Tier display
BORBOR-MorphBOR-PhonCSFocISTSeRSyFTopfefgfrgegggrltrmbmcmpntpsrefststltstx
Web service information

Generated on 15.11.2021 with Corpus Services.

[1]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.001 (001.001)NNR3_1913_AboutShaman_nar.002 (001.002)NNR3_1913_AboutShaman_nar.003 (001.003)NNR3_1913_AboutShaman_nar.004 (001.004)
stl  Turɣanik, turɣančo!Šəktəwundu adʼiča!Doɣoroɣa!Doɣoroɣa!Ətrikon
st  Турһанік, турһаˊнчо!Шектеwуˊнду аџіча!Доһороˊһа!Доһороˊһа!Етрікоˊн
ts  Turɣanik, turɣančo! Šəktəwundu adʼiča! Doɣoroɣa! Doɣoroɣa! Ətrikon
tx  Turɣanik, turɣančo! Šəktəwundu adʼiča! Doɣoroɣa! Doɣoroɣa! Ətrikon
mb  turɣan-ikturɣan-čošəktə-wun-dua-dʼi-čadoɣor-o-ɣadoɣor-o-ɣaətrikon
mp  turgən-nikturgən-čiːsəktə-wun-duːaː-dʼə-čəːdogor-i-səldogor-i-sələtirkəːn
ge  quick-%ADVZquick-ATTRmake.bed-NINSTR-DAT/LOCsleep-IPFV-PTCP.PST.[NOM]friend-EP-PLfriend-EP-PL
gg  schnell-%ADVZschnell-ATTRBett.machen-NINSTR-DAT/LOCschlafen-IPFV-PTCP.PST.[NOM]Freund-EP-PLFreund-EP-PL
gr  быстрый-%ADVZбыстрый-ATTRстелить-NINSTR-DAT/LOCспать-IPFV-PTCP.PST.[NOM]друг-EP-PLдруг-EP-PL
mc  adj-adj>advadj-n>adjv-v>n-n:casev-v>v-v>ptcp.[n:case]n-n:(ep)-n:(num)n-n:(ep)-n:(num)n.[n:case]
ps  advadjnptcpnnn
BOR  DOLG/YAK:coreDOLG/YAK:gramDOLG/YAK:coreDOLG/YAK:coreDOLG/YAK:core
fe  Quickly, quick (?)!He was sleeping on the bed.Friends!Friends!The old man
fg  Schnell, schnell (?)!Er schlief auf dem Bett.Freunde!Freunde!Der alte
fr  Быстро, быстрый (?)!Он спал на кровати.Друзья!Друзья!Старик
ltr  Турһанік, Турһанчо!На постелъ спалъДоһороһа!Доһороһа!Старикъ
nt  [DCh]: The analysis is tentative.
[2]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.005 (001.005)NNR3_1913_AboutShaman_nar.006 (001.006)NNR3_1913_AboutShaman_nar.007 (001.007)
stl  jajanən — tača biжin da jajanən.Kaltakana biжiki.Nimɣakana biжiki
st  jаjанен — таˊча біжін да jаjаˊнен.Каlтакаˊна біжікі.Німһакаˊна біжікі
ts  jajanən — šača bižin da jajanən. Kaltakana bižiki. Nimɣakana bižiki. Tuk
tx  jajanən — šača bižin da jajanən. Kaltakana bižiki. Nimɣakana bižiki. Tuk
mb  jaja-nə-nšačabi-ži-ndajaja-nə-nkaltaka-n-abi-ži-kinimɣakan-abi-ži-kituk
mp  jaja-nəː-nšačabi-rə-ndajaja-nəː-nkaltaka-n-jəbi-rə-kənimŋakaːn-jəbi-rə-kətugi
ge  old.man.[NOM]shamanize-PST2-3SG%old.[NOM]be-AOR-3SGandshamanize-PST2-3SGhalf-3SG-ACC.INDEFbe-AOR.[3PL]-EMPHtale-COLL.[NOM]be-AOR.[3PL]-EMPHso
gg  alter.Mann.[NOM]schamanisieren-PST2-3SG%alt.[NOM]sein-AOR-3SGundschamanisieren-PST2-3SGHälfte-3SG-ACC.INDEFsein-AOR.[3PL]-EMPHMärchen-COLL.[NOM]sein-AOR.[3PL]-EMPHso
gr  старик.[NOM]шаманить-PST2-3SG%старый.[NOM]быть-AOR-3SGдашаманить-PST2-3SGполовина-3SG-ACC.INDEFбыть-AOR.[3PL]-EMPHсказка-COLL.[NOM]быть-AOR.[3PL]-EMPHтак
mc  v-v:tense2-v:pn2adj.[n:case]v-v:tense1-v:pn1conjv-v:tense2-v:pn2n-n:(poss)-n:casev-v:tense1.[v:pn1]-clitn-n>n.[n:case]v-v:tense1.[v:pn1]-clitadv
ps  vadjcopconjvnvnvadv
BOR  RUS:gram
fe  shamanized, he was old and shamanized.There is a half (?).There are tales (?).So it
fg  Mann schamanisierte, er war alt und schamanisierte.Es gibt eine Hälfte (?).Es gibt Märchen (?).So ist
fr  шаманил, он был старый и шаманил.Есть половина (?).Есть сказки (?). Так
ltr  шаманилъ, старый былъ, а шаманилъ.Поlовина есть.Сказка есть.Такъ
nt  [DCh]: The sentence is completely unclear.[DCh]: The analysis is not clear.
