi haman təpkəčo: "Gək!" Taduk hiriundʼačo.
mb  huru-dʼa-wkihuru-dʼa-wkihaŋarbaka-čahəɣdəɣihamantəpkə-čogəkta-dukhiriun-dʼa-čo
mp  suru-dʼə-wkiːsuru-dʼə-wkiːsaŋaːrbaka-čəːhəgdiŋəsamaːntəpkə-čəːɣəktar-dukhiriun-dʼə-čəː
ge  leave-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]leave-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]hole.[NOM]find-PTCP.PST.[NOM]big.[NOM]shaman.[NOM]shout-PTCP.PST.[NOM]gekthat-ABL%jump.off-IPFV-
gg  losgehen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]losgehen-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]Loch.[NOM]finden-PTCP.PST.[NOM]groß.[NOM]Schamane.[NOM]schreien-PTCP.PST.[NOM]gekjener-ABL%abspringen-IPFV-
gr  уйти-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]уйти-IPFV-PTCP.HAB.[NOM]дыра.[NOM]найти-PTCP.PST.[NOM]большой.[NOM]шаман.[NOM]кричать-PTCP.PST.[NOM]гэктот-ABL%выскочить-IPFV-
mc  v-v>v-v>ptcp.[n:case]v-v>v-v>ptcp.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]adj.[n:case]n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]interjdem-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]
ps  ptcpptcpnptcpadjnptcpinterjdemptcp
fe  They were going and going, they found a hole.The big shaman shouted: "Gek!"There he jumped off (?).
fg  Sie gingen und gingen, sie fanden ein Loch.Der große Schamane schrie: "Gek!"Da sprang er ab (?).
fr  Они ехали-ехали — нашли дыру.Великий шаман крикнул: «Гоп!»Тут он выскочил (?).
ltr  Ѣхали, ѣхали — дыру нашли.Великій шаманъ крикнулъ: һек!тутъ выскочилъ.
[150]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.323 (001.323)NNR_190X_NelheKokora_flk.324 (001.324)
stl  Hiriunmətəmi irʼučaw bajəwi wiški dundaji.Taduk aminin dʼuduwər huruwčo.ista.
st  Хіріуˊнметемі ірˋӱчаw баjеwі wышкіˊ дуˊндаі.Тадуˊк амінін џӱˊдуwер хуруwчӧˊ.істаˊ.
ts  Hiriunmətəmi irʼučaw bajəwi wiški dundaji. Taduk aminin dʼuduwər huruwčo. Ista.
tx  Hiriunmətəmi irʼučaw bajəwi wiški dundaji. Taduk aminin dʼuduwər huruwčo. Ista.
mb  hiriun-mətəmiirʼu-ča-wbajə-wiwiškidunda-jita-dukamin-i-ndʼu-du-wərhuru-w-čois-ta
mp  hiriun-mətəmiiruː-čəː-wbəjə-wiːwiškidundə-ŋiːtar-dukamiːn-i-ndʼuː-duː-wərsuru-wu-čəːis-rə
ge  PTCP.PST.[NOM]%jump.off-%CVB.SEQdrag-PST-%3SGhuman-RFL.SG%upper.[NOM]earth-ATTR.[NOM]that-ABLfather.[NOM]-EP-3SGtent-DAT/LOC-RFL.PLleave-PASS-PTCP.PST.[NOM]reach-
gg  PTCP.PST.[NOM]%abspringen-%CVB.SEQschleppen-PST-%3SGMensch-RFL.SG%oberer.[NOM]Erde-ATTR.[NOM]jener-ABLVater.[NOM]-EP-3SGZelt-DAT/LOC-RFL.PLlosgehen-PASS-PTCP.PST.[NOM]
gr  PTCP.PST.[NOM]%выскочить-%CVB.SEQволочить-PST-%3SGчеловек-RFL.SG%верхний.[NOM]земля-ATTR.[NOM]тот-ABLотец.[NOM]-EP-3SGчум-DAT/LOC-RFL.PLуйти-PASS-PTCP.PST.[NOM]
mc  v-v:conv.impersv-v:tense2-v:pn2n-n:rfl.possadj.[n:case]n-n>adj.[n:case]dem-n:casen.[n:case]-n:(ep)-n:(poss)n-n:case-n:rfl.possv-v>v-v>ptcp.[n:case]v-
ps  vvnadjadjdemnnptcpv
fe  Having jumped off he dragged the human from the Upper World.Then they went to the father's tent.They
fg  Er sprang ab und schleppte den Menschen aus der Oberen Welt.Dann gingen sie zum Zelt des Vaters.Sie
fr  Выскочив, он вытащил человека из верхнего мира.Потом они [великий шаман и человек из верхнего мира] поехали в чум отца.