[3]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.008 (001.008)NNR3_1913_AboutShaman_nar.009 (001.009)NNR3_1913_AboutShaman_nar.010 (001.010)NNR3_1913_AboutShaman_nar.011 (001.011)NNR3_1913_AboutShaman_nar.012
stl  Tuk da aja.Əšitil omɣočo.Tar nʼan amačildə.Tugila, tugi bičon.Šatʼ dʼəmuldakin ololwo ulidʼəm.
st  Тук да аjаˊ.Еˊшітыl омһочоˊ.Тар нˋан аˊмачіlде.Туˊгіlа, тугі бічоˊн.Шатˋ џемуˊlдакін оlоˊlwо уlіˊџем.
ts  da aja. Əšitil omɣočo. Tar nʼan amačildə. Tugila, tugi bičon. Šatʼ dʼəmuldakin ololwo ulidʼəm.
tx  da aja. Əšitil omɣočo. Tar nʼan amačildə. Tugila, tugi bičon. Šatʼ dʼəmuldakin
mb  daajaəšitilomɣo-čotarnʼanama-čil-dətugi-latugibi-čo-nšatʼdʼəmu-l-dak-i-n
mp  daajaəsiːomŋo-čəːtarnʼaːnəmə-čil-rətugi-ləːtugibi-čəː-nhatadʼəmu-l-rəːk-i-n
ge  andgood.[NOM]nowforget-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]againcome-DRV-AOR.[%3SG]so-%%sobe-PST-3SGstillbe.hungry-INCH-CVB.COND1-
gg  undgut.[NOM]jetztvergessen-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]wiederkommen-DRV-AOR.[%3SG]so-%%sosein-PST-3SGnochHunger.haben-INCH-
gr  дахороший.[NOM]сейчасзабыть-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]опятьприйти-DRV-AOR.[%3SG]так-%%такбыть-PST-3SGещёбыть.голодным-INCH-
mc  conjadj.[n:case]advv-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]advv-v>v-v:tense1.[v:pn1]adv-clitadvv-v:tense2-v:pn2advv-v>v-v:conv.pers-v:(ep)-v:pn2
ps  conjadjadvptcpdemadvvadvadvcopadvv
BOR  RUS:gram
fe  is good.Now it is forgotten.That one is coming again.So, so it was.When I(?) am hungering, I live on fish.
fg   es gut.Jetzt ist es vergessen.Der kommt wieder.So, so war es.Wenn ich(?) hungere, lebe ich von
fr  хорошо.Теперь это забыто.Тот опять придёт.Так, так было.Когда я(?) голодаю, я кормлюсь
ltr  да хорошо.Теперь забылъ.Тотъ опять придетъ.Такъ и такъ было.Сильно про голодаемся рыбой
nt  [DCh]: Person-number marking
[4]
ref  (001.012)NNR3_1913_AboutShaman_nar.013 (001.013)NNR3_1913_AboutShaman_nar.014 (001.014)
stl  Əgi da dotuŋi doŋotot.Bi dʼawučača.
st  Егі да доˊтуңы доˊңотот.Бі џаwуˊчача.
ts  Ši da dotuŋi doŋotot. Bi dʼawučača.
tx  ololwo ulidʼəm. Ši da dotuŋi doŋotot. Bi
mb  olo-l-wouli-dʼə-mšidadotuŋidoŋoto-tbi
mp  oldo-l-wəuli-dʼə.[rə]-msiːdadotuŋidoŋoto-tbi
ge  EP-3SGfish-PL-ACCfeed-IPFV.[AOR]-1SGyou.SG.[NOM]and%%frost-INSTRI.[NOM]
gg  CVB.COND1-EP-3SGFisch-PL-ACCfüttern-IPFV.[AOR]-1SGdu.[NOM]und%%Frost-INSTRich.[NOM]
gr  CVB.COND1-EP-3SGрыба-PL-ACCкормить-IPFV.[AOR]-1SGты.[NOM]да%%мороз-INSTRя.[NOM]
mc  n-n:(num)-n:casev-v>v.[v:tense1]-v:pn1pers.[n:case]conj%%n-n:casepers.[n:case]
ps  nvpersconjnpers
BOR  RUS:gram
fe  And you are freezing (?).I stood it (?).
fg  Fisch.Und du frierst auch (?).Ich hielt es aus (?)
fr  рыбой.И ты замерзаешь (?).Я выдержал это (?).
ltr  наѣдимся.Ты да мерзлый — замерзнешь.Я удержалъ.
nt  appears to be confused here.[KAY]: The English and German translations do not seem to correspond to the original translation of the word '
[5]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.015 (001.015)NNR3_1913_AboutShaman_nar.016 (001.016)NNR3_1913_AboutShaman_nar.017 (001.017)
stl  Ələn dərən doŋotočo.Tar bajə huwulən.Əwəški doŋončodʼəčatin.ila aɣila?
st  Еlеˊн дереˊн доңоточоˊ.Тар баjе хуwуˊlен.Еwешкі доңоˊнчоџечаˊтын.іlа аһыlа?
ts  Ələn dərən doŋotočo. Tar bajə huwulən. Əwəški doŋončodʼəčatin. Ila čaɣila?
tx  dʼawučača. Ələn dərən doŋotočo. Tar bajə huwulən. Əwəški doŋončodʼəčatin. Ila
mb  dʼawuča-čaələ-ndərə-ndoŋoto-čotarbajəhuwu-l-ə-nəwə-škidoŋončo-dʼə-ča-tini-la
mp  dʼawuːča-čəːələː-ndərə-ndoŋoto-čəːtarbəjəhulʼu-l-rə-nəwə-skiːdoŋoto-dʼə-čəː-tini-ləː
ge  hold-PTCP.PST.[NOM]all.[NOM]-3SGface.[NOM]-3SGfreeze-PTCP.PST.[NOM]that.[NOM]human.[NOM]%breathe-INCH-AOR-3SGhere-LOC.LATfreeze-IPFV-PST-3PLwhere-LAT
gg  halten-PTCP.PST.[NOM]alles.[NOM]-3SGGesicht.[NOM]-3SGfrieren-PTCP.PST.[NOM]jener.[NOM]Mensch.[NOM]%atmen-INCH-AOR-3SGhier-LOC.LATfrieren-IPFV-PST-3PLwo-LAT
gr  держать-PTCP.PST.[NOM]весь.[NOM]-3SGлицо.[NOM]-3SGзамерзать-PTCP.PST.[NOM]тот.[NOM]человек.[NOM]%дышать-INCH-AOR-3SGздесь-LOC.LATзамерзать-IPFV-PST-3PLгде-LAT
mc  v-v>ptcp.[n:case]quant.[n:case]-n:(poss)n.[n:case]-n:(poss)v-v>ptcp.[n:case]dem.[n:case]n.[n:case]v-v>v-v:tense1-v:pn1locn-locn:loc.casev-v>v-v:tense2-v:pn2interrog-n:case
ps  ptcpquantnptcpdemnvlocnvinterrog
fe  The whole face froze.That human is breathing.Here they froze.Where further?
fg  Das ganze Gesicht fror.Jener Mensch atmet.Hier (er)froren sie.Wohin weiter?
fr  Всё лицо замёрзло.Тот человек задышал.Здесь они замерзали.Куда дальше?
ltr  Тоlько лице замерзло.Тотъ человѣкъ дуетъ.Здѣсь сверху замерзаетъ:Куда дальше?
nt  dʼawuːča' '(у)держать/to hold'.