ltr  Выскочивши, вы тащилъ человѣка верхней земли.Тутъ къ отцу въ чумъ пошли.
[151]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.325 (001.325)NNR_190X_NelheKokora_flk.326 (001.326)
stl  Tar aminiji nʼan nakuji həɣdəɣi haman huruwdʼačo hərgiški dundadu.
st  Тар аміˊніˊі нˋаˊн накуі хеһдеһыˊ хамаˊн хуруwџӓчо хергішкіˊ дуˊндаду.
ts  Tar aminiji nʼan nakuji həɣdəɣi haman huruwdʼačo hərgiški dundadu.
tx  Tar aminiji nʼan nakuji həɣdəɣi haman huruwdʼačo hərgiški dundadu.
mb  taramin-i-jinʼannaku-jihəɣdəɣihamanhuru-w-dʼa-čohərgi-škidunda-du
mp  taramiːn-i-wiːnʼaːnnəkuːn-wiːhəgdiŋəsamaːnsuru-p-dʼə-čəːhərgiː-skiːdundə-duː
ge  AOR.[3PL]that.[NOM]father-EP-RFL.SGalsoyounger.sibling-RFL.SGbig.[NOM]shaman.[NOM]leave-CAUS-IPFV-PTCP.PST.[NOM]bottom-LOC.LATearth-DAT/LOC
gg  erreichen-AOR.[3PL]jener.[NOM]Vater-EP-RFL.SGauchjüngeres.Geschwister-RFL.SGgroß.[NOM]Schamane.[NOM]losgehen-CAUS-IPFV-PTCP.PST.[NOM]Unterteil-LOC.LATErde-DAT/LOC
gr  достичь-AOR.[3PL]тот.[NOM]отец-EP-RFL.SGтожемладший.сиблинг-RFL.SGбольшой.[NOM]шаман.[NOM]уйти-CAUS-IPFV-PTCP.PST.[NOM]низ-LOC.LATземля-DAT/LOC
mc  v:tense1.[v:pn1]dem.[n:case]n-n:(ep)-n:rfl.possadvn-n:rfl.possadj.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v>v-v>ptcp.[n:case]locn-locn:loc.casen-n:case
ps  demnadvnadjnptcplocnn
fe  came there.Then the father and the younger brother was brought by the big shaman to the Lower World.
fg  kamen an.Dann wurden den Vater und der jüngere Bruder vom großen Schamanen in die Untere Welt gebracht.
fr  Приехали.Великий шаман увёл отца и младшего брата в нижний мир.
ltr  Достигли.Того отца опять ма лого брата великій шаманъ унесъ въ нижнюю землю.
[152]
ref  NNR_190X_NelheKokora_flk.327 (001.327)
stl  Haŋar homčaw baɣdama murin.
st  Хаңар хоˊмчаw баһдамаˊ муріˊн.
ts  Haŋar homčaw baɣdama murin.
tx  Haŋar homčaw baɣdama murin.
mb  haŋarhom-ča-wbaɣdamamurin
mp  saŋaːrsoːm-čəː-wbagdamamurin
ge  hole.[NOM]close-PST-%3SGwhite.[NOM]horse.[NOM]
gg  Loch.[NOM]schließen-PST-%3SGweiß.[NOM]Pferd.[NOM]
gr  дыра.[NOM]закрыть-PST-%3SGбелый.[NOM]лошадь.[NOM]
mc  n.[n:case]v-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]n.[n:case]
ps  nvadjn
fe  The hole was closed by the white horse.
fg  Das Loch wurde vom weißen Pferd verschlossen.
fr  Дыру закрыл белый конь.
ltr  Дыру закрылъ бѣлый конь.