[6]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.018 (001.018)NNR3_1913_AboutShaman_nar.019 (001.019)NNR3_1913_AboutShaman_nar.020 (001.020)NNR3_1913_AboutShaman_nar.021 (001.021)
stl  Ətari əši ono konəš.O, taduk bu kapurɣara— Əšindi?
st  Етаˊры еші оноˊ конеш.О, тадуˊк бу капуˊрһара— Ешінды?
ts  Ətari əši onʼokonəš. O, taduk bu kapurɣara. — Əšindi?
tx  čaɣila? Ətari əši onʼokonəš. O, taduk bu kapurɣara. — Əšindi?
mb  čaɣi-laəta-riəšionʼo-kon-ə-šota-dukbukapu-rɣa-raə-ši-ndi
mp  čagi-ləːətəː.[rə]-ndiəsiːonʼo-kəːn-rə-sotar-dukbuːkapu-rgə-rəə-rə-ndi
ge  some.distance-LATnot.wish.[AOR]-2SGnowwrite-INTNS-AOR-2SGohthat-ABLwe.EX.[NOM]break-DECAUS-AOR.[3PL]NEG-AOR-2SG
gg  einige.Entfernung-LATnicht.wünschen.[AOR]-2SGjetztschreiben-INTNS-AOR-2SGohjener-ABLwir.EX.[NOM]kaputt.machen-DECAUS-AOR.[3PL]NEG-AOR-2SG
gr  поодаль-LATне.желать.[AOR]-2SGтеперьписать-INTNS-AOR-2SGотот-ABLмы.EX.[NOM]сломать-DECAUS-AOR.[3PL]NEG-AOR-2SG
mc  n-n:casev.[v:tense1]-v:pn1advv-v:(eval)-v:tense1-v:pn2interjdem-n:casepers.[n:case]v-v>v-v:tense1.[v:pn1]v-v:tense1-v:pn1
ps  nvadvvinterjdempersvaux
fe  You don't want now, you don't write (?).Oh, now we(?) are breaking.You don't?
fg  Du willst jetzt nicht, du schreibst nicht (?).Oh, jetzt gehen wir(?) kaputt.Du nicht?
fr  Ты не хочешь теперь, ты не пишешь (?).О, теперь мы(?) ломаемся.Ты — нет?
ltr  Не хочешь теперь не поешь.О, тогда мы изломаемъ!Нехочешь?
nt  [DCh]: The second part is unclear.
[7]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.022 (001.022)NNR3_1913_AboutShaman_nar.023 (001.023)NNR3_1913_AboutShaman_nar.024 (001.024)NNR3_1913_AboutShaman_nar.025 (001.025)
stl  — Əšim.On nʼənakin ədʼərə.Niktok šumdikon!Aši tala urkədu norən.Əwaka ɣundʼəm?
st  — Ешім.Он нˋенакын еˊџере.Ніктоˊк шуˊмдыкон!Аші таlаˊ уркеˊду ноˊрен.Еˊwака һуˊнџем?
ts  — Əšim. On nʼənakin ədʼərə. Niktak šumdikon! Aši tala urkədu norən. Əwaka gundʼəm?
tx  — Əšim. On nʼənakin ədʼərə. Niktak šumdikon! Aši tala urkədu norən. Əwaka
mb  ə-ši-monnʼənakinə-dʼə-rəNiktakšumdikonašita-laurkə-duno-rə-nə-wa-ka
mp  ə-rə-moniŋinakineː-dʼə-rəNiktakšumdikonasiːtar-ləːurgə-duːnəː-rə-neː-wə-kə
ge  NEG-AOR-1SGhowdog.[NOM]do.what-IPFV-AOR.[%3SG]%Niktak.[NOM]%%womanthat-LAT%belly-DAT/LOCput-AOR-3SGwhat-ACC-EMPH
gg  NEG-AOR-1SGwieHund.[NOM]was.machen-IPFV-AOR.[%3SG]%Niktak.[NOM]%%Fraujener-LAT%Bauch-DAT/LOClegen-AOR-3SGwas-ACC-EMPH
gr  NEG-AOR-1SGкаксобака.[NOM]что.делать-IPFV-AOR.[%3SG]%Никтак.[NOM]%%женщинатот-LAT%живот-DAT/LOCкласть-AOR-3SGчто-ACC-EMPH
mc  v-v:tense1-v:pn1interrogn.[n:case]v-v>v-v:tense1.[v:pn1]nprop.[n:case]%%ndem-n:casen-n:casev-v:tense1-v:pn1interrog-n:case-clit
ps  auxadvnvnpropndemnvinterrog
fe  I don't!Like a dog s/he is behaving(?).Niktak (…)!The woman put [it(?)] there on the belly (?).What shall I say?
fg  Ich nicht!Wie ein Hund benimmt(?) er/sie sich.Niktak (…)!Die Frau legte [es(?)] da auf den Bauch (?).Was soll ich sagen?
fr  Нет!Как собака поступает(?).Никтак (…)!Женщина положила [его/её(?)] туда, на живот (?).Что я должен
ltr  — Нѣтъ!Какъ собака поступаетъ.НіктакБабѣ туда брюхо положилъ.Чего это я
[8]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.026 (001.026)NNR3_1913_AboutShaman_nar.027 (001.027)NNR3_1913_AboutShaman_nar.028 (001.028)
stl  Bajəkakurwa šamanma bigin.Kumko əkun lərgindʼərən, ədu lərgindʼərən?
st  Баjекаˊкурwа шамаˊнма бігіˊн.Кумкоˊ еˊкун lергінџерен, еˊду lергінџерен?
ts  Bajəkakurwa šamanma bigin. Kumko əkun lərgindʼərən, ədu lərgindʼərən?
tx  gundʼəm? Bajəkakurwa šamanma bigin. Kumko əkun lərgindʼərən, ədu lərgindʼərən?
mb  gun-dʼə-mbajə-kaku-r-wašaman-mabi-gi-nkumkoəkunlərgi-n-dʼə-rə-nə-dulərgi-n-dʼə-rə-n
mp  guːn-dʼəː-mbəjə-kəːkuːn-l-wəsamaːn-məbi-rə-nkumkəeːkunlagi-n-dʼə-rə-nər-duːlagi-n-dʼə-rə-n
ge  say-FUT.IMM-1SGman-AFCT-PL.[NOM]-EMPHshaman.[NOM]-EVALbe-AOR-3SGlouse.[NOM]what.[NOM]%rustle-DRV-IPFV-AOR-3SGthis-DAT/LOC%rustle-DRV-IPFV-
gg  sagen-FUT.IMM-1SGMann-AFCT-PL.[NOM]-EMPHSchamane.[NOM]-EVALsein-AOR-3SGLaus.[NOM]was.[NOM]%rascheln-DRV-IPFV-AOR-3SGdieser-DAT/LOC%rascheln-DRV-
gr  сказать-FUT.IMM-1SGмужчина-AFCT-PL.[NOM]-EMPHшаман.[NOM]-EVALбыть-AOR-3SGвошь.[NOM]что.[NOM]%шуршать-DRV-IPFV-AOR-3SGэтот-DAT/LOC%шуршать-DRV-
mc  v-v:tense2-v:pn1n-n:(eval)-n:(num).[n:case]-clitn.[n:case]-n:(eval)v-v:tense1-v:pn1n.[n:case]interrog.[n:case]v-v>v-v>v-v:tense1-v:pn1dem-n:casev-v>v-v>v-v:tense1-
ps  vnncopninterrogvdemv
fe  People, though, are shamans.A louse, what is rustling, where is it rustling?
fg  Die Leute sind also Schamanen.Eine Laus, was raschelt, wo raschelt es?
fr  сказать?Люди, что и говорить(?), шаманы.Вошь, что шуршит, где шуршит?
ltr  говорю?Человѣкъ, что и говоришь, шаманъ есть.Вошь, что это шорохтитъ, от чего это шорохтитъ?
[9]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.029 (001.029)NNR3_1913_AboutShaman_nar.030 (001.030)NNR3_1913_AboutShaman_nar.031 (001.031)
stl  Duručo əčə biжin — dolboltono huruwɣot!Ajčat nʼənakinmašal nʼankur!Dotiča ɣukal — dikondʼəm!
st  Дуˊручо ече біжіˊн — доlбоlтоноˊ хуруwһоˊт!Аjчат нˋенакыˊнмашаl нˋанкур!Доˊтыча һукаl — дыкоˊнџем!
ts  Duruča əčə bižin — dolboltono huruwɣot! Ajčaš nʼənakinmašal nʼankur! Dotiča gukal — dikondʼəm!
tx  Duruča əčə bižin — dolboltono huruwɣot! Ajčaš nʼənakinmašal nʼankur! Dotiča gukal — dikondʼəm!
mb  duručaə-čəbi-ži-ndolboltonohuru-w-ɣotaj-ča-šnʼənakin-ma-šalnʼankurDotičagu-kaldikon-dʼə-m
mp  duručaə-čəːbi-rə-ndolboltonosuru-wu-ŋəːtajiː-čəː-sŋinakin-mə-səlnʼaːnDotičaguːn-kəldikəːn-dʼəː-m
ge  AOR-3SG%warmth.[NOM]NEG-PTCP.PST.[NOM]be-AOR-3SGin.the.nightleave-PASS-IMP.1PL.INbag-PST-2SGdog-EVAL-PL.[NOM]againDotichasay-IMP.2SG%stammer-FUT.IMM-
gg  IPFV-AOR-3SG%Wärme.[NOM]NEG-PTCP.PST.[NOM]sein-AOR-3SGnachtslosgehen-PASS-IMP.1PL.INerbeuten-PST-2SGHund-EVAL-PL.[NOM]wiederDotitschasagen-IMP.2SG%stammeln-FUT.IMM-
gr  IPFV-AOR-3SG%тепло.[NOM]NEG-PTCP.PST.[NOM]быть-AOR-3SGночьюуйти-PASS-IMP.1PL.INдобыть-PST-2SGсобака-EVAL-PL.[NOM]опятьДотичасказать-IMP.2SG%заикаться-FUT.IMM
mc  v:pn1n.[n:case]v-v>ptcp.[n:case]v-v:tense1-v:pn1advv-v>v-v:imp.pnv-v:tense2-v:pn2n-n:(eval)-n:(num).[n:case]advnpropv-v:imp.pnv-v:tense2-v:pn1
ps  nptcpcopadvvvnadvnpropvv
fe  There's no warmth, let's go by night. || You bagged dogs again!Doticha, you say, I'll stammer!
fg  Es gibt keine Wärme, lass uns nachts gehen.Du hast wieder Hunde gefangen!Dotitscha, sag du, ich stammele!
fr  Тепла нет — пойдём ночью.Ты собак опять добыл!Дотича, скажи, я буду заикаться!
ltr  Тепла нѣтъ. Ночью пойдемъ.Добудешь собаку суку опять.Дотыче, скажи заикаюсь!
[10]
ref  NNR3_1913_AboutShaman_nar.032 (001.032)NNR3_1913_AboutShaman_nar.033 (001.033)
stl  Oli əši ašnən.Haɣda — nit tukə tarə jajamulmim Kočəmtoj.
st  Оˊlі еші ашнен.Хаһда — ніт туˊке тареˊ jаjаˊмуlмім Коˊчемтоj.
ts  Oli əši ašnən. Haɣdanit tukə tarə jajamulnim Kočəmtoj.
tx  Oli əši ašnən. Haɣdanit tukə tarə jajamulnim Kočəmtoj.
mb  oliə-šia-šn-ə-nhaɣdan-i-ttukətarəjaja-mu-lni-mKočəm-toj
mp  oːliːə-rəaː-sin-rə-nsagdan-i-ttugitaraːjaja-muː-ldi.[rə]-mKočəm-təj
ge  1SGraven.[NOM]NEG-AOR.[%3SG]sleep-INCEP-AOR-3SGgrow.old-EP-ADVZsothat.ACCshamanize-DESID-SOC.[AOR]-1SGKochem-COM
gg  1SGRabe.[NOM]NEG-AOR.[%3SG]schlafen-INCEP-AOR-3SGaltern-EP-ADVZsojener.ACCschamanisieren-DESID-SOC.[AOR]-1SGKotschem-COM
gr  -1SGворон.[NOM]NEG-AOR.[%3SG]спать-INCEP-AOR-3SGсостариться-EP-ADVZтактот.ACCшаманить-DESID-SOC.[AOR]-1SGКочем-COM
mc  n.[n:case]v-v:tense1.[v:pn1]v-v>v-v:tense1-v:pn1v-v:(ep)-v>advadvdemv-v>v-v>v.[v:tense1]-v:pn1nprop-n>n
ps  nadvvadvadvdemvnprop
fe  A/the raven doesn't sleep.I want to shamanize with Kochemtoj [like] the old ones.
fg  Ein/der Rabe schläft nicht.Ich möchte mit Kotschemtoj [wie] die Alten schamanisieren.
fr  Ворон не спит.Я хочу шаманить с Кочемом, [как] старые [=старики].
ltr  Воронъ не спитъ.Старые тутъ тѣхъ камлаю съ Кочема.
nt  [DCh]: "əši" could also mean 'now', and the clause could be affirmative.